Kancléř prezidenta republiky Vratislav Mynář měl v letech 2016 a 2017 roční plat i s odměnami zhruba 1,6 milionu korun čistého, přes milion brali také další dva vedoucí úředníci Kanceláře prezidenta republiky (KPR). Platy sedmi úředníků Pražský hrad zveřejnil na svém webu, jak mu to na základě žaloby Kristýny Bašné nařídil Městský soud v Praze.
Kancelář ještě mohla podat kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu (NSS), uvedla ale, že nehodlá dále zatěžovat soudní systém. „Nicméně mi jako vedoucímu Kanceláře prezidenta republiky není jasné, jak má zveřejnění platových poměrů jednotlivých vedoucích zaměstnanců přispět k diskusi o věcech veřejného zájmu, ani o jaký veřejný zájem by mělo jít,“ napsal Mynář v komentáři ke zveřejněné platové tabulce.
Bašná provozuje webové stránky, na kterých zveřejňuje platy, odměny a další bonusy nejvyšších tuzemských úředníků. O zveřejnění údajů o platech vedoucích představitelů KPR požádala v únoru 2018. Na soudy se obrátila, protože jí Hrad nejprve nevyhověl. „Nemáme ostatně co tajit,“ uvedl nyní Mynář v textu doprovázejícím platovou tabulku.
Roční plat s odměnami přes milion korun měl v letech 2016 a 2017 také zástupce vedoucího KPR a ředitel administrativní sekce. Výdělky dalších úředníků se pohybovaly od necelých 800 tisíc korun ročně u ředitele tiskového odboru Jiřího Ovčáčka, který je zároveň mluvčím prezidenta, po sumy kolem milionu pro ředitele zahraničního odboru.
„Platy ředitelů odborů i můj plat jsou zcela srovnatelné s platy vedoucích představitelů v jiných státních institucích,“ uvedl Mynář. Podle webu Bašné, pro který informace poskytují samy oslovené instituce, měl vedoucí Kanceláře Poslanecké sněmovny loni hrubý příjem 1,52 milionu korun, plat šéfa Kanceláře Senátu se Bašná snaží získat žalobou.
Bašná se žalobou napoprvé neuspěla
Bašná poté, co jí KPR odmítla informace o platech poskytnout, se žalobou u Městského soudu v Praze napoprvé neuspěla. Soud v zamítavém rozsudku odkázal na verdikt Ústavního soudu z roku 2017, podle kterého právo na informace o příjmech lidí placených z veřejných zdrojů není absolutní a je třeba dbát také na soukromí úředníků.
Bašná se proto obrátila na Nejvyšší správní soud, který letos v květnu původní rozsudek městského soud zrušil a věc mu vrátil k novému projednání. Podle NSS jde o téměř „modelovou či učebnicovou situaci“, kdy by mělo převážit právo na poskytnutí informací nad ochranou soukromí.
Občané mají na informace nárok dle zákona, uvedla Bašná
Bašná podle Mynáře svými žádostmi o informace o platech úředníků již několik let zatěžuje desítky českých státních institucí. Náklady na právní služby spojené s posouzením jejích žádostí a na práci soudů „jsou odhadovány na miliony korun“, uvedl hradní kancléř.
„Občané mají na informace o platech nejvyšších státních úředníků nárok dle zákona, jelikož jsou tito úředníci placeni z daní a zároveň mají důležité rozhodovací pravomoce. V zahraničí jsou platy nejvyšších státních úředníků často veřejné a i u nás jsou platy justice a některých vedoucích úředníků dány zákonem. Soudy by zatěžovány nebyly, kdyby KPR poskytla informace jako drtivá většina ostatních institucí,“ reagovala pro ČT24 Bašná.
Mynář v komentáři k platové tabulce také napsal, že projekt Platy úředníků, jehož je Bašná autorem, neposkytuje informace o svém financování a jako jediného sponzora přiznává velvyslanectví USA v Praze.
„Představa, že na území svrchovaného státu financuje cizí stát aktivity směřující k zahlcování zdejších úřadů a soudů, je pro mě zcela nepřijatelná a v rámci transparentnosti vyzývám pro změnu já paní Bašnou, aby předložila kompletní financování svého projektu, včetně svého honoráře,“ napsal kancléř prezidenta republiky.
„Rozběhnutí projektu a vytvoření webových stránek bylo financováno z grantu Americké ambasády (Small grant program), která se ale nepodílela na financování soudních řízení. Jinak další činnost spočívající v rozeslání dotazů a zapsání odpovědí na webovou stránku jsem nesla na své náklady, od letošního roku financování projektu ale převzal Hlídač státu,“ komentovala to Bašná.
