Advokát a rozhodce Martin Maisner pochybuje, zda skutečně dojde na žalobu vůči čínským firmám, které státu na jaře dodaly respirátory, které byly podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěch (za ANO) nekvalitní. Podle Maisnera je otázka, zda by žaloba vůbec měla smysl, kdyby se ukázalo, že ve smlouvách není vyjasněno, podle jakého práva by se měly spory řešit, případně kdyby v nich bylo, že podle čínského. Martin Maisner byl hostem Událostí, komentářů.
Soudit se s dodavateli respirátorů má smysl, jen pokud je dobře napsaná smlouva, varuje rozhodce mezinárodních arbitráží
Události, komentáře: ČR chce žalovat čínské firmy kvůli vadným respirátorům (zdroj: ČT24)
Ministr zdravotnictví Vojtěch řekl v týdnu Právu, že se stát bude soudit s čínskými firmami kvůli respirátorům, které měly být třídy FFP2, ale ukázalo se podle něj, že nesplňují kritéria. Resort nejprve pomůcky reklamoval, dodavatelé však reklamaci nepřijali. „Popírají, že by dodali výrobky, které nesplňují parametry respirátorů FFP2,“ uvedl Vojtěch. Za respirátory FFP2 zaplatilo ministerstvo zdravotnictví během jarního nouzového stavu přes 774 milionů korun.
Jak by mohl soud probíhat, má naznačit analýza advokátní kanceláře White & Case, která se týká čínského a českého práva na náhradu škody. Podle advokáta a rozhodce u národních i mezinárodních arbitráží Maisnera může z analýzy docela snadno vyplynout i jasné doporučení nesoudit se. Záleží hlavně na tom, jak dobře jsou smlouvy napsány.
„První věc je, jakým způsobem bylo specifikováno plnění, tedy jaké byly stanoveny vlastnosti respirátorů, který měly být dodány. Z toho se odvíjí, zda skutečně čínská strana porušila svoje smluvní povinnosti,“ poukázal Maisner. Další otázka je, podle kterého práva a kde by se měl spor řešit, což si stát mohl ve smlouvě vyjednat.
„Pokud tak neučinil a není tam určeno právo ani sudiště, tak by se mohlo stát, že český stát se bude soudit podle čínského práva v čínském jazyce v Číně,“ shrnul. To považuje za tak nevýhodné, že by považoval za nejlepší do sporu se vůbec nepouštět. „Asi bych řekl: Chyba se stala. Snad ani nehledejme, kdo to zavinil – to se mu musely klepat ruce, když byla krizová situace – ale udělejme opatření, abychom to nedělali pokaždé,“ doporučil Maisner.
Pokud by došlo na mezinárodní arbitráž, půjde podle advokáta nejspíše o roky
„Za své praxe už jsem viděl lecjaké smlouvy, které uzavíral stát, tak mám určité pochybnosti,“ připustil. Zkušenosti vedou advokáta k „důvodnému podezření“, že spíše než k sepisování komplexní smlouvy s potřebnými náležitostmi, které se týkají způsobu řešení sporů mezi dodavavatelem a zákazníkem, postupovali úředníci podstatně jednodušší cestou.
„Klidně to mohlo vypadat tak, že to někdo objednal e-mailem, sjednali si cenu, dostali fakturu, uhradili částku a potom čekali, co přijde,“ míní.
I kdyby se ukázalo, že se stát na spory se svými dodavateli připravil a ve smlouvě je vše řádně ošetřeno, nebylo by řešení sporu rychlé. Pokud by například došlo na mezinárodní arbitráž, půjde nejspíše o roky. A nebude to ani levné. „Právníci, kteří se pohybují na mezinárodní scéně u mezinárodních arbitráží, nejsou nejlevnější. K tomu si připočtěte analýzy, poplatek. Není to úplně levný koníček,“ uzavřel rozhodce.