Hodně lidí na malém prostoru řadí hromadnou dopravu z hlediska šíření respiračních nemocí mezi riziková místa. Různé výzkumy potvrdily, že používání roušek v ní má svůj význam.
Efekt roušek zkoumají epidemiologové od začátku pandemie. A ukázalo se, že jsou účinnější, než se původně myslelo. Pravděpodobnost, že nemocný člověk nakazí někoho dalšího, je zhruba 17 procent. S rouškami jen tři procenta.
A to platí i pro hromadnou dopravu. Například výzkum šíření chřipky v londýnském metru ukazuje, že počet nově nakažených je ve městě vyšší, když víc lidí jezdí metrem a stráví tam i víc času. Singapur zase vyzval své obyvatele, aby i s nasazenými rouškami nemluvili a netelefonovali. Podle tamních epidemiologů je tak místní doprava i ve špičce bezpečnější než třeba restaurace a hospody.
Hromadná doprava není hlavním zdrojem šíření
„Když se shromáždíme společně, ať už mluvíme, interagujeme, nebo si společně dáme jídlo, riziko je mnohem vyšší. Ve většině případů se nákaza šířila právě na několika takových událostech,“ řekl singapurský ministr zdravotnictví Lawrence Wong.
Bezpečná je ale i hromadná doprava v Evropě a podle studií není hlavním zdrojem šíření nákazy. Například Rakušané podrobně zkoumali vývoj lokálních ohnisek. Ani jedno s hromadnou dopravou nesouviselo.
Od září se roušky vrátí plošně
Roušky jsou součástí života v Česku už pět měsíců. Například v pražském metru jsou povinné od 19. března, kdy vláda jejich nošení mimo domov nařídila. Z dalších typů hromadné dopravy zmizely 1. července a vrátí se 1. září.
„Určitě tam není možné dodržovat sociální distanci, zejména ve špičce, kdy jezdí hodně lidí spolu a při běžném dýchání tam může docházet k přenosu,“ řekl vládní zmocněnec pro vědu a výzkum ve zdravotnictví Roman Prymula.
Větší riziko šíření je pak v klimatizovaných tramvajích nebo autobusech. Virus se totiž přes klimatizaci může vrátit mezi lidi. U otevřeného okna je pak riziko výrazně nižší. „Je rozhodnuto, že to bude plošně takto, že se nebudou dělat rozdíly mezi klimatizovaným nebo neklimatizovaným autobusem,“ doplnil Prymula k opatřením, která začnou platit od září.
V metru navíc působí i silný proud vzduchu. Kvůli tomu se kapičky můžou šířit mnohem dál a nakazit se tak může i víc lidí. Proto jsou roušky v metru povinné nepřetržitě od začátku pandemie.
- Slovensko (bližší informace na health.gov.sk)
- Na Slovensku platí plošná povinnost nosit roušku ve veřejné dopravě. Existují ale i výjimky: třeba pro děti mladší tří let nebo pacienty s chronickým onemocněním dýchacích cest. Nos a ústa si ovšem musejí zakrývat také řidiči MHD, pokud je od cestujících nedělí bariéry. Taxislužby i autoškoly musí pravidelně dezinfikovat interiéry vozů.
- Rakousko (austria.info)
- Zakrývání dýchacích cest v hromadné dopravě platí také v celém Rakousku. Pravidlo se týká vozů taxi i všech uzavřených kabin horských lanovek. Respektovat ho musí i pasažéři výletních a turistických lodí. Tam je možné roušky sundat jen na otevřené palubě.
- Německo (deutschland.de)
- Nosit roušku musí cestující ve všech běžných prostředcích hromadné dopravy v Německu. Pravidla a přísnost jejich prosazování se můžou v jednotlivých spolkových zemích lišit, ale třeba Berlín zavedl za jejich porušování pokutu minimálně 50 eur (přibližně 1300 korun).
- Polsko (gov.pl)
- Pět měsíců už nosí roušky cestující ve veřejné dopravě v Polsku. Vláda ve Varšavě je nařídila v polovině dubna až do odvolání a zatím nic nenaznačuje, že by na tom chtěla něco měnit. Vláda nikdy nařízení nezrušila ani nezmírnila, cestující ho ale ne vždy dodržují. Zakryté dýchací cesty by měli mít i lidé jedoucí v osobním autě, pokud nepatří do jedné domácnosti.
