Senát odmítnul zvýšení maximální rychlosti na vybraných úsecích dálnic ze 130 na 150 km/h. Rozhodl tak přes obavy, že poslanci horní komoru přehlasují a spolu s tím odmítnou i další senátní úpravy novely o pozemních komunikacích. Zvýšení rychlosti na dálnicích slíbil vetovat i prezident Miloš Zeman.
Senát se postavil sněmovně, 150 na dálnici odmítl
Senátoři v novele ponechali zvýšení rychlosti z 90 na 110 kilometrů v hodině na vybraných silnicích první třídy, zejména čtyřproudých. Mohlo by jít o silnice mezi Hradcem Králové a Pardubicemi nebo Mostem a Chomutovem. Vedle vyšší rychlosti na dálnicích ale z novely se souhlasem ministra dopravy Dana Ťoka (ANO) naopak vyňali oprávnění dopravní policie mít poslední slovo při úpravě místních komunikací, o které se starají obce. „Není důvod, aby policie měla nějaké zvláštní kulaté razítko, když město někde potřebuje osadit značku,“ uvedl senátor ODS Miloš Vystrčil.
Naopak přes Ťokův nesouhlas z obcí sňali povinnost starat se o silniční vegetaci podél místních cest bez ohledu na vlastníka příslušného pozemku. Ministr argumentoval tím, že stávající stav je zjednodušením a je podpořen soudními rozsudky. Novela má také pomoci zlepšit ochranu silnic a usnadnit obcím nakládání s odtaženými vozidly, ke kterým se majitelé nehlásí. Nově by obce mohly prodávat odtažená vozidla, o která se v šestiměsíční lhůtě po oznámení o odtahu jejich majitelé nepřihlásí. Obce rovněž budou mít možnost vyloučit tranzitní nákladní dopravu přes své území po silnicích druhých a třetích tříd pod hrozbou pokuty i pro spediční firmy.
Prezident považuje vyšší rychlost za nezodpovědnou
Sněmovna schválila vyšší rychlost na dálnicích na konci dubna. Zvýšení rychlosti mělo být možné povolit pouze za dobrého počasí a nízké intenzity dopravy na úsecích s kvalitním povrchem. Signalizovat jej měly elektronické značky. Mezi vhodné úseky patřila například dálnice D1 mezi Lipníkem nad Bečvou a Ostravou nebo mezi Vyškovem a Kroměříží.
Prezident Miloš Zeman ale po schválení zákona oznámil, že ho bude vetovat. Podle Zemana je prokázané, že s vyšší rychlostí roste i počet nehod: „Rozhodnutí většiny poslanců proto považuji za nezodpovědné. Tvrzení, že je to v Německu, je sice hezké, ale podívejte se na německé silnice a srovnejte si je s českými.“
S vyšší rychlostí nesouhlasila ani policie a ministerstvo dopravy. Stopadesátkou by se podle resortu mohlo jezdit nanejvýš na nedávno postavených úsecích, jako je moravskoslezská D1 nebo jihočeská D3. Jinde to nepřipadá v úvahu zejména kvůli konstrukčním omezením – poloměru oblouků, stoupání, ale i materiálu, ze kterého je dálnice postavená.
Úseky, kde by se mohlo jezdit 150 km/h
Pokud by novela nakonec prošla, české dálnice by byly druhé nejrychlejší v Evropě – hned po německých, kde je plošně rychlost neomezená, může být však stanovena místní úpravou. V současnosti je rychlost omezená asi na polovině délky německých dálnic, část omezení souvisí s opravami, část je umístěna natrvalo, protože jsou úseky nepřehledné. Většina států od Francie po Slovensko a od Dánska po Bulharsko má pevné maximum 120 nebo 130 km/h, ve Skandinávii a Velké Británii ještě nižší. Vedle Německa je jedinou zemí, kde se může jezdit rychleji, Polsko se 140 km/h.