Praha - Na projednávání návrhu zákona o prokazování původu majetku zavítá do sněmovny prezident Miloš Zeman. Jeho mluvčí Jiří Ovčáček na Twitteru potvrdil, že Zeman promluví k poslancům v pátek dopoledne. Zeman během svého funkčního období navštívil sněmovnu dvakrát. Loni v únoru promluvil před poslanci před hlasováním o vyslovení důvěry vládě a 2. září vystoupil s hodnocením tehdy projednávaného služebního zákona.
Předloha o prokazování původu majetku předpokládá, že by měla finanční správa možnost analyzovat výši majetku v souvislosti s daňovým přiznáním. Pokud hodnota neevidovaného majetku převýší sedm milionů korun, finanční správa vyzve k prokázání původu majetku a popřípadě ho zdaní. Ministerstvo financí ale upozorňuje, že nejde o novou plošnou povinnost pro občany ani o majetkové přiznání.
Prezident Zeman se už dříve vyslovil pro co nejtvrdší variantu zákona. Podporuje dokonce princip retroaktivity, což znamená, že by se zákon vztahoval i na majetek pořízený před přijetím zákona.
Koalice se na definitivní verzi zákona shodla letos v květnu, předcházely tomu ale měsíce debat. Šlo zejména o konkrétní hranici výše majetku, jehož původ by musel být prokazován. V červnu 2014 označil prezident Miloš Zeman za rozumnou hranici, která nebude sloužit k „otravování“ lidí, 20 milionů korun. Když loni 17. října představilo ministerstvo financí podobu zákona, za významný rozdíl byla stanovena hranice 10 milionů korun. V lednu se zase na vládě mluvilo o 5 milionech, na květnovém jednání ale nakonec padlo konečně rozhodnutí a hranicí pro dokazování původu majetku se stalo 7 milionů.
Jak bude vypadat prokazování majetku v praxi?
Finanční správa podle návrhu bude zjišťovat celkový majetek včetně případných dluhů, což v návrhu zákona označuje jako jmění. V případě příjmů bude zkoumat celkový příjem, tedy zdanitelný, osvobozený od daně i nepodléhající dani.
Následně porovná nárůst jmění a příjmů, o kterých finanční správa ví. Majetek, jehož hodnota nebude odpovídat příjmům, bude zdaněn, pokud poplatník nevysvětlí původ příjmů a především jejich zdanění.
Pokud daňový poplatník nebude schopen na výzvu správce daně prokázat původ svých příjmů a odhadovaná výše stanovené daně bude vyšší než dva miliony korun, správce daně stanoví daň podle takzvaných zvláštních pomůcek. To znamená, že odhadne výši příjmů poplatníka na základě porovnání s nárůstem jeho majetku.
Současně se stanovením daně předepíše penále až 100 procent. Pokud bude poplatník spolupracovat, penále bude činit 50 procent. V případě vyměřené daně do dvou milionů by mělo být penále 20 procent, což je standardní výše podle daňového řádu.
