Prezident a rektoři se ohledně otázky jmenování tří kritizovaných kandidátů na profesory nedohodli. Miloš Zeman trvá na tom, že je nejmenuje, seznámil přitom rektory s tajnými materiály o údajné spolupráci dvou kandidátů s represivními složkami bývalého režimu, které jsou podle něj závažné. Podle rektorky VŠE Hany Machkové je ale neústupnost prezidenta zklamáním.
O jmenování profesorů jednali na Hradě ministr školství Marcel Chládek (ČSSD), rektoři Tomáš Zima z Univerzity Karlovy a Hana Machková z Vysoké školy ekonomické a prezident Miloš Zeman. I když podle obou rektorů probíhalo setkání v dobré atmosféře, ani jedna ze stran neustoupila ze své pozice. Prezident tak nadále odmítá podepsat dekrety tří kandidátů Jiřího Fajta, Ivana Ošťádala a Jana Eichlera na profesuru. „Akt jmenování profesorů je sdílenou odpovědností s premiérem, respektive s vládou. Budeme premiéra o této skutečnosti informovat,“ uvedl Zima s tím, že prezidenta požádali o písemné vyjádření pro další jednání s premiérem. „Pro nás je trochu zklamání, že nám nevyjde vstříc,“ dodala Machková.
Podle ministra školství Marcela Chládka i akademické obce nebrání jejich jmenování žádné zákonné překážky. Hlavě státu ale u Fajta vadí smlouva, kterou údajně podepsal coby ředitel Národní galerie. Ošťádal pak podle jeho zjištění měl kontakty s StB a Eichler prý před rokem 1989 působil u propagandistických útvarů armády. Tajné materiály, které Zeman rektorům předložil, se třeba podle Zimy nelišily od informací, které už měl z archivu bezpečnostních složek. „Bylo tam uvedeno, že Ošťádal v období 1983 až 1989 přijímal několik zásilek. Jinak nebyl využíván a nikdy nebyl honorován,“ řekl. Ani rektorku VŠE Hanu Machkovou prezident v Eichlerově případě o své pravdě nepřesvědčil. „Pro mě je zásadní, že má čisté lustrační osvědčení. A doba tehdy byla taková, je to 25 let,“ uvedla.
Ještě před setkáním přitom prezident tvrdil, že dokumenty budou důležité. „Sám jsem si nesmírně přál tyto materiály uveřejnit, ale protože platí zákon na ochranu osobních údajů, já jako prezident nemohu porušit zákon. Nicméně tyto materiály jsou natolik závažné, že věřím, že oba dva rektoři odejdou přesvědčeni, že moje rozhodnutí je správné,“ uvedl prezident Miloš Zeman. Už během dne se k materiálům skepticky vyjádřil bývalý rektor Univerzity Karlovy. „Mám problém věřit, že by tam něco skutečně zásadního mělo být, ale nevím,“ uvedl Václav Hampl.
Rektoři stále trvají na tom, že byly splněny všechny zákonné podmínky pro jmenování profesorů. „Tento fakt prezident Zeman během našeho jednání nedokázal zpochybnit, natož vyvrátit,“ prohlásil Zima. O dalším postupu se budou radit na české konferenci rektorů příští týden. Podle Zimy se ale jmenovacího ceremoniálu, který se uskuteční 12. června, s největší pravděpodobností zúčastní.
Přesvědčení na obou stranách
Rektorka Machková věřila, že prezidenta naopak přesvědčí, aby profesory jmenoval. „Už jsem mu psala i dopis, protože ve vyjádření, které je uvedeno na webových stránkách Hradu, jsou velké nepřesnosti,“ uvedla Machková. Jelikože se ale rektoři s prezidentem nakonec neshodli, mohlo by podle Hampla přijít na řadu soudní vyjasnění interpretace zákona. „Prezident si zákon o vysokých školách vysvětluje způsobem, který je podle mého nesprávný,“ zmínil Hampl. Tři dotčení kandidáti by se měli soudit o své právo, které jim dává zákon, ale stát ho odmítá realizovat.
Postoj Hradu, jenž vyšel najevo na začátku května, vyvolal bouřlivé reakce akademické obce. Její představitelé prezidentovo rozhodnutí označili za nepřijatelný zásah do akademických svobod. Kvůli tomu byli rektoři připraveni bojkotovat slavnostní předávání jmenovacích dekretů naplánované na 7. května. Ceremoniál nakonec ministr školství odložil. Měl by se uskutečnit v červnu. Opět se v souvislosti s rozepří objevily diskuse ohledně pravomoci jmenovat profesory. Ve sněmovně je teď novela vysokoškolského zákona, podle Hampla by se ale do něj už s tímto nemělo zasahovat. Příprava novely totiž nebyla jednoduchá a podmínka souhlasu na finální verzi spočívala i v tom, že se do novely už nebude zasahovat. „Dělat účelové změny kvůli tomu, že prezident nekoná, co má, bych považoval za nešťastné,“ dodal. Tématu se ale Zeman s rektory věnovali. Nabízel alternativu, že by profesory jmenoval někdo jiný, nejlépe předseda Senátu, případně ministr školství. Svěřit úlohu rektorům by nedělal.
