V Točné přistála předválečná Electra, renovované Baťovo letadlo

Praha – Letiště v Točné se dočkalo příletu Lockheedu Electra – přesněji řečeno předválečné Electry L-10. Unikátní dopravní letoun má za sebou let z Ameriky, kde prošel rekonstrukcí, a je nyní provozuschopný. Stroj s imatrikulací OK-CTB přitom není pouze vzácným zachovalým a navíc provozním exponátem z období bouřlivého rozvoje dopravního letectví, má navíc vztah k jednomu z nejslavnějších jmen v Československu: Electra patřila Janu Antonínu Baťovi, který v ní absolvoval podstatnou část své předválečné obchodní cesty kolem světa.

S malým odskokem přistálo po desáté dopoledne na travnaté runwayi v Točné letadlo Lockheed Electra uvedené do původního stavu s československými výsostnými znaky a logem firmy Baťa. Posádka Milan Vaclík, Nikola Lukačovič a Václav Bejček přinášela aktuální informace z devítidenní cesty na facebookovém profilu letiště Točná. Jak popsal Nikola Lukačovič, použila posádka severní trasu používanou od druhé světové války – přeletěli přes severovýchodní část Kanady ke Grónsku, ostrov Electra obletěla a z jeho východní části pokračovala na Island. Další úsek již přivedl létající klenot do Skotska. „Následně už to bylo velice jednoduché, protože jsme byli nad evropským kontinentem, kde jsou letiště na každém kousku,“ shrnul pilot. Electra během cesty uletěla 9700 kilometrů, ve vzduchu strávila 40 hodin.

L-10 – letadlo Baťovo i Earhartové

Dnes o zákazníky v civilním letectví bojuje takřka výhradně americký Boeing s panevropským Airbusem a sekundují jim společnosti z Brazílie či Kanady. Před druhou světovou válkou se ale ve Spojených státech rodilo tvrdé soupeření tří výrobců, které pokračovalo až do 70. let. Jednou z nich byl Lockheed a jeho trumfem měl být typ L-10. Při porovnání s přímými konkurenty Boeingem 247, Douglasem DC-2 a také německým Junkersem Ju-52 nebyly jeho parametry výjimečné, šlo však o pohodlné a výkonné letadlo používané i k mezikontinentálním cestám, které získalo slávu i díky několika letům kolem světa. „Vynikal aerodynamikou. Na jeho zdokonalení se podílel – jako na prvním Lockheedově stroji – Clarence Johnson,“ připomněl letecký publicista Martin Velek. Johnson byl podepsán i pod takovými skvosty nebes, jako byl Lockheed Constellation či průzkumný Blackbird.

Co Electra dokáže, ostatně prokázali jeho piloti i nyní, když dopravili stroj ze Spojených států, kde Electra L-10A prošla důkladnou rekonstrukcí, až do Prahy, resp. na Točnou na jižním okraji města. Své možnosti však dostal stroj OK-CTB se sériovým číslem 1091 příležitost ukázat již bezprostředně po svém vyrobení v roce 1937. Zakoupila ho tehdy společnost Baťa pro tehdejšího ředitele Jana Antonína Baťu. Ten byl na cestě kolem světa, kde šířil slávu československého obuvnictví, ale v Chicagu se jeho původní stroj – tím ovšem byl také Lockheed L-10 – poškodil při nouzovém přistání. Náhradou tak byla nová Electra, ve které poté Baťa doletěl až do Zlína.

Jan Antonín Baťa nebyl jediný člověk, který v Lockheedu L-10 podnikl let kolem světa. Právě v něm (ovšem ve verzi L-10E) se na svoji slavnou, ale tragickou cestu vydala Amelia Earhartová. Uvádí se, že původně měla dostat právě stroj, který nakonec zakoupil Baťa. Electra, ve které nakonec Earhartová letěla, se ale na rozdíl od Baťovy nedochovala – zmizela spolu se slavnou letkyní a jejím navigátorem kdesi v Tichém oceánu. Její zmizení zůstává navzdory objevům posledních let zahaleno tajemstvím, podařilo se ale objevit některé trosky, které mohou být právě ze stroje Earhartové. Vedle proslulé letkyně či slavného podnikatele používal Electru například také britský premiér Neville Chamberlain – cestoval jí například na mnichovskou konferenci v září 1938.

Pilot Nikola Lukačovič o letu Electry:

„Cesta byla náročná, velice zodpovědná při vědomí, že musíme do Česka – můžeme tedy říkat domů – převézt tento kulturně a technicky cenný skvost.“

Předválečná Electra společnosti British Airways
Zdroj: ČT24/ČTK/Mary Evans/Rights Managed

Do Česka vrátil letadlo majitel Seznamu

Baťovo letadlo naopak létalo i po dokončení slavné cesty majitele firmy. Dva roky sloužilo vedení firmy. Po okupaci opustil Jan Antonín Baťa Československo a zamířil do Velké Británie a poté do Ameriky. Po podobné trase (ovšem již dříve) putovala i jeho Electra – její posádka vstoupila do řad britské RAF, letadlo samotné Baťa nakonec prodal kanadskému letectvu. Po válce měnilo majitele, službu u všech přečkalo. V roce 2009 ho zakoupilo Letecké Muzeum Točná, které patří majiteli portálu Seznam.cz Ivo Lukačovičovi a zadalo jeho rekonstrukci. „Byla náročná, trvala pět let. Motory jsou po generální opravě, elektrická instalace je kompletně nová, protože podléhá i korozi,“ přiblížil Nikola Lukačovič.

Kapitán Milan Vacík v kokpitu Electry po přeletu do Točné
Zdroj: Michal Krumphanzl/ČTK

Původně Baťova Electra je výjimečná tím, že je nyní jediná letuschopná. Není to ale jediný dochovaný stroj svého typu. Obdobná lze spatřit v některých světových technických muzeích – například londýnském Science Museum či aucklandském MOTAT.

Lockheed L-10 Electra

  • dvoumotorový dopravní letoun
  • délka: 11,8 m
  • rozpětí: 16,8 m
  • max. vzletová hmotnost: 4672 kg
  • motory a výkon: 2x Pratt & Whitney R-985, 450 k
  • max. (cestovní) rychlost: 325 km/h (306 km/h)
  • dolet: 885 km (478 nm)
  • dostup: 5910 metrů (19 400 stop)
  • posádka: 2
  • cestujících: 10
  • významní provozovatelé: KLM, LOT, Qantas, Continental, Delta a další

zdroj: Canada Aviation and Space Museum, Wikipedia

Electry L-10 byly stroje své doby, kdy šel vývoj civilního letectví mílovými kroky vpřed – i proto, že bylo možné dopravní letadla snadno využívat i k vojenským účelům. V roce 1937 se tak již zalétávaly Super Electry, stroje s dvojnásobnou kapacitou i výkonem, a parametry nadále rychle rostly i po válce. Na konci 50. let použil Lockheed název Electra ještě pro jeden svůj letoun, který však již představoval vrchol konstrukce turbovrtulových letadel a brzy musel ustoupit letounům proudovým. Samotný Lockheed (resp. Lockheed Martin) dnes již dopravní letadla nevyrábí. Posledním jeho typem byl L-1011 Tristar v 70. letech, poté se již výrobce soustředil na vojenskou produkci. V současnosti dodává americkému a britskému letectvu stíhačky F-35, spolu s Boeingem vyvinul také raptory F-22, v 90. letech převzal od General Dynamics výrobu celosvětově rozšířených F-16, od Lockheedu jsou také dosud vyráběné transportní herculesy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Vojtěch chystá přesun miliard z VZP. Má to zajistit stabilitu menších pojišťoven

Jako první svůj krok po nástupu do funkce hodlá pravděpodobný budoucí ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) předložit návrh zákona, podle něhož se přesune osm miliard korun od Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) do menších pojišťoven. Dalším opatřením má být i takzvaná předsunutá platba. Tato přechodná pomoc má dle Vojtěcha odvrátit hrozící platební neschopnost některých menších zaměstnaneckých pojišťoven. Dosluhující šéf resortu se nechal slyšet, že pojišťovny rozhodně nebankrotují a zmínil „malování čertů na zeď“.
před 9 hhodinami

Babišovo oznámení o Agrofertu Bendu uklidnilo. Muselo to být těžké, míní Malá

Šéf hnutí ANO Andrej Babiš ve čtvrtek večer oznámil, jak hodlá vyřešit střet zájmů – chce se doživotně vzdát holdingu Agrofert. Předsedu poslaneckého klubu ODS Marka Bendu prý oznámení uklidnilo. V Událostech, komentářích sdělil, že je rád, že se věci posouvají dopředu. Bude ale dle něj záležet také na samotné realizaci plánu. Podle předsedkyně poslaneckého klubu hnutí ANO zvolil Babiš „nadstandardní řešení“, které pro něj „muselo být velmi těžké“. „Splnil to, co voliči očekávali po volbách – že udělá všechno pro to, aby mohl být premiérem. A stálo mu zato i vzdát se firmy, kterou tak dlouho budoval,“ uvedla Malá. Debatou provázela Tereza Řezníčková.
před 15 hhodinami

Jak si našetřit na auto. Hra ze Zlína pomůže dětem na školách

Interaktivní hru Finanční pevnost, která učí děti zacházet s penězi, si nově vyzkouší i žáci druhého stupně základních škol a nižší ročníky víceletých gymnázií. Do škol s ní příští rok vyrazí výzkumný tým z Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně, potvrdila České televizi Bohumila Svitáková, pedagožka a odborná asistentka z Fakulty managementu a ekonomiky. Finanční pevnost původně vznikla pro děti z dětských domovů ve Zlínském kraji, které mají přístup k finančnímu vzdělání omezený. Ty si ji vyzkoušely v univerzitním areálu během února, března a května tohoto roku.
před 22 hhodinami

Poptávka po spolupráci s Evropou ve světě roste, míní Síkela

„Evropa je znovu vnímaná jako geopolitický hráč. Poptávka po ní roste,“ prohlásil v Událostech, komentářích eurokomisař Jozef Síkela (STAN), který má v Bruselu na starost agendu mezinárodního partnerství. Komise pod vedením Ursuly von der Leyenové je ve funkci už rok, při té příležitosti Síkela v rozhovoru se zpravodajem Petrem Obrovským své dosavadní působení zhodnotil. Do budoucna, i s ohledem na nástup nové vlády, význam své role vidí ve větší propagaci evropských myšlenek, sdělil.
5. 12. 2025

ČSÚ: Maloobchodní tržby v Česku v říjnu meziročně stouply o 2,8 procenta

Maloobchodní tržby v Česku v říjnu opět meziročně vzrostly, bez započtení prodejů a oprav motorových vozidel se zvýšily o 2,8 procenta. V září to bylo po revizi rovněž o 2,8 procenta. Meziměsíčně tržby v říjnu stouply o 0,4 procenta. Data na svém webu zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).
5. 12. 2025

Ukrajinský velvyslanec ocenil ukrajinské děti úspěšné v českých školách

Ukrajinský velvyslanec v Česku Vasyl Zvaryč ocenil pamětní plaketou 24 ukrajinských dětí, které uspěly ve vědomostních, sportovních nebo uměleckých kláních. V tuzemsku jich žijí desítky tisíc, uprchly s rodiči z domova kvůli ruské invazi. Velvyslanec vyzdvihl, že si uchovávají ukrajinskou identitu a svými úspěchy přispívají k pozitivnímu obrazu českých škol, kroužků a sportovních týmů. Poděkování úspěšným dětem pořádalo velvyslanectví podruhé. V Česku je nyní asi 400 tisíc Ukrajinců, kteří jsou držiteli dočasné ochrany. Podle průzkumu Člověka v tísni se jich chce po válce vrátit na Ukrajinu zhruba pětina.
5. 12. 2025

Trust na správu Agrofertu bude snazší založit dle cizího práva, říká právnička

Strukturu pro správu Agrofertu, se kterou počítá kvůli řešení svého střetu zájmů předseda hnutí ANO a kandidát na premiéra Andrej Babiš, bude podle Marie Zámečníkové z Právnické fakulty Masarykovy univerzity jednodušší založit podle jiného než tuzemského práva.
5. 12. 2025Aktualizováno5. 12. 2025

Zkušebních 150 kilometrů v hodině na D3 má první výsledky

Přesně dva měsíce uplynuly od zavedení rychlosti až 150 kilometrů v hodině na jihočeské dálnici D3 – pilotního projektu ministerstva dopravy s proměnným dopravním značením, které je možné upravovat podle aktuálních podmínek. Překračování limitu asi o patnáct až dvacet kilometrů za hodinu policisté zjišťují u několika řidičů denně. Vážnou nehodu dosud řešili jednu.
5. 12. 2025
Načítání...