Historik a disident Jan Křen zemřel. Zaměřoval se na česko-německé vztahy

Ve věku 89 let zemřel historik Jan Křen, který se zaměřoval na česko-německé vztahy. Úmrtí oznámil Jiří Pešek z Fakulty humanitních studií Univerzity Karlovy, informaci později potvrdil historikův syn Vladimír. Křen byl v roce 1970 kvůli nesouhlasu se vstupem vojsk Varšavské smlouvy vyloučen z komunistické strany a jako disident a signatář Charty 77 se podílel na přípravě bytových seminářů podzemní univerzity. Od prezidenta Václava Havla v roce 2002 obdržel medaili Za zásluhy.

Vladimír Křen uvedl, že jeho otec v úterý zemřel na infekčním oddělení Nemocnice Na Bulovce s nemocí COVID-19. Do nemocnice byl převezen z domova pro seniory v Michli, kde se nákaza objevila na konci března.

Jan Křen po druhé světové válce vstoupil do KSČ, na přelomu 40. a 50. let vystudoval historii.

Do roku 1970 pak působil jako vedoucí katedry historie na Vysoké škole politické a na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Věnoval se studiu dějin první republiky, KSČ a československého odboje za druhé světové války. 

V době uvolnění v 60. letech se jako jeden z prvních českých historiků začal věnovat tématu odsunu Němců z Československa po druhé světové válce.

V disentu

Kvůli nesouhlasu se vstupem vojsk Varšavské smlouvy do Československa byl Křen vyloučen z komunistické strany. Poté pracoval jako dělník, patřil k zakladatelům samizdatových Historických studií. Také podepsal Chartu 77 a podílel se na přípravě bytových seminářů podzemní univerzity. 

V 80. letech Křenovi v exilovém nakladatelství Sixty-Eight Publishers poprvé vyšla jedna z jeho stěžejních prací Konfliktní společenství: Češi a Němci 1780–1918. Později byla vydána také v Německu. Za svoji knihu Dvě století střední Evropy byl Křen v roce 2006 oceněn cenou Magnesia Litera v kategorii naučné literatury.

Po revoluci v roce 1989 patřil Křen k zakladatelům Institutu mezinárodních studií nově založené Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy a byl jeho prvním ředitelem. Byl také jedním z iniciátorů založení a předsedou Česko-německé komise historiků, angažoval se v Česko-německém fondu budoucnosti.

Jako hostující profesor působil na univerzitách v Brémách, Berlíně a Marburgu. V roce 2000 obdržel Velký kříž za zásluhy od německého prezidenta. V roce 2002 mu Václav Havel udělil medaili Za zásluhy.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

ŽivěTusk: Lídři EU míní, že by bylo spravedlivé využít zmrazená ruská aktiva k financování Kyjeva

V Bruselu začal summit EU. Lídři sedmadvacítky budou řešit hlavně další finanční podporu Ukrajiny pro roky 2026 a 2027. Kyjev bez finanční podpory bude muset omezit výrobu dronů, řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Nemůžeme si dovolit selhat, řekla šéfka diplomacie EU Kaja Kallasová. V případě využití zmrazených ruských aktiv musí nést riziko všechny státy Unie, uvedla pak šéfka Komise Ursula von der Leyenová. Česko na summitu zastupuje nový premiér Andrej Babiš (ANO).
04:07Aktualizovánopřed 42 mminutami

Hrad potvrdil Turkovi schůzku s prezidentem Pavlem

Prezident Petr Pavel přijme v pondělí 22. prosince v 11:00 na Pražském hradě čestného prezidenta Motoristů a poslance Filipa Turka. Odbor komunikace prezidentské kanceláře to oznámil na svém webu. Motoristé chtějí, aby se Turek stal ministrem životního prostředí. Úřad vede dočasně ministr zahraničí a předseda strany Petr Macinka (Motoristé). Turek potvrdil, že na Hrad v pondělí půjde.
11:47Aktualizovánopřed 53 mminutami

Pavel jmenoval ústavním soudcem Michala Bartoně

Vysokoškolský pedagog a odborník na ústavní právo Michal Bartoň se stal ústavním soudcem. Do funkce jej ve čtvrtek na Pražském hradě jmenoval prezident Petr Pavel. Devětačtyřicetiletý Bartoň nahradí u Ústavního soudu (ÚS) profesora občanského práva Josefa Fialu, kterému tuto středu vypršel desetiletý mandát. Pavel v projevu ocenil, že nově sestavený Ústavní soud funguje jako tým, ačkoliv ho společně se Senátem sestavil ze silných osobností.
11:29Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Premiér a předsedové parlamentu budou brát od ledna přes 300 tisíc korun

Platy vrcholných politiků vzrostou od ledna zhruba o pět procent. Premiér a předsedové parlamentních komor budou vůbec poprvé brát více než 300 tisíc korun hrubého měsíčně. Plat řadového poslance se zvýší o 5500 na 115 tisíc. Prezident bude dostávat 383 200 korun, o 18 200 korun víc než letos. Vyplývá to ze sdělení ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) o vyhlášení platové základny, z níž se platy odvozují.
před 1 hhodinou

Víkend bude zatažený a mlhavý, maxima dosáhnou asi pěti stupňů

O nadcházejícím víkendu bude v Česku většinou zataženo, slunce se objeví jen ojediněle. Meteorologové očekávají mlhy a mrholení, někde mohou být i mrznoucí. Nejvyšší teploty se budou pohybovat kolem pěti stupňů Celsia, při malé oblačnosti i nepatrně výše, vyplývá z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
08:47Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Provoz na D1 na Vysočině byl po hromadné nehodě plně obnoven

Provoz na dálnici D1 na Vysočině ve směru na Brno na stém kilometru zastavila ve čtvrtek před 8:30 asi na hodinu a půl hromadná dopravní nehoda devíti osobních aut, nákladního auta a dodávkového auta s přívěsem. Od desáté hodiny bylo místo průjezdné jedním pruhem, před půl dvanáctou už byl provoz plně obnoven. Mluvčí záchranné služby Kraje Vysočina Petr Janáček sdělil, že se lehce zranilo šest osob. Tři z nich byly podle policie převezeny do nemocnice.
09:18Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Havlův odkaz je zvláště letos stále aktuální, uvedl Vystrčil

Odkaz bývalého prezidenta Václava Havla je podle předsedy Senátu Miloše Vystrčila (ODS) zvláště v letošním roce stále aktuální. Týká se svobody a schopnosti zastat se druhého, uvedl na pražském Vinohradském hřbitově. Lidé tradičně nosí květiny a svíčky k Havlově chalupě na Hrádečku, kde před čtrnácti lety zemřel. Ředitel Knihovny Václava Havla pak na prvního českého prezidenta zavzpomíná společně s velvyslanci a velvyslankyněmi USA, Německa, Nizozemska, Slovenska a Kanady.
07:59Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Obce tlačí vyšší daní vlastníky k péči o chátrající nemovitosti

Některé obce se snaží působit na majitele objektů, které zatěžují společný prostor, zvýšením daně z nemovitostí. Cílem bylo přimět je k lepší péči o zanedbané budovy. S rozdílnými výsledky to zkusili v Kroměříži, ve Znojmě či v Žatci.
před 7 hhodinami
Načítání...