Historik a disident Jan Křen zemřel. Zaměřoval se na česko-německé vztahy

Ve věku 89 let zemřel historik Jan Křen, který se zaměřoval na česko-německé vztahy. Úmrtí oznámil Jiří Pešek z Fakulty humanitních studií Univerzity Karlovy, informaci později potvrdil historikův syn Vladimír. Křen byl v roce 1970 kvůli nesouhlasu se vstupem vojsk Varšavské smlouvy vyloučen z komunistické strany a jako disident a signatář Charty 77 se podílel na přípravě bytových seminářů podzemní univerzity. Od prezidenta Václava Havla v roce 2002 obdržel medaili Za zásluhy.

Vladimír Křen uvedl, že jeho otec v úterý zemřel na infekčním oddělení Nemocnice Na Bulovce s nemocí COVID-19. Do nemocnice byl převezen z domova pro seniory v Michli, kde se nákaza objevila na konci března.

Jan Křen po druhé světové válce vstoupil do KSČ, na přelomu 40. a 50. let vystudoval historii.

Do roku 1970 pak působil jako vedoucí katedry historie na Vysoké škole politické a na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Věnoval se studiu dějin první republiky, KSČ a československého odboje za druhé světové války. 

V době uvolnění v 60. letech se jako jeden z prvních českých historiků začal věnovat tématu odsunu Němců z Československa po druhé světové válce.

V disentu

Kvůli nesouhlasu se vstupem vojsk Varšavské smlouvy do Československa byl Křen vyloučen z komunistické strany. Poté pracoval jako dělník, patřil k zakladatelům samizdatových Historických studií. Také podepsal Chartu 77 a podílel se na přípravě bytových seminářů podzemní univerzity. 

V 80. letech Křenovi v exilovém nakladatelství Sixty-Eight Publishers poprvé vyšla jedna z jeho stěžejních prací Konfliktní společenství: Češi a Němci 1780–1918. Později byla vydána také v Německu. Za svoji knihu Dvě století střední Evropy byl Křen v roce 2006 oceněn cenou Magnesia Litera v kategorii naučné literatury.

Po revoluci v roce 1989 patřil Křen k zakladatelům Institutu mezinárodních studií nově založené Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy a byl jeho prvním ředitelem. Byl také jedním z iniciátorů založení a předsedou Česko-německé komise historiků, angažoval se v Česko-německém fondu budoucnosti.

Jako hostující profesor působil na univerzitách v Brémách, Berlíně a Marburgu. V roce 2000 obdržel Velký kříž za zásluhy od německého prezidenta. V roce 2002 mu Václav Havel udělil medaili Za zásluhy.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Minutu po minutěV prvním kole senátních voleb uspělo nejméně pět kandidátů

Občané ve 27 volebních obvodech napříč Českem rozhodovali o obměně třetiny horní parlamentní komory. Zbývá dopočítat hlasy už jen v několika z nich. Senátorem se stává kandidát, který v obvodě získá nadpoloviční většinu platných hlasů. Pokud takový není, první dva kandidáti s nejvyšším ziskem postupují do druhého kola, které bude v pátek a sobotu 16. a 17. října.
včeraAktualizovánopřed 5 mminutami

Obhajující senátor Třetina (TOP 09) se na Znojemsku v druhém kole utká s Kyněrou (za ANO)

Do druhého kola senátních voleb v obvodu Znojmo postoupil obhajující senátor Tomáš Třetina (TOP 09). Za týden se utká s Jiřím Kyněrou (za ANO). Třetina získal 35,55 procenta hlasů, druhý Kyněra má 22,28 procenta hlasů. Voleb se zúčastnilo 45,03 procenta voličů, o hlasy usilovalo šest kandidátů. Třetina, řekl, že je to pro něj čest a potvrzení toho, že jím nabídnutý program funguje.
včeraAktualizovánopřed 29 mminutami

V obvodu 60 Brno-město se o Senát střetnou Papoušek (ODS) a Zitterbart (STAN)

Senátor Zdeněk Papoušek (ODS), který obhajuje mandát v senátním obvodu Brno-město, se ve druhém kole voleb za týden utká s Karlem Zitterbartem (STAN). Zitterbart byl senátorem v obvodu Vyškov, v nynějších volbách se ale snaží získat mandát v obvodu Brno-město. Papoušek má 41,94 procenta hlasů, Zitterbart 24,47 procenta. Voleb se zúčastnilo přibližně 48,89 procenta voličů, o hlasy usilovalo šest kandidátů.
před 46 mminutami

Ve Strakonicích obhájil Tomáš Fiala za Naše Česko už v 1. kole

Senátorem ve volebním obvodu Strakonice bude opět Tomáš Fiala (Naše Česko). Hned v prvním kole získal 55,41 procenta hlasů, tedy nadpoloviční počet. Druhý Miroslav Ušatý (Svobodní) získal přes pětinu hlasů. Voleb se zúčastnilo přes čtyřicet procent voličů, o hlasy usilovali tři kandidáti.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

V Přerově se o Senát střetnou Navařík (ODS) a Vrána (ANO)

Do druhého kola senátních voleb v obvodu Přerov postoupili Jakub Navařík (ODS) a Petr Vrána (ANO). Navařík získal 38,54 procenta hlasů, druhý Vrána má 37,62 procenta. Dosavadní senátorka Jitka Seitlová (KDU-ČSL) letos nekandidovala. Hlasování se zúčastnilo 41,59 procenta voličů, o hlasy usilovali čtyři kandidáti.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

O Senát se v Kladně střetnou Sucharda Šípová (za Piráty) a Paták (ODS)

Do druhého kola senátních voleb v obvodu Kladno postoupila obhajující senátorka Adéla Sucharda Šípová zvolená za Piráty, která tentokrát jde do voleb s podporou Pirátů, STAN, TOP 09, Zelených a SEN 21. Za týden se utká s Petrem Patákem (ODS). Sucharda Šípová má 30,80 procenta hlasů, druhý Paták 29,44 procenta. Voleb se zúčastnilo přes 42 procent voličů, o hlasy usilovalo šest kandidátů. Sucharda Šípová i Paták jsou s výsledkem spokojení a jsou odhodlaní uspět ve druhém kole, řekli.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Na Uherskohradišťsku se v druhém kole voleb utkají obhajující Bazala (KDU-ČSL) s Vašicou (za ANO)

V druhém kole senátních voleb na Uherskohradišťsku se utká obhajující Josef Bazala (KDU-ČSL) s Jiřím Vašicou (za ANO). Bazala získal 47,81 procenta hlasů, druhý Vašica má 28,34 procenta hlasů. Hlasování se zúčastnilo 46,75 procenta voličů, o hlasy usilovalo šest kandidátů.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

V Hradci Králové vyhrála koalice TOP 09 a HDK

Ve volbách do zastupitelstva Hradce Králové po sečtení vítězí koalice Hradeckého demokratického klubu a TOP 09 s podporou Hradeckých kantorů a nestraníků, následuje hnutí ANO. V 37členném zastupitelstvu koalice získává 11 mandátů, hnutí o jeden méně. Volební účast přesáhla 45 procent. Už nyní vítězná strana informovala o případné trojkoalici.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.