Potůčky nezurčí, bystřiny neburácejí ani zjara. Suchem trpí lodě, rybníky i elektrárny

7 minut
Události: Sucho trápí loďaře, provozovatele elektráren i chovatele ryb
Zdroj: ČT24

Dlouhodobé sucho ohrožuje nejen zemědělce nebo lesníky, ale stále více také rybníkáře a chovatele ryb. Vysoušením spodních vod trpí třeba tradiční rybníky na jihu Čech. Stále ohroženější jsou čeští loďaři; provozovatelé malých elektráren na řekách s obavami hledí na zbytek roku. Ministerstvo zemědělství očekává, že už na jaře vyschnou některé menší toky.

Na Labi v Česku fungují poslední tři loděnice, z nichž dvě ještě staví, třetí se věnuje opravám starších lodí. Potenciálním zákazníkům vadí nejistota. Kvůli nízké hladině řeky musejí často celé měsíce čekat na nově vyrobené lodě.

Na dolním toku Labe se staví lodě přes sto let. Z Lovosic se v poslední době podařilo dostat dva nové velké tankery, které ale čekaly odstavené, právě dokud v řece nebude dost vody. První z nich byl spuštěný na vodu už v létě. Poslední ze dvou plavidel odplulo ve čtvrtek. Kritický je kvůli suchu pro lodě úsek od zdymadel v Ústí nad Labem až po státní hranici za Děčínem. Problémy jsou ale i dál po proudu v Německu.

Pro lovosické loděnice byly dva tankery první velká zakázka po pěti letech. Objednala si je firma z Holandska. Jakmile se před pár dny zvedla hladina v Labi, remorkér připlul pro první z nich. Teď se obratem vrátil pro druhý. Zájem o lodě ale více méně není a nedá se ani očekávat. Aby se lovosická loděnice se 150 zaměstnanci nemusela vypořádávat s ukončením výroby, snaží se přeorientovat na výrobu menších plavidel. Staví třeba obytné hausboty.

Méně energie z elektráren

Sucho a nedostatek vody v řekách mají ale vliv na vnitrozemskou lodní dopravu celkově. Při nižších hladinách dopravci musejí snižovat zatížení plavidel a cesta s menším nákladem se jim pak ekonomicky nevyplácí, popřípadě nemohou vyplout vůbec.

Nedostatek vody by se mohl projevit i v průmyslu. Výrazné podíly její spotřeby mají v Česku výroby textilu, chemických látek nebo papírenství. Na předních příčkách jsou produkce nápojů nebo potravin. Například na kilogram papíru je podle Centra pro vodu, půdu a krajinu při České zemědělské univerzitě potřeba 300 litrů vody.

Povrchové vody spotřebuje v Česku nejvíc energetika. Výroba elektřiny je přitom na množství vody velmi citlivá, nejvíce malé elektrárny, kterých je v Česku víc než tisícovka. V budoucnu by i kvůli změnám počasí mohla zaniknout až třetina z nich.

„Nejhorší rok byl 2015 a trošku se bojím, že rok 2020 se mu bude podobat. Zásadní problém je v tom, že není zásoba sněhu na horách,“ vysvětluje předseda Cechu provozovatelů malých vodních elektráren Vladimír Zachoval.

Teplá zima v jižních Čechách dělá problémy zemědělcům i chovatelům ryb. Spodní vody je v půdě málo, kvůli nedostatku sněhu jí chybí stále víc. Brání to vegetačnímu klidu rostlin, ovocné stromy rozkvétají proti jiným rokům dřív.

Rostlinám kvůli absenci sněhu chybí potřebný vegetační klid. Vodní deficit způsobují podprůměrné srážky a jejich rychlý odpar vlivem neobvykle vysokých teplot. Velkým problémem se jeví trvale nízká hladina podzemních vod.

Málo vody v potocích na Třeboňsku dělá vrásky chovatelům ryb. Kvůli suchu se drží hladina některých jihočeských rybníků velmi nízko. „Pokud je to rybník hlavní, kde je tržní ryba, třeba ho ani nemůžete nasadit, protože je tam tak málo vody, že by tam neměla možnost růst, přežívat,“ říká Zdeněk Eisert z Rybářství Třeboň.

Myslivci z obce Lužnice zkouší Nebeský rybník napustit uměle. Pomocí hadic vypůjčených od hasičů čerpají vodu z jedné stoky do druhé. Věří, že když se jim podaří rybník napustit, poslouží tím nejen vodním ptákům, ale přispějí i do studen místních lidí.

Jaro ve znamení sucha. Co po zbytek roku?

Srážkově byl leden v Česku chudý, s měsíčním úhrnem 18 milimetrů jde podle meteorologů o šestý nejhorší údaj za 60 let. V porovnání s loňskem jsou zásoby vody ve sněhu desetkrát menší. Zřejmě už na jaře vyschnou některé menší toky, uvedlo ministerstvo zemědělství.

Pokud ve zbytku roku budou podprůměrné srážky a vysoké teploty, zasáhne letošní sucho republiku silněji než v letech 2015 a 2018. Velké přehrady kromě Orlíku jsou ale nyní naplněné z více než 80 procent. V Orlické nádrži je kvůli rekonstrukci snížený zásobní prostor, napouštět by se měla od příštího týdne.

Vodohospodáři snížili průtoky na minimální hodnoty, aby zajistili více vody pro jarní a letní měsíce. Podle ministerstva je pravděpodobné, že se v létě omezí odběry vody pro průmysl nebo zemědělství.

Prakticky od začátku roku s obavami sledujeme stav srážek na našem území. Situace se v posledním týdnu alespoň částečně zlepšila, přesto bude velkým problémem chybějící sněhová pokrývka. Nejen, že se nedoplní zásoby podzemní vody, ale voda bude pravděpodobně už brzy na jaře chybět i ve vodních tocích.
Miroslav Toman
ministr zemědělství (za ČSSD)

Sucho je v posledních letech velkým tématem i pro vládu a ministerstva životního prostředí a zemědělství. Kromě vysychání přírody řeší problémy s návaznými škodami, které představuje například u oslabených stromů rozšíření škodlivého hmyzu – kůrovce. Stát kvůli suchu například připravuje nové přehrady a přírodě blízká opatření.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Policie během adventu posiluje hlídky, aktivnější jsou ale i kapsáři

Ozbrojení policisté jsou tradiční a již standardní součástí bezpečnostních opatření během období adventu. Na řadě míst je doplňují i městští strážníci. Vlastní bezpečnostní opatření zavádějí i některá města. Například vjezdy na náměstí, kde jsou trhy, osazují zábranami. Podle policie jde nicméně v celé šíři o preventivní opatření.
před 3 hhodinami

Klasickým restauracím přebírají zákazníky fastfoody. A přibývá jich

Restauracím rychlého občerstvení se v tuzemsku daří a podle provozovatelů pokladních systémů přebírají část zákazníků tradičním podnikům. Zavedené řetězce rozšiřují síť svých poboček a přicházejí i nové značky, které jsou zaměřené i na zdravější stravování. Provozovatelé i analytici očekávají další růst fastfoodového sektoru. Lidé podle nich stále častěji vyhledávají rychlost, jednoduchost a moderní prostředí.
před 5 hhodinami

Středula a Zajíček v Duelu ČT24 mluvili i o tom, že se Babiš vzdá Agrofertu

„Pokud bude sledovat obvyklé zahraniční modely, mělo by být dostatečné,“ zhodnotil avizované řešení střetu zájmů pravděpodobného budoucího premiéra Andreje Babiše (ANO) prezident Hospodářské komory Zdeněk Zajíček (ODS). Babiš před pár dny uvedl, že akcie Agrofertu bude spravovat prostřednictvím trustové struktury nezávislý správce. Potomci předsedy ANO získají firmu až po jeho smrti. „Ten signál je jasný, ale je potřeba kontrolovat, jak svá slova bude Babiš praktikovat,“ poznamenal šéf Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. Hosté Duelu ČT24 moderovaného Martinem Řezníčkem debatovali také o průměrné mzdě či zadlužení státu.
před 5 hhodinami

Průzkum: Dle většiny lidí se Turek na ministra nehodí. Motoristé náhradu nehledají

„Je jasné, že polarizuje společnost,“ řekl v Otázkách Václava Moravce o nominantu na ministra životního prostředí Filipu Turkovi (za Motoristy) předseda poslaneckého klubu Motoristů Boris Šťastný. To potvrzuje i výzkum Kantaru CZ pro Českou televizi, v němž většina respondentů uvedla, že Turek není vhodným kandidátem na ministra. Podle ministra průmyslu v demisi Lukáše Vlčka (STAN) je Turek nekompetentní a do vlády nepatří. S europoslancem Alexandrem Vondrou (ODS) a místopředsedou sněmovny Patrikem Nacherem debatovali také o střetu zájmů Andreje Babiše (oba ANO) a rozpočtu.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Turek na pondělní jednání s Pavlem ze zdravotních důvodů nedorazí, oznámil Hrad

Kandidát Motoristů na ministra životního prostředí Filip Turek v pondělí nedorazí na plánované jednání s prezidentem Petr Pavlem. V neděli pozdě odpoledne to oznámil Hrad s tím, že se Turek omluvil ze zdravotních důvodů. Dříve mluvčí Motoristů Barbora Šťastná uvedla, že poslanec podstupuje vyšetření a intenzivní medikaci.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Zavoral a Novák diskutovali o možných změnách financování médií veřejné služby

Budoucí koaliční vláda ANO, SPD a Motoristů avizovala, že nahradí koncesionářské poplatky za veřejnoprávní média přímou platbou ze státního rozpočtu. Podle místopředsedy sněmovny Patrika Nachera (ANO) by změna mohla vstoupit v platnost nejdříve od roku 2027. O možných dopadech této změny v Otázkách Václava Moravce hovořili generální ředitel Českého rozhlasu (ČRo) René Zavoral a předseda Rady České televize (ČT) Karel Novák. Pozvání do pořadu nepřijali dva kritici současného modelu financování médií veřejné služby – místopředseda Rady pro rozhlasové a televizní vysílání Vadim Petrov a někdejší předseda Rady ČT a současný radní Pavel Matocha.
před 9 hhodinami

Lyžování v Itálii se tuto zimu kvůli olympiádě citelně prodraží

V tuzemsku roste zájem o lyžování v Alpách. Letos se tam chystá o desetinu Čechů víc než loni, vyplývá z dat cestovních kanceláří a rezervačních platforem. Tuto sezonu si ale lyžaři budou muset připlatit. V době zimní olympiády, která v Itálii začíná 6. února, se v tamních střediscích zvýší ceny až na pětinásobky. Kvůli tomu se zvedá zájem i o menší lyžařské areály – a to i v sousedním Rakousku nebo ve Francii.
před 11 hhodinami

Čeští vědci by si měli více věřit, zaznělo v Událostech, komentářích z ekonomiky

České start-upy i zavedené společnosti vyvíjejí špičkové technologie, se kterými jsou úspěšné v tuzemsku i na mezinárodním poli. Stát se je snaží motivovat přímo prostřednictvím různých dotací, ale i nepřímo skrze daňové odpočty na výzkum a vývoj. Navzdory tomu se česká ekonomika v takzvaném indexu inovativnosti spíše propadá. O příčinách poklesu a možnostech zlepšení v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali výzkumnice z Technické univerzity Liberec Markéta Hujerová, výkonná ředitelka Czechitas Senta Čermáková a hlavní ekonom ČSOB Jan Bureš. Debatou provázely Vanda Kofroňová a Tereza Gleichová.
před 12 hhodinami
Načítání...