Odborníci z Památníku Lidice po rezignaci ředitelky odcházejí. Podle nich se vrací „normalizační výklad dějin“

Deset z 16 vedoucích a odborných pracovníků Památníku Lidice podalo výpověď. Památník bude podle nich po rezignaci ředitelky Martiny Lehmannové navrácen normalizačnímu výkladu dějin. Lehmannová rezignovala v důsledku kritiky od lidických přeživších. Ministerstvo kultury už na její místo vyhlásilo konkurz. Podle ministra Lubomíra Zaorálka (ČSSD) musí vedení památníku vyjít se všemi přeživšími.

„S posvěcením ministra kultury Lubomíra Zaorálka bude nyní tento symbol navrácen normalizačnímu výkladu dějin, který neústupně hájí a reprezentuje Český svaz bojovníků za svobodu na všech svých úrovních. S tímto přístupem k výkladu dějin a paměťových institucí se nechceme smířit a nehodláme se na něm podílet,“ uvedli odcházející zaměstnanci památníku v prohlášení. Památník Lidice, který pečuje i o Památník Ležáky, má tři desítky zaměstnanců.

Ministr Zaorálek soudí, že výpověď zaměstnanců Památník Lidice neohrozí. „V této chvíli podnikáme kroky, aby činnost památníku nebyla nijak omezena do doby, než dojde k výběru nového ředitele a doplnění stavu zaměstnanců,“ uvedla pro Deník N mluvčí ministerstva.

Někteří lidé, kteří přežili vyhlazení Lidic, ředitelku Lehmannovou loni obvinili, že překrucuje fakta. Byla to reakce na reportáž České televize o udání obyvatelky Lidic, která měla nahlásit četníkům svou židovskou podnájemnici. Židovka Štěpánka Mikešová byla na začátku června 1942 deportována do Osvětimi, kde zemřela.

Původní reportáž z června 2019, která stála na začátku kauzy (zdroj: ČT24)

Podle ministra Zaorálka bývalá ředitelka Lehmannová postrádala schopnost komunikovat a empatii nutnou pro jednání s přeživšími. Po schůzce s pamětníky i zástupci památníku podotkl, že komunikace s přeživšími vyžaduje velkou ohleduplnost a citlivost a nejde pouze o to, aby účastníci schůzky shromáždili fakta a dobírali se definitivní pravdy.

Lehmannová prohlásila, že zaměstnanci památníku měli všechny lidické přeživší vždy v nejhlubší úctě. Odmítla také obvinění, že nectí fakta. Svou rezignaci odůvodnila tím, že ztratila důvěru v ministra Zaorálka.

Za bývalou ředitelku se postavila Jaroslava Skleničková, která také přežila lidickou tragédii. S postupem ministra naopak souhlasí několik přeživších, někteří z nich jsou členy lidické organizace Svazu bojovníků za svobodu, kterou vede Jana Bobošíková.

Památník Lidice připomíná nacistické vyhlazení obce Lidice 10. června 1942. Záminkou se stala domnělá souvislost obce s atentátem na říšského protektora Reinharda Heydricha, ze zhruba 500 obyvatel Lidic jich válku přežilo 160. Přímo v Lidicích nacisté 10. června 1942 zastřelili 173 mužů, 16. června 1942 v Praze-Kobylisích dalších 26 občanů Lidic.

Pobyt v koncentračních táborech nepřežilo 53 lidických žen. V deportačním táboře bylo v plynovém autě udušeno 82 lidických dětí. Po osvobození se do Lidic postupně vrátilo 143 lidických žen a 17 dětí.