„S posvěcením ministra kultury Lubomíra Zaorálka bude nyní tento symbol navrácen normalizačnímu výkladu dějin, který neústupně hájí a reprezentuje Český svaz bojovníků za svobodu na všech svých úrovních. S tímto přístupem k výkladu dějin a paměťových institucí se nechceme smířit a nehodláme se na něm podílet,“ uvedli odcházející zaměstnanci památníku v prohlášení. Památník Lidice, který pečuje i o Památník Ležáky, má tři desítky zaměstnanců.
Ministr Zaorálek soudí, že výpověď zaměstnanců Památník Lidice neohrozí. „V této chvíli podnikáme kroky, aby činnost památníku nebyla nijak omezena do doby, než dojde k výběru nového ředitele a doplnění stavu zaměstnanců,“ uvedla pro Deník N mluvčí ministerstva.
Někteří lidé, kteří přežili vyhlazení Lidic, ředitelku Lehmannovou loni obvinili, že překrucuje fakta. Byla to reakce na reportáž České televize o udání obyvatelky Lidic, která měla nahlásit četníkům svou židovskou podnájemnici. Židovka Štěpánka Mikešová byla na začátku června 1942 deportována do Osvětimi, kde zemřela.
Původní reportáž z června 2019, která stála na začátku kauzy
Podle ministra Zaorálka bývalá ředitelka Lehmannová postrádala schopnost komunikovat a empatii nutnou pro jednání s přeživšími. Po schůzce s pamětníky i zástupci památníku podotkl, že komunikace s přeživšími vyžaduje velkou ohleduplnost a citlivost a nejde pouze o to, aby účastníci schůzky shromáždili fakta a dobírali se definitivní pravdy.
Lehmannová prohlásila, že zaměstnanci památníku měli všechny lidické přeživší vždy v nejhlubší úctě. Odmítla také obvinění, že nectí fakta. Svou rezignaci odůvodnila tím, že ztratila důvěru v ministra Zaorálka.
Za bývalou ředitelku se postavila Jaroslava Skleničková, která také přežila lidickou tragédii. S postupem ministra naopak souhlasí několik přeživších, někteří z nich jsou členy lidické organizace Svazu bojovníků za svobodu, kterou vede Jana Bobošíková.
Památník Lidice připomíná nacistické vyhlazení obce Lidice 10. června 1942. Záminkou se stala domnělá souvislost obce s atentátem na říšského protektora Reinharda Heydricha, ze zhruba 500 obyvatel Lidic jich válku přežilo 160. Přímo v Lidicích nacisté 10. června 1942 zastřelili 173 mužů, 16. června 1942 v Praze-Kobylisích dalších 26 občanů Lidic.
Pobyt v koncentračních táborech nepřežilo 53 lidických žen. V deportačním táboře bylo v plynovém autě udušeno 82 lidických dětí. Po osvobození se do Lidic postupně vrátilo 143 lidických žen a 17 dětí.