Pardubická nemocnice provedla po červnovém narození děvčete Leontýny pozdě streptokokové testy, nejedná se ale o vážné pochybení. Uvádí to kontrola ministerstva zdravotnictví. Hrubého porušení předpisů se měla naopak dopustit rychnovské nemocnice, která rodičku odmítla. Novorozeně má doživotní následky a rodiče po nemocnici žádají odškodné.
Případ východočeského novorozence se dočkal široké pozornosti loni na podzim. Dívčina matka trpěla v těhotenství streptokokovou infekcí typu B. V létě rodičku ve třiatřicátém týdnu odmítla přijmout rychnovská i hradecká nemocnice, a žena tak porodila v Pardubicích.
Média tehdy uváděla, že dítě zřejmě kvůli pozdnímu podání antibiotik proti nákaze streptokokem utrpělo trvalé poškození zdraví. Dívka totiž prodělala sepsi, krvácení do mozku a postižený je i nervový systém. Rodina pak od Pardubic začala požadovat dvaadvacet milionů korun.
Následná inspekce se zaměřila hned na dvě linie: zda při určování místa porodu nepochybil vlastní zdravotnický systém a jestli v otázce antibiotik nechybovali pardubičtí porodníci.
Prymula: Byl by třeba znalec
Podle aktuálních informací z ministerské kontroly Pardubická nemocnice opravdu udělala testy na streptokokovou infekci opožděně. „Nedošlo k pochybení z hlediska právních předpisů,“ podotýká současně náměstek ministra zdravotnictví Roman Prymula. „Jediné pochybení, které hypoteticky můžeme nalézt, je, že na základě doporučení České neonatologické společnosti v případě pozitivity na streptokok typu B má být pacient vyšetřen hned po porodu do dvanácti hodin a eventuálně má být nasazeno antibiotikum.“
V Pardubicích došlo ke zpoždění jedné hodiny a 38 minut proti doporučení, podle ministerstva ale nejde o zásadní pochybení; není jasné, zda by dítěti včasné podání antibiotik pomohlo.
Resortní zpráva uvádí, že obdobné septické stavy jsou závažné a úmrtnost při nich dosahuje až 20 procent i v případě včasného podání antibiotika. „Aplikace antibiotika už nevedla k tomu, že by se infekční proces zastavil, a došlo k nevratnému poškození mozku,“ doplňuje Prymula.
Podle kontroly ovšem nejde kauzálně odůvodnit vzniklý následek pouhou prodlevou v podání léku. „V případě soudního sporu k tomuto závěru je nutné vyžádat stanovisko soudního znalce,“ dodal ministerský náměstek.
„Jsem rád, že ministerstvo potvrdilo, že naše nemocnice nepochybila. Je to velmi silný a jasný signál nejen k pacientům z našeho kraje, ale i zaměstnancům všech našich zdravotnických zařízení,“ uvedl hejtman Martin Netolický (ČSSD); pardubická nemocnice je největším poskytovatelem akutní zdravotní péče v celé společnosti Nemocnice Pardubického kraje.
Chyba v Rychnově
Výrazné chyby se pak podle ministerstva odehrály při ženině cestě k porodu. Záchranka mířila v noci do Rychnova nad Kněžnou. Podle kontroly záchranáři mluvili se sestrou, která telefonicky volala službu konajícího primáře oddělení. Ten vzkázal, „že to zdržovat nebude“, ať sanitka jede rovnou do Hradce Králové.
Sanita s odmítnutou matkou místo kontaktovala oddělení urgentní medicíny Fakultní nemocnice Hradec Králové s tím, že do porodnice vezou rodičku. Dispečink záchranné služby obratem dostal informaci, že hradecká porodnice nemá kapacity. Cílem se tak nakonec staly Pardubice.
Na postupu Zdravotnické záchranné služby Královéhradeckého kraje a Fakultní nemocnice Hradec Králové kontrola pochybení neshledala. Naopak personál porodnice Nemocnice Rychnov nad Kněžnou se podle ní dopustil hrubého porušení tím, že rodičku nevyšetřila ani sestra, ani službu konající lékař a odeslali ji do jiného zdravotnického zařízení.
Podle náměstka Prymuly měli v Rychnově rodičku přijmout, odrodit a zavolat si do Hradce pro převoz s inkubátorem. Argumentaci, že nemocnice není vybavena na podobné předčasné porody, považuje za poněkud zavádějící, neboť porod v identickém týdnu těhotenství se v této porodnici již uskutečnil.
Královéhradecký kraj nemocnici hájí
Ministerstvo proto podá podnět na Krajský úřad Královéhradeckého kraje a Českou lékařskou komoru, aby se tím zabývaly. Zdravotnický holding Královéhradeckého kraje, pod který rychnovský špitál spadá, ovšem výtky odmítá už teď.
„Trváme na tom, že zdravotní stav dítěte rychnovská nemocnice nezavinila,“ prohlásila jeho mluvčí Lucie Chytilová a upozornila, že na rozdíl od jiných zařízení ministerská inspekce v Rychnově nad Kněžnou vůbec nebyla. „O to více je pro nás zarážející, že ministerstvo zdravotnictví dochází k předčasnému závěru o možném pochybení rychnovské nemocnice.“
Zastání nalézá holding i u královéhradeckého hejtmana Jiřího Štěpána (ČSSD), který upozorňuje především na pochybení Pardubic: „Je zvláštní, že kontrola ministerstva nepřijela do Rychnova. Je zvláštní, že nebyly dodrženy standardy neonatologické společnosti, které jsou platné. Situace v Rychnově a situace v Pardubicích nemají příčinnou souvislost.“
Advokát: Resort si odporuje
Dle advokáta rodiny Maria Švehelky si ministerstvo zdravotnictví logicky odporuje. „Pokud jsem měl možnost slyšet pana náměstka Prymulu, tak zároveň řekl, že Pardubická nemocnice postupovala v souladu s právními předpisy, a zároveň že v rozporu s doporučeným postupem neonatologické společnosti neprovedla včas odběry a nenasadila včas antibiotika. Tato dvě tvrzení se logicky zcela vylučují,“ upozorňuje Švehelka.
O rozšíření žaloby na nemocnici v Rychnově ale právní zástupce neuvažuje. K přenosu streptokokové infekce z matky na dítě podle něj totiž došlo až při porodu v Pardubické nemocnici. „Teprve od okamžiku porodu začal běžet čas, kdy mělo být dítě sledováno a měly být prováděny odběry,“ tvrdí advokát.
