Ministerstvo práce nesmí uzavřít smlouvu na systém vyplácení dávek, rozhodl antimonopolní úřad

Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) nesmí uzavřít smlouvu na nový informační systém pro vyplácení dávek, který by měl podle plánu začít fungovat od roku 2021. Rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) je pravomocné, řekla jeho mluvčí Milena Marešová. Podle úřadu MPSV v tendru vyřadilo vítěze, firmu DXC Technology, kvůli nízké ceně. Krok ale transparentně nevysvětlilo, čímž porušilo zákon o zadávání veřejných zakázek. MPSV s tím nesouhlasí, odvoláním nechtělo ale případ dál protahovat. Výtky zohlední v zadávacím řízení.

Informační systém využívají úředníci u dávek v hmotné nouzi, příspěvků pro postižené, příspěvků na bydlení, rodičovské či pěstounských podpor. Celkem jich v listopadu vyplatili téměř 1,4 milionu.

Dodavatele nového systému ministerstvo ani po dvou tendrech nemá. Už dvakrát muselo prodlužovat o dva roky smlouvu s dosavadní firmou OKSystem. Zatím je fungování zajištěno do začátku roku 2021. Roční prodloužení stojí půl miliardy.

MPSV se s rozhodnutím neztotožňuje, rozklad ale nepodá

Mluvčí MPSV Kristýna Křupková před vánočními svátky sdělila, že resort plánuje vyhlásit zřejmě v březnu soutěž na firmu, která by provozovala a rozvíjela nynější systém od OKSystemu.

„Nepodáním rozkladu (odvolání proti rozhodnutí antimonopolního úřadu) MPSV ušetří čas, kdy není závislé na běžících blokačních lhůtách a může v dalším postupu v zadávacím řízení zohlednit orgánem dohledu tvrzené nedostatky odůvodnění vyloučení,“ uvedla Křupková v pátek.

Ministerstvo se se závěry ÚOHS „zásadně neztotožňuje“, odvolání by ale další postup oddálilo, řekla Křupková. Při potvrzení rozhodnutí by to trvalo nejméně tři měsíce, při jeho zrušení by se „proces zadání veřejné zakázky“ zdržel o minimálně pět měsíců, dodala.

Podle vyjádření ministerstva ÚOHS jeho odůvodnění neposoudil a bránil mu hodnotit, zda je dodavatelova nízká cena relevantní. 

První soutěž resort vyhlásil před pěti lety

Poprvé tendr na dodavatele nového systému ministerstvo vyhlásilo před koncem roku 2014 a stanovilo cenu 616 milionů korun. Vybralo tehdy dosavadní firmu OKSystem. Od smlouvy pak ale odstoupilo. OKSystem se brání žalobou.

Druhou soutěž ministerstvo vyhlásilo v roce 2017. Zakázku se zadávací cenou 270 milionů bez DPH přidělilo předloni firmě DXC Technology. Po stížnosti neúspěšného uchazeče OKSystemu, který nabízel cenu 824 milionů, antimonopolní úřad nařídil přezkum. Po něm ministerstvo vítěze kvůli nízké ceně vyřadilo.

DXC Technology se pak obrátila na ÚOHS. Ve své námitce uvedla, že MPSV na její argumenty nebralo ohled a snaží se vrátit k dohodě z první soutěže a na dalších pět let se „zaručí exkluzivita stávajícímu dodavateli“. Společnost poukázala na to, že nahrazení novým jednotným systémem by mohlo stát méně než třetinu nynějších provozních nákladů.

Nový systém měl původně fungovat už od roku 2017

Systém pro výplatu dávek je součástí připravovaného jednotného informačního systému resortu práce. Původně měl fungovat od roku 2017 a stát kolem 1,5 miliardy korun. Podle nového harmonogramu by měl být plně v provozu od roku 2021.

Náměstek ministryně Jan Baláč loni v září poslancům sněmovního sociálního výboru řekl, že jsou tři cesty. Vedle výběrového řízení na nového provozovatele nynějšího systému je to vyřešení druhého tendru, pokračování prvního tendru a smír s OKSystemem. Žádná z variant ale není bez komplikací a případných dalších průtahů, dodal.

Popsal tehdy, že pokud by si resort nechal nynější systém, stále nemá část jeho zdrojových kódů, tedy programu. Ministerstvo vyzvalo OKSystem, aby mu sdělil, za jakých podmínek by je od něj mohlo získat. Navíc by i výběr nového provozovatele mohl skončit u antimonopolního úřadu.

Náměstek poslancům řekl, že systém vítěze druhého tendru, společnosti DXC Technology, odpovídá potřebám ministerstva. Zmínil, že rychle by se dal zprovoznit i systém z prvního tendru od OKSystemu, který se připravoval přes rok. Podle nynějších potřeb proti tehdejšímu zadání přibyla tisícovka požadavků, takže ministerstvo zjišťuje, kolik by stály a jak dlouho by trvalo jejich splnění.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoČeští pacienti se k inovativním lékům dostávají pomaleji než dřív

O půl roku se v průběhu posledních dvou let prodloužilo čekání pacientů na inovativní lék, ukázala analýza Evropské federace farmaceutického průmyslu. Přístup k němu nemají všichni, a ti, kteří ano, musí pojišťovnu pravidelně žádat o úhradu. „Včasný přístup k inovativní léčbě zabraňuje vyšším nákladům v průběhu rozvinutí nemoci,“ říká ekonom Aleš Rod. Zástupci výrobců teď s ministerstvem jednají o reformě takzvané centrové léčby – aby se moderní přípravky dostaly včas k co největšímu množství pacientů.
před 5 hhodinami

Zdražování zrychluje. ČNB inflaci připustit nechce, kabinet to kritizuje

Renomované instituce opouštějí optimistické scénáře a upravují své prognózy. Bankovní asociace i ministerstvo financí nově očekávají letošní inflaci dvě a půl procenta. Důvodem jsou dopady války na Blízkém východě, kvůli které mají navíc příští rok spotřebitelské ceny růst ještě razantněji, a to až nad tři procenta, tedy za hranici tolerančního pásma centrální banky. Její guvernér Aleš Michl růst inflace odmítl připustit i za cenu ekonomických škod, což premiér Andrej Babiš (ANO) kritizuje.
před 6 hhodinami

VideoPolitické spektrum: Moravské zemské hnutí, Česká párty, Mourek

Česká televize pořádá před komunálními volbami sérii debat se zástupci politických uskupení, která nejsou zastoupena ve sněmovně. Pozvání do Politického spektra v sobotu 23. května přijali Pavel Trčala (Moravské zemské hnutí), Václav Musílek (Česká párty) a Petr Špringr (Mourek). Debatu moderoval Bohumil Klepetko.
před 12 hhodinami

VideoPlaga s Pospíšilem probrali chystané změny v zákoně o vysokých školách

Rada vysokých škol odmítá návrh na změnu systému řízení. Navrhovaný model – včetně zavedení nové univerzitní rady – podle ní prakticky likviduje nezávislou akademickou samosprávu a je krokem k politizaci vysokých škol. Podle ministra školství Roberta Plagy (za ANO) ale návrh dává pojistky v tom, že nebude přímá politická možnost ovlivňovat vysoké školy. Zdůraznil ale, že podle něj není akademická svoboda absolutní moc akademických senátů, jak ji prý chápe Rada vysokých škol. Předseda České konference rektorů a rektor VŠCHT v Praze Milan Pospíšil připustil, že nějaká změna nastat musí, neboť zákon je prý přežitý. Poznamenal, že současné návrhy nejsou konečné. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 13 hhodinami

Učitelů byl nedostatek, poslali nás všechny učit, vzpomíná vědkyně

Hydrobioložka Zdeňka Žáková prožila dětství poznamenané druhou světovou válkou. Ještě než se po studiích na brněnské přírodovědecké fakultě mohla věnovat vědecké práci, musela nastoupit na místo učitelky ve Zdounkách u Kroměříže. Později našla zaměstnání v brněnském výzkumném ústavu vodohospodářském, kde se věnovala přírodnímu čištění odpadních vod. Své vzpomínky zachytila v rodinné kronice.
před 13 hhodinami

Mladík obviněný z vraždy dívky v Pardubicích je ve vazbě

Soud v Ústí nad Orlicí v sobotu poslal do vazby mladíka, který je obviněný z vraždy dívky u střední školy v Pardubicích. Hrozí mu až deset let vězení, řekl soudce Jiří Procházka. Obviněný u soudu vypovídal, ale jeho vyjádření není veřejné, dodal. Na vazební jednání dohlíželi i těžkooděnci se samopaly.
před 13 hhodinami

NATO by mělo po ruských provokacích dle Pavla „vycenit zuby“

Severoatlantická aliance by měla tvrději a rozhodněji reagovat na provokace, kterých se dopouští Rusko na východním křídle Aliance, uvedl podle britského listu The Guardian prezident Petr Pavel. Moskva je činí opakovaně, NATO by proto mělo „vycenit zuby“, cituje hlavu státu list. Drony se v tomto týdnu ve vzdušných prostorech pobaltských států objevily hned několikrát.
před 13 hhodinami

Pouť do Brna připomněla odsun Němců. Někteří smíření nechtějí, řekl Vystrčil

Lidé na Brněnsku se v sobotu vydali z Pohořelic do Brna na pochod dlouhý asi třicet kilometrů, zvaný Pouť smíření. Letos byla připomínka pochodu smrti Němců vyhnaných z Brna na konci května 1945 mimořádná tím, že se v tomto druhém největším českém městě souběžně konají Sudetoněmecké dny. V jejich 76leté tradici je to poprvé, kdy se nepořádají v Německu, ale v Česku. Účastníci se však setkali i s odporem, který na akci nepřímo kritizoval předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS). Památník pochodu smrti dokonce někdo pomaloval hákovými kříži.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami
Načítání...