Nejvyšší kontrolní úřad viní ministerstva, že nereagovala na hrozbu sucha, které působí miliardové škody. Podle zprávy z kontrol, které úřad provedl v resortech zemědělství a životního prostředí, není většina dotačních programů na řešení problematiky sucha dostatečně konkrétní a řada navržených opatření zůstala jen na papíře. Ministerstva závěry kontrolorů odmítla, hovoří o tisících opatření proti suchu, která připravila.
Proti suchu bojuje stát hlavně na papíře, tvrdí NKÚ. Máme tisíce projektů, brání se ministerstva
Ministerstva odmítají kritiku svého boje se suchem (zdroj: ČT24)
Výrazné sucho se v Česku projevilo poprvé v roce 2015 a vláda tehdy zadala ministerstvům životního prostředí a zemědělství 49 úkolů, jejichž splnění mělo hrozbu sucha a nedostatku vody zmenšit. Úkoly ale ministerstva podle NKÚ splnila jen do té míry, že připravila dokumenty.
„Obsahem úkolů bylo v mnoha případech jen například připravit analýzu, vypracovat návrh, zhodnotit potenciál a podobně – zavádění věcí do praxe a skutečné změny, které by mohly reálně pomoci, už na tyto úkoly ale nenavazovaly,“ konstatovali kontroloři. Podle mluvčího NKÚ Václava Kešnera navíc dodnes „neexistuje žádná právní úprava, která by pomohla zmírnit dopady sucha a nedostatku vody a která by stanovila práva a povinnosti jednotlivých subjektů“.
Události: NKÚ hodnotí boj se suchem (zdroj: ČT24)
Konkrétně například nezačala výstavba nových vodních nádrží, propojování vodohospodářských soustav, stát ani nepřehodnotil podporu pěstování zemědělských plodin pro energetické účely. Z řepky se stala druhá nejpěstovanější plodina po pšenici a roste i plocha osetá kukuřicí – na úkor ječmene či víceletých pícnin.
„Součet podílů dvou energetických plodin (řepka, kukuřice) v roce 2018 byl 29,17 procenta z celkové osevní plochy, čímž se energetické plodiny staly velmi hojně zastoupenou skupinou plodin pěstovaných v ČR,“ varovali autoři závěrečné zprávy NKÚ.
Úřad si sice povšiml 37 dotačních programů, z nichž v letech 2017 a 2018 rozdělila ministerstva téměř osmadvacet miliard korun, ty však nepovažuje za efektivní. „V naprosté většině se jedná o mnoho let trvající programy, které na boj se suchem a nedostatkem vody nejsou přizpůsobeny. Většina z nich neobsahovala konkrétní a měřitelné cíle pro tuto oblast, takže skutečné dopady takto rozdělených peněz resorty nemohou reálně vyhodnotit,“ stojí v závěrečné zprávě.
Jediný dotační program, který považuje kontrolní úřad za plně zacílený na sucho a nedostatek vody, je tak program Dešťovka. I k němu přitom měl výhrady, kontroloři v upozornili, že v rámci takzvané malé deštovky určené majitelům rodinných a bytových domů nestanovilo ministerstvo výchozí a cílové hodnoty ukazatelů. U velké dešťovky pro obce a města podle nich ministesrtvo „nebylo schopné vyčíslit výši čerpání, protože to neumožňoval systém vykazování prostředků“.
Vznikly tisíce projektů, NKÚ problematice nerozumí, brání se ministerstva
Ministerstva odmítla, že by proti suchu dostatečně nebojovala, jak NKÚ tvrdí. Resort životního prostředí prohlašuje, že uskutečňuje tisíce opatření. „Od roku 2014 jsme investovali do více než čtrnácti tisíc projektů zaměřených na sucho téměř jedenáct miliard korun. Založili jsme také Národní koalici boje proti suchu, kde všechny naše stávající i navrhované programy konzultujeme se špičkovými experty z akademické sféry i z praxe,“ upozornil ministr Richard Brabec (ANO).
Tvrzení, že ministerstva nevytvořila nové dotační programy a ty staré nejsou správně zacílené, označilo MŽP za snadno prokazatelnou nepravdu. Odkázalo například na Národní program Životní prostředí, do kterého se dostal program budování nových zdrojů pitné vody pro obce, jejž považuje ministerstvo za „velice úspěšný“. Podle mluvčí ministerstva Petry Roubíčkové jsou výhrady NKÚ „ryze formalistické a nevycházejí ze znalosti základních principů fungování krajiny a boje se suchem“.
Ministerstvo zemědělství upozornilo například na dotační program Podpora opatření na drobných vodních tocích a malých vodních nádržích. Z něj podpořilo rekonstrukci či stavbu více než 530 obecních rybníků.
Mluvčí ministerstva Vojtěch Bílý vyzdvihl také program závlah. „Od roku 2012 jsme více než ztrojnásobili alokovanou částku. Navíc podporujeme jen technologie, které mají více než osmdesátiprocentní úsporu vody proti běžným technologiím,“ upozornil.
Pokud jde o kritiku toho, že se nestaví nové přehrady, je podle Bílého „třeba si uvědomit, že se přehradní nádrž nedá postavit v horizontu několika let“.
Brabec: NKÚ má hodnotit hospodaření, ne politiku
Ministr životního prostředí, který je zároveň místopředsedou vládního hnutí ANO, se poté, co Nejvyšší kontrolní úřad vydal zprávu o průběhu boje proti suchu, ohradil nejenom proti jejím závěrům, ale i celkovému zaměření kontroly. Domnívá se, že by se měl NKÚ soustředit výhradně na hospodaření státních institucí. Teď se ale podle Richarda Brabce stává i „arbitrem vládních strategií“.
„Stále častěji se stává, že NKÚ dává názor na strategie vlády,“ podotkl a připomněl, že vláda je ze své činnosti odpovědná Poslanecké sněmovně.
Z podobného důvodu kritizoval letos činnost kontrolorů i premiér Andrej Babiš (ANO). Na jaře se ohradil proti vyznění výroční zprávy úřadu, závěry NKÚ odmítl a jeho prezidenta Miloslava Kalu obvinil, že dělá opakovaně politiku. V závěru září se vláda rozhodla, že ministři budou ve všech případech informovat vládu o výsledcích opatření, která přijali kvůli chybám odhaleným v kontrolních závěrech NKÚ.