Vláda je proti zavedení povinné maturity z matematiky. Nejdřív musíme zvednout úroveň výuky, řekl Plaga

Vláda podpořila zrušení povinné maturity z matematiky (zdroj: ČT24)

Vláda se postavila proti zavedení povinné maturity z matematiky. Podpořila tak návrh ministra školství Roberta Plagy (za ANO) na zrušení plánu, podle něhož měli poprvé povinně z matematiky maturovat gymnazisté v roce 2021. Ministr soudí, že je třeba nejprve zlepšit kvalitu výuky, včetně například zvýšení počtu učitelů, a až potom případně uvažovat o zavedení povinné zkoušky. Návrh změny nyní posoudí sněmovna. Kabinet se také shodl na růstu platů učitelů o osm procent.

„Přes veškeré kroky ke zvýšení znalostí žáků v matematice panuje u maturitní zkoušky z tohoto předmětu značná neúspěšnost,“ zdůvodnilo návrh na zrušení povinné maturity z matematiky ministerstvo.

Autoři novely poukazují na to, že nyní si matematiku mladí vybírají dobrovolně. Kdyby z ní museli maturovat povinně všichni, neúspěšnost by se ještě zvedla, míní autoři novely. Podle nich se proto nejdřív musí změnit výuka matematiky tak, aby ji studenti dokázali používat v praxi.

Návrh na zrušení povinné maturity z matematiky a také další změny obsažené v novele školského zákona nyní poputuje do sněmovny. Vláda poslance požádala, aby to projednali ve zrychleném řízení. „Je třeba, aby sněmovna zaujala rychlé stanovisko, aby nejistota byla odstraněna,“ zdůraznil Plaga. Podle něho jde o studenty a jejich rodiče.

Stát má kontrolovat jen didaktické testy, ne ústní část

Od jara 2021 by se podle návrhu novely školského zákona měla také státní maturita omezit jen na didaktické testy. Ústní a písemné zkoušky z jazyků by se měly přesunout ze státní úrovně zpět do škol. 

Z matematiky se píše test, u jazyků jsou ještě slohy a ústní zkoušky. Výsledky se nyní posuzují centrálně. Podle návrhu, který vláda ve středu podpořila, by státní maturita měla od roku 2021 zahrnovat už jen testy. Písemné práce a ústní zkoušku by znovu měla připravit a hodnotit studentova škola a jeho pedagogové, jako je tomu u dalších dvou či tří maturitních profilových předmětů podle oborů.

Výdaje by se měly podle ministerstva školství po novele snížit asi o 18,66 milionu korun. Resort také očekává, že ubude žádostí o přezkoumání hodnocení písemných prací z češtiny a jazyků.

Dál by měla zůstat možnost výběru povinné maturity z matematiky, nebo cizího jazyka. Novela počítá podle Plagy také s dvěma úrovněmi obtížnosti zkoušky z matematiky.

Dosud platná norma počítala se zavedením povinné maturity ze tří předmětů, tedy češtiny, cizího jazyka i matematiky, na gymnáziích a lyceích od jara 2021. Ve svém původním návrhu z konce února chtělo ministerstvo posunout tento termín na jaro 2022, kdy měla povinnost začít platit pro většinu ostatních maturitních oborů. V současnosti dělají všichni maturanti státní zkoušku z češtiny a vedle ní si většina vybírá cizí jazyk. 

Letos neuspělo přes 15 procent dobrovolných maturantů z matematiky

Matematiku si letos na jaře vybrala zhruba pětina maturantů, neuspělo 15,5 procenta z nich. Bylo to o 6,3 procentního bodu méně než loni. V předešlých letech neúspěšnost v matematice naopak stoupala.

S návrhem na zrušení povinné maturity z matematiky přišli na jaře Piráti. Navrhovali zachování možnosti volby mezi matematikou a cizím jazykem. Vláda k pirátské poslanecké novele v létě dala neutrální stanovisko. Plaga v srpnu uvedl, že se bude snažit zachovat volbu mezi jazykem a matematikou.

Plán zrušit povinnou maturitu z matematiky hodnotí někteří kritici jako populistický. Záměr naopak podporuje Česká středoškolská unie či Unie školských asociací CZESHA či unie a konfederace zaměstnavatelských svazů. Proti se vyslovila Asociace ředitelů gymnázií či Svaz průmyslu a dopravy. Kritika některých školských organizací a odborů míří i na to, že by se písemné práce a ústní zkoušky zas měly hodnotit ve školách. Podle nich to povede k poklesu úrovně maturantů.

Tarify učitelů porostou o 8 procent, odměny o 2 procenta

Platy učitelů mají v roce 2020 růst o osm procent v tarifní složce, dvě procenta zbudou na odměny.  Zvýšení platů vyjde stát na 11 miliard korun. „Už není o čem jednat,“ oznámil premiér Andrej Babiš (ANO) s odkazem na žádost odborů, aby platy stouply v tarifech o 10 procent. Ministerstvo práce a sociálních věcí má připravit patřičné nařízení.

„Dospěli jsme k názoru, že je potřeba mít nějakou pohyblivou složku. Je potřeba motivovat i starší učitele. Učitelů je stále málo a máme zájem, aby učili co nejdéle,“ prohlásil Babiš.

Sedm nových národních kulturních památek připomene boj za svobodu

Seznam objektů či předmětů, jejichž kulturních hodnot si stát nejvíce cení, se rozšířil o sedm národních kulturních památek. „Máme tisíce kulturních památek, ale jen něco přes tři sta národních kulturních památek. Ty, které jsme přidali, nejsou významné architektonicky či umělecky, ale symbolicky. Jsou to místa odporu a zápasu a připomínají, že svoboda v této zemi nebyla zadarmo,“ shrnul ministr kultury Lubomír Zaorálek (ČSSD). 

Patří mezi ně chrám svatého Cyrila a Metoděje v Resslově ulici, kde skončil život českých výsadkářů, a Hlávkova kolej, kde nacisté v roce 1939 zatýkali československé studenty. Dále jde o Larischovu vilu, kde byli  popraveni lidé z Ležáků. Zvláště si stát také cení hrobů Jana Palacha, Jana Zajíce a Tomáše G. Masaryka. Národní kulturní památkou bude také budova Českého rozhlasu v Praze, u které se sváděly boje v květnu 1945 i srpnu 1968.

Účast v cizím ozbrojeném konfliktu se má trestat až pěti lety vězení

Kabinet také podpořil záměr, aby se účast nestátní ozbrojené skupiny v ozbrojeném konfliktu na území cizího státu stala zvláštním trestným činem. Pachateli by za něj mohlo hrozit až pětileté vězení. „Určité formy členství v nestátních ozbrojených skupinách zaměřených na působení v ozbrojeném konfliktu probíhajícím na území jiného státu lze vnímat jako významnou bezpečnostní hrozbu, kterou však dle současné úpravy není možné či je velmi komplikované trestněprávně postihnout,“ uvedlo k návrhu ministerstvo spravedlnosti.

Naopak neutrálně se postavila vláda k poslaneckému návrhu, který má kvůli dopadům na životní prostředí zabránit případnému splavnění čtyř desítek kilometrů dolního toku Berounky. Skupina 70 poslanců z většiny klubů chce novelou vyřadit úsek řeky ze seznamu významných vodních cest využitelných k dopravě. O materiálu nyní rozhodnou zákonodárci.

Stejné neutrální stanovisko získal od kabinetu i návrh poslanců na odškodnění protiprávně sterilizovaných žen. „Máme k tomu řadu připomínek právního charakteru. Bude důležité, jak se k tomu postaví sněmovna. Je to problém, za který jsme mezinárodně kritizováni, a bylo by dobré, kdyby to poslanci napříč politickým spektrem vyřešili,“ řekl premiér. Pokud zákonodárci odškodnění podpoří, převezme tuto oblast ministerstvo zdravotnictví.

Vláda podpořila vizi rozvoje armády

Armáda by do roku 2030 měla mít až 30 tisíc profesionálních vojáků a 10 tisíc příslušníků aktivních záloh. V příštích deseti letech také plánuje nákup nových pandurů a tanků, samohybných minometů, děl nebo lehkých útočných vozidel pro výsadkáře. Pořídí i vrtulníky a bezpilotní prostředky. Vyplývá to z koncepce výstavby armády do roku 2030 (KVAČR), kterou ve středu kabinet podpořil.

Vláda ve středu nebyla kvůli povinnostem ministrů v Senátu většinu jednání usnášeníschopná. Ministři problém vyřešili tak, že zhruba hodinu a půl napřed jednotlivé body svého programu předjednávali, k hlasování přistoupili až poté, co se dostavil dostatečný počet členů vlády.