Městské státní zastupitelství v Praze zveřejnilo na infodesce rozhodnutí o zastavení trestního stíhání premiéra Andreje Babiše (ANO) a dalších obviněných v kauze dotace na stavbu farmy Čapí hnízdo. Na 90 stranách žalobce Jaroslav Šaroch vysvětluje, co ho vedlo k finálnímu závěru. Zveřejnění usnesení žádala řada politiků, a to především opozičních. Značná část dokumentu je ovšem začerněná.
Městské státní zastupitelství už dříve uvedlo, že společnost Farma Čapí hnízdo splňovala podmínky definice malého a středního podniku, pro nějž byla určena padesátimilionová evropská dotace, kterou farma v létě 2008 získala. Obvinění tedy nespáchali dotační podvod. Rozhodnutí v úterý nabylo právní moci. Zveřejněná část usnesení obsahuje převážně právní závěry, které vedly státního zástupce k zastavení stíhání.
V závěru textu státní zástupce Jaroslav Šaroch vysvětluje, že v průběhu policejního vyšetřování došlo ke změně důkazní situace. Podstatný byl podle něj například výslech pracovníků či bývalých pracovníků banky, zejména dvou svědků, které se kvůli jejich pobytu v zahraničí povedlo vyslechnout až v prosinci 2018.
Až ten totiž podle Šarocha vyloučil pravdivost materiálů banky, podle kterých byla Farma Čapí hnízdo a Agrofert v postavení mateřské a dceřiné společnosti. Takový vztah by byl přitom velmi důležitý při posuzování toho, zda šlo o partnerské, či propojené podniky. A zda tedy obviněné osoby při podávání žádosti uvedly hrubě zkreslené údaje.
Obvinění však podle něj jednali při získávání dotace účelově a prostřednictvím fyzických osob existovalo spojení mezi farmou a Agrofertem. Nakonec se ale podle Šarocha nepodařilo získat důkazy, že by firma žádající o dotaci nebyla nezávislým podnikem.
Podle něj je nicméně zcela evidentní, že mezi Farmou Čapí hnízdo a společnostmi ze skupiny Agrofert panovaly „zcela nadstandardní vztahy“, a to jak po dobu výstavby areálu, tak po dobu jeho provozování až do okamžiku fúze. Tyto vztahy vyplývají například z dohod o budoucí spolupráci a o vedení účetní agendy nebo ze smluv o půjčkách a o poskytování reklamních služeb, doplnil státní zástupce.
V usnesení také stojí, že činnost Andreje Babiše a bývalé manažerky společnosti Farma Čapí hnízdo Jany Mayerové jednoznačně směřovala k získání padesátimilionové dotace. Babiš si podle Šarocha uchoval faktický vliv na společnost, což dokládá tím, že Babišovy firmy ručily za půjčky na nákup pozemků pro Čapí hnízdo. Mayerová podle usnesení o Babišových účelových krocích věděla, podle žalobce s největší pravděpodobností Babiše informovala o podmínkách, které bylo nutné k získání dotace splnit. Naopak u Babišových příbuzných nelze prokázat, že převody akcií uskutečnili s úmyslem zajistit společnosti dotaci.
Šaroch se také v textu usnesení pozastavuje na tím, že byla dotace ze strany ROP Střední Čechy vůbec přiznána. Poskytovatel totiž vyžadoval, aby žadatelé podnikali minimálně dva roky a navíc v oblasti cestovního ruchu, což podle Šarocha společnost nesplňovala. „V tomto usnesení však není postup poskytovatele dotace posuzován,“ poznamenal k tomu.
Pro zastavení stíhání bylo klíčové, že státní zástupce nedostal důkazy, že by obvinění uvedli v žádosti o poskytnutí dotace nepravdivé údaje, nebo by takové údaje zamlčeli. Protože akcie společnosti byly akciemi na majitele, nelze podle žalobce prokázat, kdo je v době podpisu smlouvy o poskytnutí dotace vlastnil.
Verdikt ještě může zrušit nejvyšší státní zástupce
Důvody zastavení trestního stíhání o víkendu ostře zkritizovala třeba bývalá ústavní soudkyně Eliška Wagnerová. Tehdy ale nebyly zveřejněny detaily usnesení. „Jestli to stálo na tom, jestli je něco malý nebo střední podnik, a čtyři roky o tom budu přemýšlet, to tedy pardon, to je velmi špatná vizitka pro právní stát,“ rozčilovala se.
Kritičtí jsou i představitelé největších opozičních politických stran. Marek Benda (ODS) považuje za zvláštní, že banka Čapímu hnízda „půjčí 350 milionů na geniální nápad“. Předseda Pirátů Ivan Bartoš potom z usnesení o zastavení trestního stíhání vyrozuměl, že je zřejmé propojení firem skrz rodinné příslušníky Andreje Babiše. „Agrofert byl dokonce registrátor domény Čapí hnízdo. Takže nechápu, když si vyskládáte tyto věci, jak může někdo tvrdit, že farma Čapí hnízdo nebyla součástí holdingu,“ poznamenal.
Koaliční ČSSD naopak závěry státního zástupce vítá. Podle místopředsedy strany Ondřeje Veselého jde zřejmě o konec kauzy. „Zůstane jistá pachuť, ale to není náš problém, to je problém pana premiéra. Trestný čin se zjevně nestal,“ shrnul.
V části rozhodnutí jsou podle šéfa Městského státního zastupitelství Martina Erazíma citace výpovědí obviněných, svědků a shromážděných listinných důvodů. Žalobci je zatím nemohou zveřejnit, protože spis posílají nejvyššímu státnímu zástupci Pavlu Zemanovi, který může verdikt zrušit. „V případě jejich zveřejnění by mohlo dojít k ohrožení výsledku tohoto řízení,“ vysvětlil. Erazím také sdělil, že udělal v Šarochově textu pouze drobné úpravy ještě před finální verzí usnesení.
Farma a dotace
Společnost Farma Čapí hnízdo, tehdy ještě pod názvem ZZN AGRO Pelhřimov, patřila Agrofertu. V prosinci 2007 se firma přeměnila na akciovou společnost s akciemi na majitele. O rok později získala evropskou dotaci v programu pro malé a střední podniky, na kterou by jako součást Agrofertu neměla nárok. Po několika letech se společnost vrátila pod Agrofert.
Propojení Čapího hnízda s Agrofertem podle Erazíma nehrálo roli, protože si oba podniky nekonkurovaly, ani nesjednocovaly svoji činnost na společném trhu.
Andrej Babiš dlouhodobě odmítal, že by se kolem farmy dělo cokoliv nezákonného. Podle něj byla kauza vykonstruovaná. Stíhání kromě něj čelili i jeho blízcí a bývalí představitelé společnosti Farma Čapí hnízdo.
