Lesy ČR podaly dovolání k Nejvyššímu soudu. Přou se o restituci rodu Walderode

Lesy České republiky podaly dovolání k Nejvyššímu soudu v kauze, v níž hradecký krajský soud potvrdil rodu Walderode restituční nárok na zámek, lesy a další pozemky. Podání dovolání podle informací ČTK chystají také město Turnov a Národní památkový ústav.

Zámek Hrubý Rohozec
Zdroj: ČTK Autor: Martin Hurin

Právní zástupce rodu Walderode Roman Heyduk řekl, že dovolání protistran očekával. O hodně podle něj jde hlavně Turnovu. „Město Turnov bude bojovat jako lev, protože v momentě, kdy to pravomocně skončí, všechny firmy, které pozemky od města nakoupily, o ně přijdou a budou chtít zpět kupní ceny včetně úroků a tak dále,“ popsal Heyduk.

V případě majetku Lesů ČR se restituční spor týká zhruba 165 hektarů pozemků v hodnotě kolem třiceti milionů korun. Dovolání společnost podle mluvčí podala proto, že nesouhlasí s právním posouzením a výkladem oprávněnosti žadatele o restituci odvolacím soudem. Podnik tím také podle mluvčí naplňuje své poslání, tedy řádné obhospodařování majetku ve vlastnictví státu, jeho zachování, zušlechťování a rozvoj.

Odvolací soud v Hradci Králové v červnu potvrdil restituční nárok rodu Walderode na vydání panství na Turnovsku. Ve sporu jde o zámek Hrubý Rohozec, lesy a pozemky. Například u Turnova vznáší dědička nárok na tři sta hektarů lesa. Rod se majetku domáhá od roku 1992.

O tom, že Karel des Fours Walderode je oprávněnou osobou a na majetek zkonfiskovaný Benešovými dekrety má nárok, rozhodl v září 2017 Okresní soud v Semilech. Státní instituce a další subjekty se odvolaly ke Krajskému soudu v Hradci Králové, který v červnu rozsudek okresního soudu potvrdil. Rozhodnutí, že Walderode je oprávněnou osobou, nabylo verdiktem krajského soudu právní moci, žalovaní mohli podat už jen dovolání k Nejvyššímu soudu v Brně.

Věc se po pravomocném rozhodnutí nyní vrací semilskému soudu, který bude projednávat vrácení jednotlivých majetků a pozemků, kterých je zhruba čtrnáct stovek. Okresní soud by měl u jednotlivých věcí zkoumat, jaký je jejich současný stav a zda jsou dány předpoklady pro jejich vydání žalobkyni.

Vydání rodového panství v hodnotě kolem tří miliard korun se domáhá vdova po Karlovi des Fours Walderode Johanna Kammerlanderová. Walderode přišel o majetek jako Němec na základě Benešových dekretů a spor se týkal i toho, zda se za druhé světové války proti československému státu neprovinil. Legitimitu nároku roku Walderode založil semilský soud na tom, že Karlu Walderode bylo české občanství po válce v roce 1947 vráceno.