UDÁLOSTI: Předseda soudu musí přijmout jako přísedícího v senátu kandidáta, kterého zvolili zastupitelé
Spor o přísedícího vypukl v Rychnově nad Kněžnou již před devíti lety. Tehdejší předseda okresního soudu odmítl kandidáta Vladimíra Šabatu, kterého zvolilo kostelecké městské zastupitelstvo. Své rozhodnutí zdůvodnil tím, že údajně urazil soudkyni a podle předsedy ohrožoval nezávislé rozhodování.
Podle Nejvyššího soudu ale předseda soudu zvoleného přísedícího odmítnout nemůže. „Je to otázka precedentní, že předseda soudu, respektive jeho stanovisko, nemůže zabránit volbě kandidáta do funkce přísedícího,“ komentoval verdikt předseda Krajského soudu v Hradci Králové Jan Čipera. Dodal, že přísedící je u soudu důležitý. „Jeho postavení je úplně rovnocenné, stejné jako u soudce-profesionála,“ připomněl.
Sám odmítnutý přísedící se domnívá, že volba zastupitelstva je dostatečnou garancí, že jde o vhodného kandidáta. „Zastupitelstvo člověka zná, proto ho vybírá. Není možné, aby předseda, když se mu ten člověk nehodí, jej diskriminoval,“ poznamenal. Míní, že „rozsudek je spíš pro budoucí generace“ – kvůli zdravotním potížím již o místo nemá zájem. Se státem se však bude dál soudit o finanční náhradu.
Bývalý šéf rychnovského soudu je přesto přesvědčen, že bylo jeho někdejší rozhodnutí na místě. „Jsem přesvědčen, že tehdejší moje rozhodnutí, které korespondovalo s finálním rozhodnutím ombudsmana, bylo věcně přesvědčivé, perfektní, správné,“ uvedl i s devítiletým odstupem. S verdiktem Nejvyššího soudu se ani nechce seznámit.
Přísedícím – zasedajícím především v tříčlenných senátech trestních soudů – se může stát svéprávný a bezúhonný občan starší 30 let. Není nutné, aby měl právní vzdělání, funkce je však neslučitelná s mandátem senátora nebo poslance. Voleni jsou na čtyři roky zastupitelstvy obcí nebo pražských městských částí, u krajských soudů potom krajskými zastupitelstvy, u městských soudu zastupitelstvy Prahy nebo Brna.
Soudy trpí jejich nedostatkem. Třeba Krajský soud v Hradci Králové potřebuje 80 přísedících, má jich jen 69. Mohlo by se to změnit snížením rozsahu případů, k jejichž rozhodování jsou přísedící potřeba. O takové změně se v létě zmínila ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO). Soudcovská unie ale takový záměr kritizovala. Podle viceprezidenta unie Petra Černého může toto opatření vést ke zvýšení počtu případů, kdy soudní rozhodnutí samosoudce nebude zcela správné.
