Sociální demokraté podle předsedy jejich poslaneckého klubu Jana Chvojky zřejmě podpoří návrh státního rozpočtu na příští rok. V Otázkách Václava Moravce řekl, že je to velmi reálné. Pro komunisty je přijatelný vyšší schodek jen v případě, že to bude kvůli investicím do dopravní infrastruktury. Za úsměvné označil vyjednávání o rozpočtu šéf lidoveckého poslaneckého klubu Jan Bartošek. Jeho strana je podle něj připravena návrh nepodpořit.
Sociální demokracie je podle Jana Chvojky s výsledky vyjednávání o rozpočtu spokojena, bude však chtít, aby mohl do konečné podoby promluvit také nastupující ministr kultury. „Chceme ještě, aby Lubomír Zaorálek projednal kapitoly v rámci ministerstva kultury, zejména platy,“ uvedl Chvojka v Otázkách Václava Moravce.
Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) už oznámila, že se s novým ministrem po jeho jmenování setká, ale na změny v návrhu rozpočtu už nebude mít čas. Finální návrh rozpočtu na příští rok totiž musí poslat do konce srpna na vládu. Otázka platů v kultuře je však podle ministryně financí stále otevřená v rámci jednání tripartity.
Komunisté mají nadále výtky k výši schodku. Podle šéfa jejich poslaneckého klubu Pavla Kováčika ho bude KSČM tolerovat jen v případě, že k navýšení dojde kvůli investicím do dopravní infrastruktury. „Když už se ten deficit bude blížit ke čtyřiceti miliardám, i když my pořád tvrdíme, že lépe je blížit se k třiceti než čtyřiceti miliardám, tak aby to bylo na investice především do dopravní infrastruktury,“ řekl v debatě.
Jasno mají zatím lidovci. Jejich zástupce Jan Bartošek uvedl, že jeho strana je připravena návrh rozpočtu nepodpořit, a dosavadní vyjednávání označil za úsměvná. „Jednotlivé resorty se předhánějí, kdo kolik peněz z rozpočtu sežene, a potom v půlce roku najednou musíme řešit otázku sociálních služeb,“ vypíchl Bartošek.
Zaorálek není žádný kůň Miloše Zemana, prohlásil Chvojka
Předsedové poslaneckých klubů v otázkách debatovali také o letních sporech ohledně jmenování ministra kultury. Jan Chvojka ocenil rozhodnutí Michala Šmardy vzdát se nominace a odblokovat tak situaci. Dodal, že podle něj jednání prezidenta Miloše Zemana postrádalo logiku. Na sjezdu ČSSD totiž prezident Šmardu pochválil a dal ho za vzor politika, ale později ho nechtěl jmenovat.
„Nemyslím si, že je to nějaké vítězství pana prezidenta, protože Lubomír Zaorálek, byť se jejich vztahy za poslední léta, dá se říct, narovnaly, není žádný kůň Miloše Zemana,“ uvedl dále Chvojka.
Podle Bartoška z opoziční KDU-ČSL spor o ministra především ukázal, jak prezident nakládá s ústavou. Ta by se podle něj měla zpřesnit, aby nynější situaci nevyužili budoucí politikové jako precedens. „V praxi se ukázalo, že nezvítězí dohoda a ústava, ale zvítězí neústupnost, tvrdost a neochota, to znamená, kdo má větší sílu,“ prohlásil.
Pavel Kováčik upozornil, že je dobrou praxí nominace na ministerské posty předem konzultovat, aby se předešlo komplikacím. „Jsem přítelem toho, aby se jednalo a aby se věci vzaly za hlavní článek. Hlavním článkem určitě nebylo to, jestli ministrem kultury bude Petr, nebo Pavel, ale aby vláda jako celek fungovala ve prospěch občanů,“ uvedl.
Rošáda ve sněmovně
V Poslanecké sněmovně se možná bude měnit dohoda na vedení jednotlivých výborů. Už tři z nich totiž budou bez předsedy. Šéf toho zahraničního Lubomír Zaorálek by se měl v úterý stát novým ministrem kultury. V polovině letošního dubna odvolala sněmovna z čela školského výboru Václava Klause mladšího. A předsedkyni sněmovního sociálního výboru Radku Maxovou zvolili lidé ve volbách do Evropského parlamentu v květnu europoslankyní.
Jednou z otázek je, zda bude zahraniční výbor dále vést sociální demokrat. „My ho doplníme o jednoho člověka a buďto se stane předsedou, anebo tam bude jako řadový člen výboru. Pokud se nestane předsedou, protože se udělají nějaké dohody, tak se může stát, že budeme jednat s ostatními stranami o tom, jestli by nechtěly vyměnit nějaký jiný výbor za výbor zahraniční,“ uvedl Chvojka.
Výměny v obsazení výboru připustil i Kováčik. „Pokud se nenajdou vhodní, zvolitelní kandidáti, odborně alespoň na nějaké základní erudici a s respektem ostatních, tak pokud se dohodnou politické strany, tak může dojít i k variantě nějaké rošády.“
K případné „rošádě“ je svolná i KDU-ČSL. „Když se rozebíhala Poslanecká sněmovna, bylo ustaveno, kdo bude mít v kterém výboru předsedu, bylo to na základě dohody všech politických stran. A jsem přesvědčen, že dojde-li k dohodě na úrovni předsedů klubů, potažmo předsedů politických stran, je to řešitelné, my nevidíme důvod to blokovat,“ potvrdil Bartošek.
