Kdy politici chybují a kdy kradou? Žalobcům napoví metodika

Brno – Nevýhodné smlouvy, nepovedený prodej nemovitostí či pozemků. V Česku se objevují případy, kdy před soudem stojí starostové či členové zastupitelstva, kteří podobné kontrakty posvětili. Žalobci zatím neměli jednotnou metodiku, jak v takových případech postupovat. Často je totiž těžké prokázat, zda šlo o úmyslné poškození obce, o neznalost či chybu úředníků. Nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman proto pro žalobce připravil speciální metodiku.

Čtyřicet stran, jež mají žalobcům pomoci objasňovat trestnou činnost na radnicích. Metodiku vydal Nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman na základě analýzy, kterou si nechal zpracovat. Z ní vyplývá, že většina dosud odhalených kauz se týkala obcházení zákonů při zadávání veřejných zakázek, popřípadě porušování jejich pravidel tím, že se jedna velká zakázka rozdělila na několik menších.

V republice je celkem 6 200 obcí a měst, v nichž působí zhruba 60 tisíc zastupitelů. Od roku 2008 skončilo 20 kauz spojených s pochybením starostů, radních či zastupitelů až u Nejvyššího soudu. Šlo o nejkontroverznější případy, ve kterých soud svým rozhodnutím upozornil na problémy spojené s trestním stíháním členů volených orgánů územních samospráv. „Počet stíhaných volených zástupců samospráv ale tvoří naprosto zanedbatelný podíl z jejich celkového počtu,“ upozornil Zeman.

Trestní stíhání zastupitelů (zdroj: ČT24)

Nová metodika pro žalobce vyjmenovává situace, za kterých lze mluvit o úmyslném nebo nedbalostním zavinění člena zastupitelstva při hlasování - třeba pro zjevně nevýhodný prodej majetku, který obci způsobí škodu. Podle Nejvyššího soudu lze přitom stíhat nejen jednoho zastupitele, ale celá zastupitelstva či rady jako kolektivní orgány.

Zeman zároveň upozorňuje, že ekonomická výhodnost prodeje nesmí být jediným hlediskem, podle něhož je státní zástupce hodnotí. Nízká cena totiž může být vysvětlena tím, že obec získá od kupce jinou výhodu; například kupec slíbí dekontaminaci znečištěných pozemků, které mu obecní či městská samospráva výhodně prodá.

Správa obce - věc složitá

„Taková metodika je jen jednou z pomůcek, která může nebo nemusí sjednotit roztříštěnou praxi. Co pomůže, to je zejména vytvoření systému přípravy a vzdělávání státních zástupců specializovaných na tuto problematiku,“ oponoval advokát Radek Ondruš, který sám řadu obžalovaných zastupitelů a starostů obhajoval. Podle něj složitému fungování komunální politiky a chodu obce řada žalobců přesně nerozumí.

Stejně jako Ondruš, i žalobce Zeman apeloval na to, aby se stát zaměřil na prevenci. Některé chyby totiž nemá na svědomí úmysl politiků, ale spíš jejich neznalost předpisů nebo neúplnost obecní evidence. „Musí se skloubit nejen represe, ale i prevence. Je nutná osvěta starostů základních obcí, aby si uvědomili rizika,“ uzavřel Ondruš.

Příklady obcí, jejichž vedení stanulo před soudem

Starostka Terezína

Obec Terezín se za starostování Miroslavy Vykydalové propadla do dluhů. Na začátku stála nedokončená půdní vestavba nad radnicí. Nevýhodná smlouva se stavební firmou a nezvládnuté půjčky pro obec znamenaly desetimilionové penále pro stavbaře. Celkem se obecní dluh vyšplhal přes 17 milionů korun. Prověrka hospodaření ale ukázala i na další nestandardní postupy – třeba fiktivní právní služby ženy, která vůbec nebyla advokátkou. Okresní soud v Hodoníně včera bývalé starostce vyměřil trest pět let ve vězení a úhradu škody 17 milionů korun. Účastníci řízení se proti verdiktu ještě mohou odvolat a případ by tak pokračoval.

Starosta Blatnice pod Svatým Antonínkem

Za porušování povinností při správě cizího majetku soud potrestal 20 měsíci vězení s odkladem na tři roky bývalého starostu Blatnice pod Svatým Antonínkem Josefa Vavříka. Dvoutisícové obci způsobil svojí nedbalostí milionové dluhy. V roce 2008 nezaplatil faktury za stavební práce, kvůli penále a poplatkům tento dluh nabobtnal téměř na deset milionů korun. Následný finanční audit nicméně odhalil, že starosta nezaplatil ani řadu dalších faktur. Dluh se vyšplhal na dvacet milionů korun. Nové vedení obce si tak muselo utáhnout opasky a rozprodat část obecního majetku – například vinohrad. Vavříka osvobodila amnestie, kterou vyhlásil bývalý prezident Václav Klaus.

Starosta Troskotovic

Do „dalšího kola“ už se dostal také soud s troskotovickým starostou Michalem Ordošem. Obžaloba ho viní ze zpronevěry obecního majetku v hodnotě několika milionů korun. Okresní soud ve Znojmě starostu původně osvobodil, odvolací ale tento verdikt zrušil a věc vrátil k novému projednání. Troskotovice se kvůli dluhům dostaly do exekuce, do dražby šel vloni na podzim majetek obce za 24 milionů korun. Novému vedení obce se na poslední chvíli podařilo zabránit pouze prodeji pozemků a stavebních parcel. Ordoše už přitom v jiné věci česká justice odsoudila – a to za padělání územního plánu obce. Za to ho okresní soud v Břeclavi odsoudil ke dvouleté podmínce. Podobně jako starostovi Blatnice pod Svatým Antonínkem i jemu trest zrušila novoroční amnestie prezidenta Klause.

Rada MČ Brno-sever

Rovnou celá městská rada části Brno-sever se u soudu zpovídala ze schválení nevýhodných smluv. Ty byly v letech 1998 až 2002 uzavřeny s firmou Bytasen, která spravovala bytový fond městské části. Díky nestandardním smlouvám mohla firma čerpat peníze přímo z městské pokladny. Z účtu tak zmizely desítky milionů korun. Soud letos v květnu všech osm radních zprostil obžaloby, podle justice se trestný čin vůbec nestal.

Vedení obce Hajany

S čistým štítem odešel od soudu také starosta obce Hajany Jaroslav Kokrhánek a zastupitelé. Ti podle obžaloby prodali v roce 2009 obecní parcely za cenu orné půdy, ačkoli v územním plánu byly evidovány jako stavební. Noví majitelé po pár měsících pozemky prodali a vydělali 12 milionů korun. Část problematických pozemků ani nepatřila obci, některé dokonce blokovaly restituční nároky – měly být tedy neprodejné. Všichni obžalovaní byli zproštěni všech obvinění.

Starostka Brna-střed

Po pěti letech sporů skončilo v roce 2013 také stíhání bývalé starostky městské části Brno-střed Dagmar Hrubé. Ta čelila obžalobě kvůli údajně neoprávněnému uzavření smlouvy s firmou Wilson Property na komerční využití bývalých kasáren na brněnském náměstí Míru. Soud ji nakonec viny zprostil. Ve věci je Nejvyšším státním zastupitelstvím podáno dovolání k Nejvyššímu soudu.