Do Senátu mají nakročeno starosta Prahy 9 Jarolím a scenárista Smoljak. Michálek ani Syková neuspěli

V prvním kole senátních voleb v Praze 9 získali nejvíc hlasů starosta Prahy 9 Jan Jarolím (ODS) a scenárista David Smoljak (za STAN). Oba tak postoupili do druhého kola, které se koná příští týden. Neuspěli třeba bývalí senátoři Eva Syková a Libor Michálek, ani bývalý poslanec Jiří Koskuba. Doplňovací volby se v tomto obvodu konaly kvůli rezignaci senátorky Zuzany Baudyšové (za ANO), která se postu v horní komoře vzdala ze zdravotních důvodů. Volební účast byla zhruba 18 % voličů.

Volby do Senátu
Zdroj: ČTK Autor: Michal Krumphanzl

Pořadí na prvních dvou místech bylo velice těsné a Jarolíma se Smoljakem dělilo jen asi 150 hlasů. Pak už následoval větší odstup. Kompletní výsledky najdete na stránkách Českého statistického úřadu

Starosta Prahy 9 Jan Jarolím (ODS) byl společným kandidátem ODS, KDU-ČSL a Svobodných. Na radnici Prahy 9 působí už 24 let a starostou je od roku 2006.

Scenárista, publicista a zastupitel pražské Vinoře David Smoljak kandidoval za Starosty a nezávislé. Podporu mu vyjádřil také herec a scenárista Zdeněk Svěrák, který celý život spolupracoval s jeho otcem Ladislavem Smoljakem.

Kromě nich v doplňovacích volbách kandidovali zastupitel Prahy 9 Petr Daubner (Piráti) s podporou ČSSD a Zelených. Za hnutí ANO, které mandát obhajovalo, se o hlasy voličů ucházel bezpečnostní expert a pedagog Martin Hrubčík. TOP 09 postavila do voleb předsedu České společnosti pro rozvoj bydlení Martina Kroha. 

SPD do voleb vyslala živnostníka Pavla Pešana, komunisté svého prvního místopředsedu Petra Šimůnka. Bývalý poslanec ČSSD a primář interny z Nemocnice Na Bulovce Jiří Koskuba kandidoval za Českou Suverenitu. O návrat do Senátu se pokoušeli Libor Michálek (dříve za Piráty, nyní za hnutí Vize pro Česko) a Eva Syková (dříve za ČSSD, poté za ANO, nyní za uskupení Pro Zdraví a Sport).

Volby do horní komory vykazují pravidelně nízkou volební účast. Za posledních deset let se v prvním kole, které se koná vždy společně s krajskými nebo komunálními volbami, volební účast pohybovala mezi 33,5 a 44,6 procenta. Ve druhém kole, které se koná o týden později samostatně, byla od roku 2010 volební účast mezi 15,4 a 24,6 procenta.

U doplňovacích a opakovaných voleb bývá účast podobná druhému kolu. V posledních deseti letech se konaly šestkrát, k prvnímu kolu přišlo mezi 12 a 23,3 procenta voličů a ve druhém kole se účast s výjimkou jednoho případu pohybovala mezi 8,7 a 17,6 procenta. Tou výjimkou byly doplňovací volby loni v lednu v Trutnově, které se konaly souběžně s prvním kolem prezidentských voleb a zúčastnilo se jich 59,4 procenta voličů.