Veřejná ochránkyně práv Anna Šabatová žádá vládu, aby zrušila poplatek, který musí zaplatit všichni, kdo podávají podnět k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS). Důvodem je podle ní to, že úřad vůbec neřeší několik stovek podnětů ročně, které dostane od lidí i jiných úřadů, kteří ale poplatek deset tisíc korun neuhradí nebo na jeho úhradu nemají.
Podle ombudsmanky Anny Šabatové je zpoplatnění podnětu k antimonopolnímu úřadu zcela v rozporu s principy demokratického právního státu i se zájmem na kontrole nakládání s veřejnými prostředky. „Úřad, jehož činnost je hrazena ze státního rozpočtu, se chová tržně. Buďto zaplatíte a podnětem se zabývá, nebo nezaplatíte a podnětem se nikdo dál nezabývá,“ řekla Šabatová.
Poplatek měl úřadu ulevit od neoprávněných podnětů
Poplatek deset tisíc korun byl zaveden v říjnu 2016. Podle poslaneckého návrhu, který ale nepodpořilo ani ministerstvo pro místní rozvoj, ani ministerstvo financí, měl ulevit antimonopolnímu úřadu od množství neoprávněných podnětů.
Úlevy se úřad opravdu dočkal. Zatímco v roce 2016 před zpoplatněním prověřoval ÚOHS třináct set podnětů týkajících se veřejných zakázek, o rok později to bylo pouze devadesát tři zaplacených podnětů a čtyřiaosmdesát věcí od orgánů činných v trestním řízení. Poplatek deset tisíc korun musely za podnět platit i ostatní státní úřady, které jsou přitom ze zákona povinné oznámit ÚOHS, pokud při své činnosti zjistí pochybení v oblasti, kterou se zabývají.
Úřad nemůže ignorovat informace o možném porušení zákona
Dalších dvě stě dvacet nezaplacených podnětů ÚOHS podle zjištění úřadu veřejné ochránkyně práv úplně ignoroval, a to včetně oznámení jiných institucí o přestupku. „Zavedení poplatku pouze odradilo od podání podnětu ty, kdo si nemohou dovolit tak vysokou sumu zaplatit, a to včetně neziskových organizací. To je nesmyslné. Úřad přece nemůže ignorovat informace o možném porušení zákona jen kvůli takovémuto poplatku,“ dodala Anna Šabatová.
Problémem podle ní je, že ÚOHS na základě své vnitřní směrnice vůbec nesledoval, jaké veřejné zakázky se nezaplacený podnět týkal, a nemohl tak zahájit řízení z úřední moci. „Přitom má povinnost zahájit řízení i z vlastní vůle v případě, že dostane informace o možném porušování zákona o veřejných zakázkách. Informace z podnětů, u kterých nebyl poplatek zaplacen, ale neputovaly k žádnému odbornému referentovi, spis byl odložen stranou a nikdo už do něj nenahlédl,“ upozornila ombudsmanka.
Argument o množství nerelevantních stížností je podle ní lichý. Podotkla, že neopodstatněné podněty dostávají všechny státní instituce včetně policie i jejího úřadu. „Všechny úřady ale mají povinnost každý podnět prověřit, nemohou jej odložit stranou pouze kvůli neuhrazení poplatku,“ řekla ombudsmanka.
