Poslanci v úterý pokračovali ve schůzi sněmovny. V úvodu přerušili projednávání žádosti o vydání poslance Miloslava Roznera (SPD) k trestnímu stíhání. Zákonodárci dále podpořili zpřísnění postihů za týrání zvířat nebo novelu, která umožní provoz metra bez řidičů.
Sněmovna rozhodne o vydání Miloslava Roznera na schůzi, která začne zhruba za tři týdny. Policie požádala poslance o jeho vydání k trestnímu stíhání za výroky o romském táboře v Letech u Písku. Rozner ho označil za „neexistující pseudokoncentrák“.
Poslanci zatím nemají stanovisko mandátového a imunitního výboru, jenž chce ještě vyslechnout dohledovou státní zástupkyni.
O přerušení projednávání policejní žádosti do další, tedy březnové schůze požádal sněmovnu předseda výboru Stanislav Grospič (KSČM). Dolní komora musí podle zákona o jednacím řádu projednat žádost na první schůzi potom, co ji dostane. Věcné rozhodnutí v Roznerově věci ale učiní v souvislosti s úterním rohodnutím později.
Přísnější postihy za týrání zvířat
Až osmileté vězení za týrání zvířat nebo provozování množíren či zákaz chovu zvířat má přinést poslanecká novela, kterou sněmovna podpořila v prvním kole. Zejména zástupci ANO a ODS doporučovali normu zpřesnit a některé sankce zmírnit s ohledem na tresty za jiné závažné zločiny. Novelou se budou zabývat ústavně právní a zemědělský výbor dolní komory, dostaly na to téměř tři měsíce místo obvyklých dvou.
Novela trestního zákoníku a trestního řádu, kterou předložilo 80 poslanců ze sedmi poslaneckých klubů, kromě zpřísnění postihů za týrání zavádí definici množíren a nový trest v podobě zákazu chovu zvířat. Kvůli nárůstu počtu množíren novela zahrnuje i postih pro právnické osoby. Současné postihy jsou „trestuhodně lakonické“, uvedla za předkladatele místopředsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová.
Zákaz držení zvířat a chovu po dobu deseti let autoři novely navrhují pro provozovatele množíren a také pachatele trestných činů týrání zvířat. Za týrání většího množství zvířat může hrozit až osmileté vězení, za trestný čin chovu zvířat v nevhodných podmínkách, tedy v množírnách, budou rovněž hrozit až osmileté tresty. Současný zákon podle nich trestání za množírny neumožňuje, pokud to nenaplňuje znaky jiného trestného činu.
Předseda ústavně právního výboru Marek Benda (ODS) se pozastavil nad tím, že autoři navrhují stejné trestní sazby jako za znásilnění nebo pohlavní zneužívání. Tyto tresty by se podle něj mohly vztahovat také například na rybáře nebo pytláky. Helena Válková (ANO) se pozastavila nad desetiletou délkou zákazu chovu nebo nad tím, že kontrola by měla být svěřena probačním úředníkům.
Poslancům budou hrozit peněžité postihy za neomluvené absence
Sněmovna se také usnesla na tom, že poslancům budou od nynějška hrozit peněžité postihy za neúčast na jednání pléna, výborů nebo komisí, pokud se neomluví. O srážkách z platu bude rozhodovat organizační výbor.
Finanční postihy za neomluvené absence zákonodárců předpokládá platový zákon. Sněmovna ale až nyní určila rozhodovací orgán, ustanovení se proto dosud nevyužívalo. Pro návrh hlasovalo 136 ze 170 přítomných poslanců, proti nebyl nikdo.
Sněmovna podpořila novelu, která umožní provoz metra bez strojvůdců
Sněmovna zřejmě umožní stavět metro pro provoz vlaků bez strojvůdců. Příslušnou novelu drážního zákona podpořila v úvodním kole, nyní ji posoudí hospodářský výbor.
O automatickém provozu podzemní dráhy uvažuje Praha u chystané linky D. Vláda předlohu Petra Dolínka (ČSSD) podpořila. Pouze doporučila úpravu tak, aby její cíl nemohl být zpochybňován.
Dopravce nyní musí podle zákona zajistit, aby drážní vozidla řídily osoby, které mají platný průkaz způsobilosti. Návrh by pro metro s automatickým provozem stanovil výjimku. Praha podle Dolínka potřebuje mít zákonnou jistotu, že bude moci vypsat výběrové řízení na vlaky metra, bezpečnostní systém a dispečink pro automatický provoz na této lince.
Rozšíření pravomocí NKÚ
Sněmovna také v úvodním kole podpořila vládní novelu zákona o Nejvyšším kontrolním úřadu (NKÚ), která rozšiřuje kontrolní pravomoci úřadu například na obce a kraje. Z časových důvodů nestihla poslat do druhého čtení nutnou ústavní novelu, kterou předložili Piráti, ani jejich podobu prováděcího zákona. Poslanci všechny tři materiály projednávali současně. Zatím není jasné, kdy se ke zbytku hlasování sněmovna dostane. Vládní novela odolala návrhu na zamítnutí, který vznesla ODS. Zamítnutí budou čelit zbývající dvě předlohy.
Vláda v návrhu vyšla ze svého programového prohlášení, kde slibuje prosazovat rozšíření působnosti NKÚ na územní samosprávné celky a veřejně vlastněné obchodní společnosti. NKÚ nyní kontroluje hospodaření se státním majetkem a plnění státního rozpočtu. Kontrolu hospodaření jiných subjektů než státu, tedy i obcí a krajů, může podniknout jen v případě, kdy subjekty hospodaří se státním majetkem.
Zvýšení rychlosti invalidních vozíků
Rychlost elektrických invalidních vozíků, nad níž by je provozovatelé měli registrovat jako zvláštní vozidlo, se možná zvýší z nynějších šesti na 15 kilometrů za hodinu. Sněmovna v úvodním kole podpořila předlohu poslanců ČSSD, která změnu předpokládá. Posoudí ji hospodářský výbor.
„Návrh zákona vychází z toho, že invalidní osoby odkázané na invalidní vozík mají právo se v případě potřeby pohybovat rychleji, aniž by bylo nutné požadovat registraci invalidního vozíku jako motorového vozidla,“ napsali autoři v důvodové zprávě. Jde například o situace, kdy vozíčkáři potřebují rychle přejet silnici nebo stihnout dopravní prostředek. Někteří poslanci ale varovali před vyšším rizikem střetů vozíků s chodci.
ANO a ČSSD odmítly jednat o českém řidiči ve Francii
Vládní ANO a ČSSD zablokovaly snahu KDU-ČSL a ODS projednat případ českého řidiče Jiřího Sagana, který byl ve Francii odsouzen za to, že v jeho kamionu úřady loni našly skupinu Iráčanů. Lidovci a občanští demokraté navrhovali, aby sněmovna vyzvala vládu k poskytnutí pomoci řidiči, který tvrdí, že o migrantech převážených v chladicím voze nevěděl.
Česká diplomacie podle vicepremiéra a ministra vnitra Jana Hamáčka (ČSSD) vyčerpala veškeré možnosti v soudním procesu. Místopředseda poslanců ANO Roman Kubíček zdůvodnil veto mimořádného projednání řidičova případu absencí premiéra Andreje Babiše (ANO) a ministra zahraničí Tomáše Petříčka (ČSSD).
Sněmovna podpořila osvobození převodu bytu v rodinných domech
První úplatný převod bytů v rodinných domech by mohl být osvobozen od daně z nabytí nemovitých věcí. Počítá s tím novela zákonného opatření Senátu z pera poslance hnutí ANO Karla Raise, kterou poslanci propustili do třetího čtení. Již dříve ji podpořila vláda i rozpočtový výbor.
Občanští demokraté předložili pozměňovací návrh, kterým chtějí celé zákonné opatření o dani z nabytí zrušit. Sněmovna by o tom mohla rozhodovat v březnu.
Dosavadní osvobození v zákoně se vztahují mimo jiné na první úplatné nabytí rodinného domu nebo bytu v bytovém domě, ale ne v rodinném domě. Rodinný dům pak může mít podle předpisů nejvýše tři byty. Poslanec Rais v důvodové zprávě uvádí mimo jiné to, že v poslední době roste trend vymezovat bytové jednotky i v nově postavených rodinných domech.
Rybníky jen na ohlášení
Malá vodní díla a terénní úpravy k zachycování vody by mohly do budoucna vznikat pouze na ohlášení vodoprávnímu úřadu. Pro jejich budování by podle stavebního zákona stačil územní souhlas místo územního rozhodnutí. Počítá s tím novela z pera poslanců ČSSD, ANO, KSČM a SPD, kterou sněmovna podpořila v úvodním kole.
Předkladatelé tak chtějí usnadnit vznik opatření, která by v krajině pomáhala zachycovat vodu. Návrh vychází ze záměru, který loni v létě předložil ministr zemědělství Miroslav Toman (za ČSSD). Vláda k návrhu zaujala neutrální stanovisko, měla k němu ale výhrady. Za krok správným směrem označil předlohu zpravodaj Martin Kupka (ODS).
