Poslanci v listopadu po sérii sporů prosadili novelu zákona, která jim i dalším ústavním činitelům v příštím roce omezí růst platů. Měli kvůli ní i mimořádnou schůzi, o kterou požádali zákonodárci Pirátů a SPD, aby se norma stihla schválit tak, že by platila k 1. lednu. Senát ale možná tuto snahu naruší.
Hospodářský výbor Senátu navrhl zákon vrátit do sněmovny s pozměňovacím návrhem, aby platy zákonodárců rostly rychleji. Zatímco vládní návrh, který prošel sněmovnou, počítá s tím, že základ platů poslanců a senátorů bude napříště vždy dvouapůlnásobkem průměru ve státní sféře, senátoři by uvítali, kdyby koeficient rostl – každý rok o pět setin (0,05).
Zda se postoj výboru projeví v konečném hlasování senátního pléna v příštím týdnu, není zatím zcela zřejmé. Ve sněmovně měli proti změně výpočtu platu výhrady hlavně poslanci ODS a TOP 09. V konečném hlasování se zdrželi, předtím však argumentovali proti změně – nelíbilo se jim, že se má narušit systém, který byl vytvořen tak, aby dále fungoval automaticky. Podobné výhrady ovšem zazněly i z řad ČSSD, byť její poslanci pak vesměs hlasovali pro změnu.
Pokud by změna výpočtu platů ústavních činitelů v horní komoře narazila, je téměř jisté, že se nestihne schválit do konce roku. Původní platový „automat“ byl nastaven tak, že měl v příštím roce vzrůst koeficient, kterým se násobí základní plat zákonodárců, z 2,5 na 2,75. Znamenalo by to, že poslanci a senátoři by v základu brali přes 90 tisíc, dnes mají necelých 76 tisíc měsíčně.
Vládní novela, která prošla sněmovnou, počítá se zachováním dvouapůlnásobku, tím pádem vzroste základní plat na 82 tisíc. Poslanci zároveň odmítli návrh SPD, aby se platy zcela zmrazily, i požadavek Pirátů, aby se nadále nevypočítávaly z průměru ve státní sféře, nýbrž v celé ekonomice.