Současná kůrovcová kalamita je prý vůbec největší v historii českých zemí. Kůrovec letos zřejmě napadne 12 až 15 milionů metrů krychlových dřeva, uvedl na Sněmu lesníků náměstek ředitele Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti (VÚLHM) Petr Zahradník. Loni poničil kůrovec asi šest milionů kubíků dřeva.
Současná kůrovcová kalamita už je prý nejhorší v historii českých zemí
„Situace se permanentně zhoršuje, kromě sucha se projevují i další faktory jako nedostatek (těžařských) kapacit, špatný odbyt dřeva, snížená cena dřeva,“ řekl Zahradník.
Likvidace kalamity podle něj bude trvat řadu let a oproti dřívějším kalamitám bude její zvládnutí v řadě ohledů složitější. Po roce 1989 už prý třeba nelze direktivně nařídit, aby se technika a lidé přesunovali přes celou republiky do míst kůrovcové kalamity.
Pružnou reakci na kůrovcovou kalamitu navíc podle Zahradníka ztěžuje i stávající zákon o zadávání veřejných zakázek či omezené možnosti asanace kůrovcového dřeva chemickými prostředky u drobných vlastníků.
Zahradník navrhuje pro rychlejší zvládnutí kalamity použít takzvanou rajonizaci lesů. Ty oblasti, které už kůrovec zlikvidoval z osmdesáti až devadesáti procent, by se nechaly být a těžařské kapacity by se z nich přemístily do míst, kde je ještě co zachránit. „Nejhorší situace je na severní Moravě, ve Slezsku, zhoršuje se situace na Vysočině a v jihozápadních Čechách,“ dodal náměstek.
Současná obří kůrovcová kalamita podle Zahradníka začala už v roce 2003 a do konce roku 2017 při ní brouk napadl přes dvacet milionů metrů krychlových dřeva. Kalamitu lze rozdělit na tři etapy. První etapu v letech 2003 až 2004 spustilo abnormální sucho a dlouhé teplé léto v roce 2003. Druhou etapu odstartovaly orkány Kyrill a Emma v letech 2007 a 2008 a nynější etapa začala v roce 2015 po abnormálním suchu.
Lesníci musí zakládat porosty odolnější vůči klimatickým změnám
Podle Jiřího Remeše z Fakulty lesnické a dřevařské České zemědělské univerzity musí lesníci nové porosty založit tak, aby lépe odolávaly současné klimatické změně. „Musíme vytvářet lesy více odolné s větší pestrostí v druhové skladbě a využívat i nepůvodních druhů dřevin, které vykazují vysoký potenciál adaptace,“ uvedl Remeš. Jako příklad uvedl využití douglasky tisolisté, která se podle něj již vysazuje v Německu či Francii.
Lesníci by však podle předsedy České lesnické společnosti Pavla Draštíka neměli rezignovat ani na vysazování smrku, který dokáže les ochránit před vyschnutím a úhynem lesních ekosystémů. „Potřebujeme důvěru veřejnosti v lesní odborníky, kteří mají zájem předat porosty v co nejlepším stavu. V minulosti se jim například podařilo dát do pořádku imisemi zdevastované lesy v Krušných horách či Krkonoších,“ dodal Draštík.
Odhad škod způsobených na smrkovém dříví se v letošním roce odhaduje na více než 12 miliard korun. Odborníci proto varovali, že hlavně menší vlastníci lesů situaci bez pomoci státu nezvládnou. Kromě kůrovce jim působí újmy také počasí, ve kterém schnou i jiné stromy než jen smrky.
Majitelé obecních a soukromých lesů už proto žádají kompenzace od státu. Dřeva je totiž na trhu přebytek a jeho cena klesá, proti loňsku až o polovinu. Rostou ale naopak náklady na hospodaření v lesích. Vedle kompenzací by měl stát lesníkům pomoct i s vývozem dřeva do vzdálenějších zemí, žádá Sdružení vlastníků obecných a soukromých lesů v ČR.
Kalamita postihla i hospodaření největšího vlastníka: státního podniku Lesy ČR. Podnik v říjnu oznámil, že letos čeká propad zisku na 600 až 800 milionů korun z loňských 3,7 miliardy korun. Současně Lesy ČR nevyloučily, že by pro své budoucí financování mohly využít úvěr.
