Věřím v pragmatickou Evropu pro občany i firmy, řekl Macron před jednáním s Babišem

8 minut
Macron v Praze: Věřím v pragmatickou Evropu pro občany i firmy
Zdroj: ČT24

U příležitosti stého výročí založení Československa přijel do Prahy francouzský prezident Emmanuel Macron. Před jednáním s premiérem Andrejem Babišem (ANO) v Kramářově vile zdůraznil, že Evropa bude úspěšná jen v případě, že bude jednotná. „Chceme pokračovat v projektech, které posunou Evropu dopředu. Věřím v jednodušší, pragmatickou Evropu pro občany i firmy,“ řekl Macron. Oba politici soudí, že česko-francouzské vztahy jsou dobré.

Zeman probral s Macronem Blízký východ i státní zakázky

Macron se nejprve sešel s prezidentem Milošem Zemanem na Pražském hradě. Jednali mimo jiné o aktuálním vývoji v EU a situaci na Blízkém východě, ale také o spolupráci obou zemí v ekonomické oblasti včetně energetiky, uvedl Zemanův mluvčí Jiří Ovčáček na Twitteru.

Francouzská EDF patří podle dřívějších informací mezi šest firem, které se zajímají o výstavbu nových jaderných bloků v Česku. Zeman podle svého mluvčího rovněž podpořil české firmy usilující o státní zakázky ve Francii a požádal o podporu projektu kanálu Dunaj-Odra-Labe, jehož je příznivcem.

Francouzský prezident pak zavítal do Kramářovy vily. „Myslím, že za těch sto let naše vztahy skutečně byly pevné a jsou dobré,“ prohlásil na úvod schůzky Babiš, který připomněl nedávný podpis strategického partnerství.

„Jsem rád, že u nás investují francouzské firmy, že se jim u nás daří a že spolupráce v rámci Evropy funguje. Máme zájem na tom, aby Evropa byla spolu, abychom bojovali za zájmy Evropy, abychom společně řešili problémy, i když možná máme někdy různé názory,“ konstatoval český premiér.

Vzájemné vztahy ocenil také Macron. „Naše země toho hodně sdílejí a stoleté výročí, které budete slavit, je velmi důležité, protože Francie byla první zemí, která uznala československou armádu,“ zdůraznil francouzský prezident v Praze. „Vaše země vždy doprovázela naši zemi a obráceně. Tato sdílená historie před nás staví závazek,“ zdůraznil francouzský prezident.

Babiš chce Macronovi ukázat sbírku francouzských děl

Budovat vztahy chce třeba v kulturní oblasti. „Chtěl bych ukázat největší sbírku, kterou tu máme, asi i v Evropě. Je to sbírka, kterou zakoupil první československý prezident Tomáš Garrigue Masaryk v roce 1923,“ řekl český premiér. Československý stát zakoupil francouzskou
sbírku s díly Clauda Moneta, Augusta Renoira, Paula Cézanna, Paula Gauguina, Vincenta van Gogha, Pabla Picassa či Georgese Braqa pro Národní galerii před 95 lety za tehdejších šest milionů korun. Dnes má hodnotu přibližně 45 miliard korun.

Spolupráce obou zemí probíhá i v oblasti hospodářské. „Existují průmyslové projekty i v oblasti digitální ekonomiky, dále oblast obrany, spolupráce v akademickém a technologickém světě. Je spousta věcí, které můžeme dělat společně,“ řekl šéf Elysejského paláce. „Tuto vazbu potřebujeme posilovat i v rámci evropské politiky,“ konstatoval Macron.

Žádné dělení na Východ a Západ, zdůraznil Macron

„Chceme pokračovat v projektech, které posunou Evropu dopředu. Věřím v jednodušší, pragmatickou Evropu pro občany i firmy. Evropu, která chrání, tam se shodujeme například ohledně detašovaných pracovníků, v oblasti dopravy. Také věřím v Evropu, kde si jsou lídři schopni vyměnit názory a plní své sliby,“ prohlásil Macron, který pochválil Babiše za boj s podvody v oblasti DPH. Prezident je rád, že se tuto oblast podařilo odblokovat.

Evropská unie se podle Macrona nesmí dělit na Východ a Západ, úspěšná bude jen tehdy, když bude jednotná. Prezident v této souvislosti vyzdvihl společný zájem Česka a Francie na vybudování společné evropské obrany. EU podle něj při zajištění bezpečnosti svých občanů nesmí spoléhat na žádnou jinou velmoc.

Prezidenti Miloš Zeman a Emmanuel Macron
Zdroj: ČTK/Roman Vondrouš

Macron zůstává v Praze do soboty, i když žádné další oficiální vystoupení neplánuje. Čeká ho prohlídka města s Babišem a podle rozhlasové stanice Frekvence 1 by měl navštívit také Museum Kampa.

Francouzský prezident zamířil do české metropole ze sousedního Slovenska, kde připomněl, že Francie byla první zemí, která Čechům a Slovákům přiznala právo na autonomii, a mluvil o potřebě sjednocené Evropy. 

Do Prahy dorazila kromě Macrona také německá kancléřka Angela Merkelová, jež vyzdvihla kvalitu vzájemných vztahů a zdůraznila, že Česko a Německo přes stíny minulosti pojí přátelství. Do samotného výročí vzniku Československa, které připadá na neděli, se tito lídři nezdrží, oba dva totiž čeká v sobotu jednání o syrském konfliktu v Istanbulu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Nejen vojáci či hasiči. Platy by letos mohly růst i celníkům a dozorcům

Výdělky bezpečnostních sborů by mohly vzrůst ještě v tomto roce. V případě, že by se vláda na zvýšení platů vojáků, policistů a hasičů dohodla, obdobně by měla zvednout i výplaty vězeňských dozorců a celníků, sdělili ČT ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) a ředitel celní správy Marek Šimandl. Právě na celníky se přitom v současných rozpravách o platech bezpečnostních složek podle něj trochu zapomíná.
před 1 hhodinou

Zájem o dálniční známky vzrostl

Řidiči mají vyšší zájem o dálniční známky. Do konce dubna si je pořídilo zhruba o sto tisíc šoférů více než za stejné období loni. To přitom kupovali kupony ve velkém kvůli blížícímu se výraznému zdražení. Znovu si přitom připlatili řidiči i letos. Populární jsou i jednodenní známky. Za chybějící elektronické viněty celníci za první čtyři měsíce při kontrolách uložili na místě pokuty bezmála za čtrnáct milionů.
před 1 hhodinou

Systém financování zdravotnictví se musí změnit, vyzývají ekonomové

Financování českého zdravotnictví je podle Hospodářské komory do budoucna neudržitelné. Odhaduje, že náklady veřejného zdravotního pojištění v roce 2040 přesáhnou bilion korun. Příjmy přitom porostou výrazně pomaleji. Důvodem je stárnutí populace. Ekonomové vyzývají politiky ke změnám.
před 2 hhodinami

Pokrok, míní o Putinově návrhu k jednání Vondráček. Podle Vondry nestačí

Návrh ruského vládce Vladimira Putina, aby se v Istanbulu konaly bez předběžných podmínek přímé rozhovory s Ukrajinou, je podle europoslance Alexandra Vondry (ODS) důležitým krokem, ale nestačí. V Otázkách Václava Moravce řekl, že si lze klást otázku, zda nejde o zdržovací taktiku. Podle místopředsedy ANO Radka Vondráčka ale není v Putinově zájmu dát Ukrajincům čas na dozbrojení. Návrh Kremlu tak považuje za hmatatelný pokrok. Premiér Petr Fiala (ODS) si myslí, že Rusko hledá způsoby, jak se vyhnout úplnému příměří, na které je Ukrajina podle něj připravena.
13:34Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Lhostejnost otevírá dveře násilí, zdůraznil při pietě v Letech šéf Senátu

Na pietním shromáždění u romského památníku v Letech u Písku se v neděli sešly desítky lidí, aby uctily památku obětí romského holocaustu na místě takzvaného cikánského tábora. Za druhé světové války tam zemřelo 335 lidí. Je to právě lhostejnost, která otevírá dveře k násilí, genocidě a holocaustu, řekl ve svém projevu při pietní akci předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS).
před 4 hhodinami

Na vyšetřování blackoutu ve Španělsku se podílejí i Češi

Na vyšetřování nedávného rozsáhlého blackoutu ve Španělsku se podílejí i čeští odborníci. V Otázkách Václava Moravce to řekl předseda představenstva společnosti ČEPS Martin Durčák. Odhadl, že výsledky by expertní komise mohla mít zhruba za půl roku. K výpadku dodávek elektřiny na Pyrenejském poloostrově došlo na konci dubna, paralyzoval většinu pevninského Španělska a Portugalska i části jihozápadní Francie.
14:54Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Mateřství je hra života, míní zpěvačka Vytisková

Je Den matek, který tradičně připadá na druhou květnovou neděli. Zpěvačku Kláru Vytiskovou, která má tři děti, inspiruje mateřství k psaní písniček, žena si v něm dle ní může najít hru života. Podle chartistky Kamily Bendové je důležité, aby matka dětem, kterých má ona sama šest, vytvořila jistotu bytí. Domov, kam se mohou vždycky vrátit. Obě ženy hovořily o mateřství v pořadu 90′ČT24.
před 13 hhodinami

Dědečka mu věznili nacisti, teď školák sbírá podpisy potomků válečných veteránů

Současní školáci patří zhruba ke čtvrté generaci po druhé světové válce. Paměť a poselství se stále předávají dál v hodinách dějepisu či na vzpomínkových akcích. Některé děti a dospívající ale pátrají i v rodinné historii. Patří mezi ně i žák základní školy Stanislav Zach, jehož předci byli vojáky a jehož dědečka nacisté drželi v pracovním táboře. Chlapec nyní do zápisníku sbírá podpisy potomků válečných veteránů.
před 13 hhodinami
Načítání...