Na veřejné peníze musí být vidět a musí se přidělovat efektivně. Transparentně musejí pracovat i úředníci a politici. A pokud něco provedou, má je stihnout trest. Takové jsou představy, které popsal nejmladší senátor budoucího složení horní parlamentní komory Lukáš Wagenknecht v Interview ČT24.
Politici by měli být za rozhodnutí zodpovědní, míní nejmladší senátor Wagenknecht
Interview ČT24: Nejmladší senátor chce odpovědnost politiků (zdroj: ČT24)
Lukáše Wagenknechta poslali do Senátu voliči v Praze 8. Má tam nakročeno s přesvědčením, že politici by, stejně jako úředníci, měli být zodpovědní za svá rozhodnutí. Podle něj by si Česko mělo vzít příklad ze zahraničí. „Říká se tomu pravidla dobrého vládnutí, anglicky good governments,“ řekl.
„Líbí se mi britský model fungování veřejné správy v této oblasti. Zkušenost zahraniční je, že to jde, když to jde jinde, proč by to nešlo u nás,“ je přesvědčený Wagenknecht.
A třeba krajští zastupitelé, ale i radní ve městech a obcích, by podle něj měli hlasovat jmenovitě.
„Na municipální úrovni jako zastupitel hlasujete s péčí řádného hospodáře, máte povinnost hlasovat o rozhodnutí, ale také povinnost mít pro to rozhodnutí kvalifikovaný podklad. Koupím třeba nějaký pozemek za vyšší cenu, musím zdůvodnit proč. Pokud hlasujete v nějakém sboru a nikdy už není zpětně jasné, jak kdo hlasoval, už nikdy jako politik nebudete muset obhajovat svoje rozhodnutí,“ řekl nejmladší senátor v Interview ČT24.
„Já si myslím, že vůči voličům je potřeba, aby politik vždycky obhájil svoje rozhodnutí, které hlasoval, aby ho řekl nahlas. To je přitom hlavní role politiků, aby měli odpovědnost vůči voličům,“ dodal.
„Musí být jasná pravidla na začátku, ta pořád nemáme a musí se nastavit,“ je přesvědčený Wagenknecht.
Škody politiků by se pak podle senátora mohly zpětně vymáhat. A odpovědnost by podle jeho představ měli mít i úředníci, kteří připravují podklady pro politiky, na základě kterých pak oni rozhodují.
„Když rozhodne kvalifikovaně i relativně nehospodárně, ale ve veřejném zájmu, nechtěl bych v tu chvíli nikoho penalizovat. Ale když rozhodnu nehospodárně a nemám to zdůvodněné, tak to už je špatně a tam bych to řešil. A může být i trestněprávní odpovědnost. Pokud politik úmyslně rozhodne o předražené zakázce za několik miliard korun a je to účelové, tak tam odpovědnost pochopitelně je,“ dodal.
Podle něj je problém také s neefektivním čerpáním evropských dotací. „Dotace jsou tak velké, že je problém je zvládat. Myslím, že v hodně případech spíš čerpáme, než utrácíme za efektivní věci,“ dodal.
„Pokud jsou u nás cyklostezky tak drahé, že jsou na světové úrovni nejdražší, myslím si, že to je nesmysl,“ řekl. Podle něj je ale problém podpory velkých podnikatelů dotacemi, řekl senátor, který už dříve působil jako první náměstek ministra financí. Specialistu na audit přivedl na ministerstvo financí v únoru 2014 Andrej Babiš (ANO), o rok a čtvrt později jej odvolal.
Wagenknecht, který odmítl nabídku stát se politickým náměstkem, krátce předtím upozornil na smlouvu společnosti ČEZ s advokátní kanceláří tehdejší místopředsedkyně ANO Radmily Kleslové. V roce 2015 i díky tomu získal Cenu za odvahu Nadačního fondu proti korupci.
Koncem svého působení na ministerstvu financí se Wagenknecht dostal do sporu také s tehdejší ministryní pro místní rozvoj Karlou Šlechtovou (za ANO). Auditorský tým, který pod Wagenknechta spadal, tvrdil, že tendr na monitorovací systém evropských fondů MS2014+ provázelo množství závažných chyb. Šlechtová audit označila za neprofesionální a opřený o spekulace. Závěr Wagenknechtových auditorů ale posléze potvrdila Evropská komise.