Lékaři a vědci z Brna před více než deseti lety zahájili unikátní projekt léčby rakoviny u dětí, které se nedařilo vyléčit žádnou dosud známou metodou. Výzkum, jehož výsledkem je experimentální protinádorová vakcína z vlastních buněk pacienta, nyní budí zájem v Evropě i zámoří. Reportéři ČT byli u toho, když po letech příprav nadějný experiment začal. Natáčela Silvie Kleková.
Naděje z Brna. Tým českých lékařů vytvořil unikátní metodu léčby rakoviny u dětí
Reportéři ČT: Nová léčba rakoviny u dětí (zdroj: ČT24)
Každý rok je v Česku zjištěn nádor asi u 350 dětí, z nichž osmdesát procent se po léčbě uzdraví. Několik desítek dětí je však stiženo velmi závažnou formou rakoviny – u nich byla dosud naděje na vyléčení minimální. „Jsou to solidní nádory a maligní lymfomy dětského věku. Takových dětí v České republice bude každým rokem kolem padesáti,“ říká Jaroslav Štěrba, přednosta Kliniky dětské onkologie Fakultní nemocnice Brno.
„V případě, že se choroba vrátí po letech, tak ty děti nemají podle současných moderních postupů standardní chemoterapií šanci na trvalé vyléčení,“ doplňuje lékař Kliniky dětské onkologie Pavel Mazánek.
„Nejde o nic méně než o život“
„Dnes a denně se díváte do očí dětem, kterým nejde o nic méně než o život. A vy víte, že začínáte prohrávat a zoufale se snažíte vymyslet něco, jak to zvrátit,“ popisuje Štěrba. „Výroba léků pro děti není zajímavá, protože nemocných dětí je málo, a pak pro ně nikdo nic nemá,“ vysvětluje, proč farmaceutické firmy nevěnují léčbě rakoviny u dětí mnoho pozornosti.
Brněnští lékaři se však odmítli smířit s faktem, že pětinu svých malých pacientů v podstatě neměli jak léčit. Společně s několika vědci začali sami hledat nové možnosti léčby. „Všechno je to nesmírně komplikované, zkoušky, ověřování, pak se změnila legislativa, takže jsme se museli prakticky vrátit na začátek a začít všechno dělat v daleko přísnějších podmínkách,“ popisuje Štěrba peripetie minulých let.
Lék z vlastních buněk
Navzdory složitým předpisům odborníci z Brna začátkem roku 2016 navrhli novou vakcínu, která využívá vlastních buněk pacienta. Cílem přípravku je zvýšit imunitu nemocného tak, aby byl sám schopný s nádorem bojovat.
Lékaři vytvoří vakcínu tak, že nemocnému nejprve odeberou bílé krvinky a část nádoru. „Za speciálních podmínek v čistém prostředí pak školíme bílé krvinky s nádorovou tkání pacienta tak, že se snažíme naučit bílé krvinky, aby poznaly nádor ve vlastním těle, začaly s ním bojovat a vyhnaly ho. Potom tyto vyškolené bílé krvinky pícháme pacientovi do kůže,“ popisuje metodu Štěrba.
Výsledkem je vakcína, která obsahuje takzvané dendritické buňky se zvláštními vlastnostmi. „Jsou schopné ukázat jiným buňkám v těle, jak vyvolat obranu organismu proti tomu nádoru,“ doplňuje Kateřina Pilátová z Farmakologického ústavu Lékařské fakulty Masarykovy univerzity v Brně.
Naděje na vyléčení
První pacientkou, která nový přípravek vyzkoušela, se před dvěma lety stala tehdy čtrnáctiletá Adélka. S nebezpečným Ewingovým sarkomem mladá studentka a její rodina bojují už sedm let. „Je to naděje, že to onemocnění se podaří vyléčit a už se nikdy nevrátí,“ věří její otec Radek Macháč.
„Protinádorovou vakcínu jsme podali celkem 15 dětem s velmi pokročilou fází onemocnění, a u jedné třetiny jsme zaznamenali zlepšení zdravotního stavu. Zaplať pán bůh za každé dítě, které se nám takhle povede vracet do života,“ říká Jaroslav Štěrba.
Pro Adélku byly vyrobeny téměř čtyři desítky vakcín stejně jako pro další děti, které byly do programu zařazeny. „Možnost léčby protinádorovou vakcínou je nabízena pouze určitým, vysoce rizikovým pacientům,“ upozorňuje Štěrba. Do programu je v současnosti zařazeno už 36 dětí.
Štěrba zároveň upozorňuje, že imunoterapie, která na první pohled připomíná běžné očkování, sama o sobě na vyléčení nestačí a musí být součástí standardní onkologické léčby, která obsahuje chemoterapii, radioterapii a operaci.
Entuziasmus místo financí
Cesta k protinádorové vakcíně, která má nejen ničit nádory, ale také preventivně bránit návratu nemoci, dosud stála zhruba 50 milionů korun. Dvě třetiny dalo ministerstvo školství, zbytek resort zdravotnictví a nadační fond Krtek. Výzkumný tým se postupně rozšířil z pěti na třicet lidí. Podmínky jsou však oproti komerčním výzkumům stále víc než skromné.
„Ten entuziasmus, který zde je, dokáže nahradit to obrovské množství financí, které musí farmaceutická firma do toho vložit, aby získala lidi a know-how,“ glosuje zápal brněnského týmu lékař Interní hematologické a onkologické kliniky Zdeněk Ráčil.
Úspěchy brněnských lékařů už podle vedení Masarykova onkologického ústavu budí pozornost v Evropě i zámoří. „Dosavadní velmi nadějné výsledky nás opravňují připravovat další fázi klinického zkoušení, kdy lék bude nabízen dětem v časnější fázi onemocnění. Doufáme, že procento úspěšně léčených dětí významně naroste,“ uzavírá Jaroslav Štěrba.