Kromě reprezentačních prostor je otevřený i park. Všichni příchozí musí projít bezpečnostní kontrolou u hlavní brány, prohlídky návštěvníky příliš nezdrží.
„Chceme se podívat na zámek, protože jsme tam ještě v životě nebyli, jen ve skleníku,“ řekl Miroslav z Rakovníka, který ve čtvrtek po poledni čekal ve frontě u vchodu. Zajímají ho i prostory, které obývá prezident. „Proto jsme sem přijeli, abychom to viděli,“ dodal. Do Lán prý pravidelně nejezdí, jen při speciálních akcích podobných té dnešní.
V prostorech zámku jsou k vidění salony a místnosti, ve kterých prezident republiky přijímá významné české či zahraniční politiky, hostí státní návštěvy a pořádá důležitá setkání. Jsou to například společenský sál, Modrá jídelna či Žlutý salon, který jako audienční prostor využíval T. G. Masaryk.
Nedávno byl v lánském parku zrekonstruován palmový skleník z druhé poloviny 19. století. Návštěvníci v něm mohou do 1. listopadu zhlédnout výstavu o Masarykovi uspořádanou k letošnímu 100. výročí založení Československa.
Barokní zámek uprostřed křivoklátských lesů nedaleko Prahy je oficiálním letním sídlem prezidentů České republiky. Nejstarší písemná zmínka o Lánech je z roku 1392. Už tehdy tam stávala dřevěná tvrz.
Ke konci 16. století obec zakoupil Rudolf II. a na místě původní tvrze nechal postavit jednoduchý lovecký zámeček v renesančním slohu, který byl v průběhu 17. století zbarokizován. Na konci 17. století koupili zámek Valdštejnové. Od počátku 18. století byly Lány v držení Fürstenberků, a to až do roku 1921, kdy památku zakoupil československý stát pro reprezentační účely hlavy státu.
Zámek byl mnohokrát přestavován a jeho dnešní podoba je výsledkem přestavby z let 1902 až 1903. Poslední stavební úpravu zámku a jeho nejbližšího okolí provedl v letech 1921 až 24 architekt Josip Plečnik. V prvním podlaží jsou reprezentační místnosti známé veřejnosti z oficiálních přijetí českých i světových politiků, ve druhém patře jsou soukromé místnosti vyhrazené pro návštěvy a také místnost, ve které žil a pracoval Masaryk, ve třetím a posledním podlaží měli soukromé pokoje a pracovnu manželé Havlovi. Ve druhé části třetího patra je ještě stále několik místností zařízených „komunistickým“ nábytkem z první poloviny 80. let, kdy objekt prošel kompletní rekonstrukcí.
