Reportáž: Klíčový politický týden Andreje Babiše
Zástupci ostatních šesti stran a hnutí zastoupených ve sněmovně budou hlasovat proti vládě. Středeční jednání poslanců o důvěře se uskuteční 263. den od parlamentních voleb loni v říjnu, z nichž nynější složení dolní komory vzešlo. Pokud by vláda důvěru nezískala, musela by opět podat demisi. Třetí pokus o sestavení vlády by pak náležel předsedovi sněmovny, kterým je Radek Vondráček z ANO.
Menšinový kabinet ANO a sociálních demokratů by měl ve dvousetčlenné sněmovně získat podporu až 108 poslanců. Vedle 78 zástupců hnutí ANO a 15 zástupců ČSSD by měli dalších 15 hlasů přidat komunisté.
Jejich vedení o toleranci kabinetu rozhodlo v souvislosti s tím, že vláda přislíbila splnění všech sedmi programových priorit KSČM. Patří k nim trvalý růst minimální mzdy a důchodů, zdanění církevních restitucí, ochrana přírodních zdrojů a nezvyšování spoluúčasti pacientů. Tzv. toleranční patent hodlá hnutí ANO s komunisty podepsat v úterý. V tentýž den by mělo uzavřít i koaliční smlouvu s ČSSD.
Někteří opoziční politici mluví o pozicích pro komunistické nominanty v dozorčích radách státních firem coby odměně za podporu; nový kabinet kritizují zejména kvůli tomu, že poprvé od listopadu 1989 přivádí KSČM k vládní moci. Někdejší šéf lidovců Jiří Čunek pak vznesl výhradu i na adresu vlastní strany, která nástup komunistů spolu se zbytkem opozice umožnila – tím, že nebyla ochotná spolupracovat s Babišem.
Opozici stále vadí stíhání Babiše, výhrady má i k Malé
Opozici vadí také Babišovo trestní stíhání v případu dotace pro farmu Čapí hnízdo i někteří další členové nového kabinetu. Aktuálně výhrady míří zejména k ministryni spravedlnosti Taťáně Malé kvůli někdejšímu výroku o možném odkladu Babišova stíhání a kvůli podezřením, že opisovala v diplomových pracích – a ani tím výhrady nekončí.
„Vláda mnoho slibuje, ale realita je jiná. Například když Andrej Babiš slibuje učitelům 45 tisíc, tak reálně k nám do Zlínského kraje pošle padesát korun měsíčně,“ prohlásil předseda Starostů Petr Gazdík.
Důvody odporu opozice jsou pak v programových oblastech. Hnutí SPD Tomia Okamury se trefuje hlavně do ČSSD, která je podle něj „politickou stranou s korupční minulostí a programově podporuje imigraci a diktát Evropské unie“. „Je to vláda probruselská, proimigrační, neuvěřitelný slepenec,“ nechal se slyšet Okamura. „Je to pouze mocenský pakt. Nespojuje je nic jiného než touha po moci.“
Deset křesel pro ANO, pět pro ČSSD
Hnutí ANO obsadilo v kabinetu deset křesel, pět přepustilo nominantům ČSSD. Prezident Miloš Zeman ale odmítl jmenovat kandidáta ČSSD Miroslava Pocheho ministrem zahraničí a pověřil dočasným vedením resortu předsedu sociální demokracie Jana Hamáčka, který se současně stal ministrem vnitra.
Při hlasování o důvěře vládě stačí nadpoloviční většina přítomných poslanců. Test o důvěře ale nebude znamenat to, že vláda v parlamentu všechny své záměry prosadí. Jistých má nejvýše 93 hlasů svých poslanců. Navíc v případě předloh vrácených Senátem nebo vetovaných prezidentem je nutných k jejich potvrzení 101 hlasů.
Babišově první vládě sněmovna odmítla vyslovit důvěru v polovině ledna, kabinet musel podat demisi. Pro vládu tehdy hlasovali jen poslanci zvolení za hnutí ANO.
