Prezident Miloš Zeman po osmi měsících od sněmovních voleb jmenoval druhou vládu šéfa ANO Andreje Babiše. Tentokrát jeho hnutí sestavilo kabinet s ČSSD. Při hlasování o důvěře budou obě strany spoléhat na podporu komunistů. Prezident odmítl jmenovat kandidáta sociálních demokratů na ministra zahraničí Miroslava Pocheho. Resort tak dočasně povede šéf ČSSD a ministr vnitra Jan Hamáček, který se stal také prvním místopředsedou vlády.
Prezident Zeman jmenoval druhou Babišovu vládu. Hamáček povede vnitro i zahraničí
11 minut
UDÁLOSTI: Prezident jmenoval druhou vládu Andreje Babiše
Zeman řekl, že nové vládě přeje týmového ducha, který podle něj panoval i v prvním Babišově kabinetu. Slíbil, že až vláda bude 11. července žádat poslance o důvěru, přijde ji do sněmovny podpořit.
On-line přenos
Druhá Babišova vláda
- 19:10
On-line přenos webu ČT24 ze jmenování druhé Babišovy vlády a uvedení části ministrů do úřadů končí. Ačkoli premiér Andrej Babiš odcestoval večer do Lucemburku, ráno bude zpět v Praze, aby uvedl do úřadů další dva ministry. Ostatní uvede v pátek. Česká televize se těmto událostem bude věnovat.
Vláda plánuje požádat sněmovnu o důvěru 11. července. Zda ji dostane, by se však měla dozvědět již 30. června, kdy se vedení KSČM rozhodne, zda má kabinet nárok na hlasy komunistických poslanců.
- 18:56
Ministryně průmyslu a obchodu Marta Nováková skončila ve funkci prezidentky Svazu obchodu a cestovního ruchu, uvedla mluvčí ministerstva Štěpánka Filipová. Zároveň Nováková prodává firmy či podíly ve firmách U&SLUNO a Language Planet, které vlastní.
- 18:47
Petr Krčál stáhne návrh na redukci doplatků na bydlení.
Premiér oznámil, že vláda bude především bojovat za bezpečnost a „proti migraci, korupci, plýtvání a byrokracii“.
Miloš Zeman nejmenoval kandidáta ČSSD Miroslava Pocheho ministrem zahraničí a řízením resortu pověřil Hamáčka. Podle ústavního právníka Marka Antoše nakonec musel premiér Babiš změnit názor a Pocheho do této funkce nenavrhl. „Podle mého názoru nakonec předseda vlády ustoupil a předložil prezidentu republiky návrh, aby pověřil právě Jana Hamáčka,“ řekl Antoš, který tvrdí, že kdyby Babiš Pocheho skutečně navrhl, nemohl by ho prezident podle ústavy odmítnout.
Nový kabinet premiéra Andreje Babiše
S tím souhlasí i politolog Milan Znoj: „Andrej Babiš musel změnit názor, protože prezident Zeman nemohl pověřit řízením resortu Jana Hamáčka o své vůli. Muselo to být na návrh premiéra. Ale je to ten kompromis, který s Andrejem Babišem domluvili sami sociální demokraté, tedy že resort zahraničí dočasně povede předseda ČSSD.“
Babiš však na tiskové konferenci po prvním zasedání vlády zopakoval: „Já jsem v pondělí doručil nominaci podle nominace ČSSD a nominoval jsem pana Pocheho na tu pozici.“ Kompetenční žalobu na prezidenta nepodá. „Chápu, že média potřebují krize. Já se jim vyhýbám. Je podstatné, že vláda je jmenovaná. Předpokládám, že ten problém se v řádu měsíců vyřeší,“ řekl. Nikdo jiný tuto kompetenční žalobu podat nemůže.
Hamáček by považoval žalobu několik hodin po jmenování vlády za předčasnou. „Kompetenční žaloba by znamenala zafixování toho problému do doby, než soud rozhodne, a to by nemuselo být v řádu měsíců nebo týdnů. Situaci budeme řešit jednáním a budeme hledat východisko. Nechte nám prostor na jednání, věřte, že se tomu budeme velmi intenzivně věnovat.“
GALERIE
Jmenování vlády
Opozice má vůči kabinetu silné výhrady
Pravicová opozice kritizuje zejména fakt, že poprvé v polistopadové historii bude vláda závislá na komunistech. Za pohrdání minulostí považuje to, že Zeman takovou vládu jmenuje v den výročí justiční vraždy Milady Horákové, který si Česko připomíná jako Den památky obětí komunistického režimu. Předseda ODS Petr Fiala k tomu řekl: „Prezident Miloš Zeman jmenoval vládu, která se zapíše do dějin České republiky jako první polokomunistická vláda po roce 1989.“
Někdejší předsedkyně Poslanecké sněmovny Miroslava Němcová navíc očekává, že vláda ve stávající podobě celé funkční období nevydrží. „ANO a KSČM se rozhodly, že si rozdělí hlasy sociálních demokratů, protože jsou na tom teď velmi bídně, strana je rozštěpená, část do této vlády jít nechtěla s tím, že se stanou fíkovým listem,“ prohlásila. „Myslím si, že je velmi reálné, že Andrej Babiš bude vystupovat tak, že zesměšnění sociální demokraté z vlády odejdou a budou zcela marginalizovaní.“
Kritický k novému kabinetu je i místopředseda KDU-ČSL Jan Bartošek: „Jmenovat vládu, která je vedená bývalým estébákem a bývalým komunistou na den, kdy si připomínáme zavraždění Milady Horákové, mi připadá značně neetické. Je to plivnutí na všechny oběti komunistického režimu a na všechny, kdo byli perzekvováni komunistickým režimem.“
Babiš řekl, že prezident si datum jmenování nevybral, byla to shoda okolností. „Mě to mrzí, že je to dnešní datum. Je potřeba odsoudit, co se stalo v minulosti,“ dodal.
Předseda Pirátů Ivan Bartoš si myslí, že tato vláda je lepší variantou, než kdyby se Andrej Babiš nakonec dohodl s Tomiem Okamurou. „Naše role je konstruktivně opoziční. Spolupracujeme se všemi stranami včetně hnutí ANO na přípravě potřebných zákonů: nominačního, exekučního, proti kumulaci funkcí. Vládu však podpořit nemůžeme,“ řekl Bartoš. Jako důvod uvedl, že ve vládě je většina ministrů z hnutí ANO, že jsou v ní lidé, které Piráti nepovažují za důvěryhodné a kompetentní, a že se kabinet opírá o KSČM.
Předseda SPD Tomio Okamura je překvapený z toho, že koalici vytvořily zrovna tyto dvě strany. „Andrej Babiš založil svou politickou kampaň na tom, že se vymezil proti ČSSD. Říkal, jak jsou neschopní, jak jsou špatní. Je to podraz na voliče, že stranu, kterou občané nechtěli, znovu implementoval do vlády,“ myslí si Okamura a koalici označil za „jasně proimigrační“ a „jasně probruselskou“.
Místopředsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová má z působení nového kabinetu obavy. „Je hned několik důvodů k tomu, abychom se obávali o právní stát v Česku. Je vedená trestně stíhanou osobou a to znamená, že je v obrovském střetu zájmů.“ Střet zájmů má podle ní i ministryně spravedlnosti Taťána Malá nebo ministr zemědělství Miroslav Toman.
Místopředsedovi STAN Vítu Rakušanovi vadí, že vláda spolupracuje s komunisty. Diví se také sociálním demokratům, že souhlasili s touto podobou koalice. „Z těch podmínek, které si ČSSD dala vůči Andreji Babišovi, nezůstalo vůbec nic. Možná těch pět ministerských postů. Ale SPD zůstává ve vedení sněmovny. Trestně stíhaný Andrej Babiš zůstává premiérem. Prezident neakceptuje jméno ze seznamu sociální demokracie. Já už si opravdu neumím představit větší ponížení ČSSD,“ řekl Rakušan s tím, že ho mimo jiné symbolizuje jmenování vlády v den výročí slučovacího sjezdu KSČ a ČSSD v roce 1948.
Proti účasti ČSSD v kabinetu jsou i někteří samotní sociální demokraté a také řada jejích senátorů; předseda horní komory Milan Štěch se navíc ani slavnostního aktu na Hradě neúčastnil. Pozvánku nedostal už podruhé, oficiálně proto, že vláda je odpovědná jen sněmovně, a nikoliv Senátu. Vztahy Štěcha s prezidentem jsou navíc už několik měsíců napjaté.
Hamáček se stal prvním vicepremiérem
Hned po slavnostním jmenování na Hradě se nová vláda sešla na prvním zasedání. Prvním místopředsedou se na něm stal Jan Hamáček. Na pozici druhého vicepremiéra zůstává Richard Brabec a předsedkyní Legislativní rady vlády je Taťána Malá. Vláda také zvolila vládní zmocněnkyni pro lidská práva, jíž se stala Martina Štěpánková.
Vláda projednala a premiér podepsal žádost o důvěru sněmovny. Projednala také návrh programového prohlášení vlády, který bude doručen poslancům. „Je to programové prohlášení, které jsme domluvili se sociální demokracií,“ řekl Babiš.
„Dnešní den je ukončením nestability v Česku, která trvala příliš dlouho,“ shrnul začátek nového kabinetu Hamáček. „Podle programového prohlášení, na kterém jsme se dohodli, je vláda levicová a to byl hlavní důvod, proč jsme do té vlády vstoupili, protože chceme prosazovat náš levicový program,“ doplnil.
Jeho slova ale zpochybnil premiér. „Trošku bych poopravil pana předsedu, že to je vláda levicová. Je známo, že naše hnutí je pro všechny. A my tam samozřejmě máme i pravicové prvky, protože snižujeme daně a chceme bojovat proti byrokracii,“ řekl.
O důvěru by měla druhá Babišova vláda požádat poslance 11. července. Mezitím čeká šéfa hnutí ANO důležitý summit Evropské unie v Bruselu.
Nejistá podpora komunistů
První Babišův kabinet nezískal důvěru v lednu a od té doby úřadoval v demisi. V nynější vládní sestavě doplní deset ministrů za ANO zástupci ČSSD. Sociálním demokratům připadnou resorty vnitra, zahraničí, práce a sociálních věcí, zemědělství a kultury.
Vedle nových ministrů z ČSSD se ve vládě změnili i někteří ministři za ANO. Na ministerstvo obrany nastupuje po Karle Šlechtové Lubomír Metnar. V čele ministerstva průmyslu střídá Tomáše Hünera prezidentka Svazu obchodu a cestovního ruchu Marta Nováková. Kvůli názorovému rozchodu s ANO nebude ve vládě ani šéf spravedlnosti v demisi Robert Pelikán (ANO), který se už vzdal poslaneckého mandátu. Toho nahrazuje poslankyně Taťána Malá, kterou kritizuje opozice a výhrady k ní mají i komunisté.
Právě jejich podporu ale vláda potřebuje, protože má ve sněmovně jen 93 poslanců. Ústřední výbor KSČM bude toleranci vlády definitivně schvalovat v sobotu. Vedle nominace Malé kritizují komunisté také to, že ve vládě zůstanou ministři zdravotnictví a dopravy Adam Vojtěch a Dan Ťok (za ANO). Navíc prý premiér Babiš nedodržel dohodu o složení dozorčí rady státem ovládané společnosti ČEZ.
Úspěch vlády ovlivní i Donald Trump
Českou zahraniční politiku nečeká s novým kabinetem podle ředitele Institutu pro evropskou politiku Europeum Vladimíra Bartovice žádný zásadní obrat. Podle něj budou pokračovat spory mezi prezidentem a vládou.
„Je mnoho věcí, ve kterých se prezident s premiérem i s vládou rozchází. Viděli jsme to třeba, když se debatovalo o situaci na Ukrajině, v otázce Krymu, v otázce amerického útoku v Sýrii. Velice silně cítíme ten příklon prezidenta k Rusku, prezident žádá zrušení sankcí, premiér ani vláda to nepodporují,“ říká Bartovic.
Hlavní ekonom Cyrrus Lukáš Kovanda kritizuje, že vláda bude prosazovat deficitní rozpočet. V časech prosperity by podle něj měly být veřejné finance alespoň vyrovnané, ale nejlépe v přebytku.
Realita však může být i jiná. „Že je schodek plánován na 50 miliard nemusí znamenat, že to tak dopadne. V posledních letech bývala konečná bilance lepší než ta plánovaná,“ řekl Kovanda. Připomněl však, že v době nástupu poslední ekonomické recese byla i výrazně horší než plán. A to se může opakovat, hlavně pokud zesílí ochranářská politika Spojených států.
„Donald Trump bude největším nepřítelem nové české vlády. Jestliže on eskaluje dále tu obchodní válku, tak i když budeme činit sebelepší hospodářsko-politická opatření, tak jakožto ekonomika silně závislá na zahraničním obchodu budeme stejně čelit nějakému ekonomickému útlumu. Čím více Trump obchodní válku eskaluje, tím méně úspěšná ta nová vláda bude a tím dříve pravděpodobně její představitelé skončí v propadlišti dějin,“ řekl Kovanda.
