Utajený český sběratel vystaví v Praze světové unikáty – modrého a červeného mauritia

Nahrávám video

Filatelisté ze 75 zemí světa už se chystají na srpnovou světovou výstavu známek Praga 2018 pořádanou ke 100. výročí založení státu. Do Česka přivezou vroubkované unikáty odhadované pojistné hodnoty kolem pěti miliard korun. Mezi nejvzácnější bude patřit modrý a červený mauritius, které před dvěma lety koupil zatím neznámý český sběratel – a na výstavě možná vystoupí z utajení.

Investor z Prahy koupil nejslavnější světové známky v roce 2016 za cenu kolem sta milionů korun. Nejspíše v Londýně tehdy pořídil rovnou tři unikáty najednou – modrého a červeného mauritia a také bombajský dopis s dalšími dvěma červenými mauritii.

„Můžeme mluvit o ceně v řádu dvou set až dvou set dvaceti milionů korun. Žádný obraz, žádná starožitnost, žádný diamant v českých soukromých rukách se s tím nedá srovnat. Toto je podstatně výše,“ domnívá se znalec filatelie David Kopřiva.

Obě známky byly vydané 20. září 1847 na ostrově Mauritius. Tehdy ještě stály jen pár pencí a šlo o vůbec první známky britské koloniální říše vydané mimo Velkou Británii. Známky navrhl Joseph Osmond Barnard a nesou podobiznu královny Viktorie. Většina jich byla využita na pozvánky k plesu, které posílal tehdejší mauritijský guvernér sir William Maynard Gomm.

Orazítkovaných mauritiů je nyní na světě dvacet (12 červených a 8 modrých), nepoužitých jen šest – čtyři modré a dva červené. Dvě známky jsou ve sbírce královny Alžběty II., další dvě ve sbírce berlínského muzea. Modrou i červenou variantu v nepoužitém stavu mají jen na jediném místě na světě: v muzeu na ostrově Mauritius.

Modrá známka je slavnější, červená zase vzácnější. Jejich vzácnost spočívá v tom, že byly vydány v poměrně malém množství (po 500 kusech) s nápisem Post Office (poštovní úřad). Nejcennější jsou obálky, na kterých jsou nalepené obě známky. Jde o tzv. Bordeaux cover.

V roce 1848 vyšly obdobné známky, ale již se změněným nápisem Post Paid (poštovné zaplaceno), který lépe vystihoval jejich poštovní funkci. Protože jich bylo vyrobeno více, nemají už takovou hodnotu. 

Červený a modrý mauritius
Zdroj: ČT24

Obálka je ofrankovaná dvojicí červených mauritiů. Dopis odeslal 4. ledna 1850 reverend L. Banks působící na Mauritiu na adresu Biblické společnosti v Bombaji. Nese otisky poštovního razítka úřadu Port Luis.

Obálka byla objevena roku 1897 panem Ch. Howardem na bombajském bazaru. Již příští rok ale šťastný nálezce dopis prodal a od té doby změnil majitele ještě několikrát. V roce 1917 se stal součástí proslulé sbírky A. F. Liechtensteina, kde zůstal až do roku 1968. Tehdy ho zakoupili známí filatelističtí obchodníci bratři Weillové z New Orleansu, kteří ho vlastnili dalších více než 20 let.

Poslední prodej proběhl ve Švýcarsku v roce 2016, kdy se stal majitelem této rarity český sběratel.

Zdroj: Praga 2018

Bombajský dopis
Zdroj: Facebook/Praga 2018

Světové výstavy známek probíhaly na našem území od roku 1938. Už tehdy byla výstava velkolepá. Zúčastnily se jí poštovní správy z třiadvaceti států.

O padesát let později vystavoval v Praze americký miliardář Du Pont nejdražší známku světa – Britskou Guayanu. Dnes by stála deset milionů dolarů. Anglická královna tehdy poslala svého modrého mauritia. Z Anglie budou na výstavě známky i letos. Československé osudy připomenou ty, které vydal londýnský exil za války.

Nejdražší česká známka bude chybět

Chybět naopak bude nejdražší česká známka – čtyřkorunová zelená s obráceným přetiskem z roku 1919 vydražená v březnu za víc než devět milionů korun. Nový vlastník, galerista z Prahy, se s pořadateli nedohodl. 

obrázek
Zdroj: ČT24

Původně rakousko-uherská světlezelená známka na žilkovaném papíře s obráceným přetiskem Pošta československá měla v době vydání hodnotu čtyři koruny. Převrácený přetisk je rarita. Známý je pouze tento jediný kus.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Vojáci při převozu dronů na Ukrajinu nespáchali trestný čin, píší Seznam Zprávy

Čeští vojáci, kteří při služební cestě na Ukrajinu převáželi také drony ze sbírky Drony Nemesis, podle kriminalistů nespáchali trestný čin. Vojenská policie tak uzavřela případ po více než roce. Armáda vojákům ještě může udělit kázeňský postih, píší Seznam Zprávy.
před 2 mminutami

ŽivěPoslanci interpelují členy vlády, čeká je i debata o obalové novele

Poslanci mají na programu pravidelné interpelace na členy vlády. Po dopoledních písemných interpelacích by se měli vrátit k prvnímu čtení novely zákona o obalech, které nedokončili ve středu večer. Po polední přestávce přijdou na řadu pro změnu ústní interpelace na premiéra a ostatní ministry.
09:01Aktualizovánopřed 46 mminutami

VideoSoudkyně má zjistit skutečný stav, řekl o kárné žalobě Tejc. Svobodová: Jde o celý systém

Soudkyně v případu tříleté Viktorie podle ministra spravedlnosti Jeronýma Tejce (za ANO) pochybila. Při rozhodování měla zanedbat své povinnosti. Tejc tak zdůvodnil kárnou žalobu, kterou na dotyčnou podal, podnítil i přezkoumání znaleckých posudků. Šéf resortu spravedlnosti v Událostech, komentářích řekl, že soudkyně vycházela primárně z toho, co padlo v soudní síni. Je podle něj vázána zásadami a má zjistit skutečný stav věci, její rozhodnutí označil jako hrubou nedbalost. Členka sněmovního podvýboru pro lidská práva a národnostní menšiny Vendula Svobodová (Piráti) ministrovi vytkla nedávný výrok, že „pokud by žaloba neprošla, tak je to kvůli tomu, že soudci na to nejsou zvyklí, neradi to vidí“. To podle ní zpochybňuje justici. Jde podle ní o celý systém, chce, aby vše nezůstalo jen u tohoto případu. Diskuzí provázela Tereza Řezníčková.
před 56 mminutami

Bezpečnostní rada státu jedná za účasti Pavla o armádní koncepci

Na Úřadu vlády za účasti prezidenta Petra Pavla začala ráno jednat Bezpečnostní rada státu o nové armádní koncepci. Jednala o ní už v polovině června, premiér Andrej Babiš (ANO) následně uvedl, že související agenda byla tak široká, že se ji nepodařilo stihnout. Pavel s Babišem by se na jednání měli vidět poprvé poté, co premiér odmítl setkání kvůli summitu NATO v Ankaře.
03:15Aktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoČím víc je politická scéna roztříštěná, tím hůř pro veřejné finance, říká Hampl

Deficit státního rozpočtu se v červnu prohloubil na 183,6 miliardy korun z květnových 170,2 miliardy, oznámilo ministerstvo financí. „Rozpočet je od počátku sestaven tak, že daleko výdajově přesahuje to, co by podle existujících pravidel měl,“ řekl v Interview ČT24 předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Zmínil, že vláda se již vyjádřila ve smyslu, že chce mít v příštím roce ještě vyšší schodek než letos plánovaných 310 miliard. Upozornil, že ve většině vyspělých zemí světa existuje tendence výrazného zadlužování. „To je dáno naprosto brutálními politickými válkami. Máme jednoduché pravidlo – čím větší je fragmentace politické scény, tím hůř na tom veřejné finance jsou,“ prohlásil Hampl. „My v tom trošku žijeme taky,“ dodal. Dalším faktorem dle něj je, že v Evropě přibyly velmi drahé výdajové priority, například obrana či energetika. „Máme velmi nákladnou dekarbonizaci a zároveň evropský ekonomický model začal ztrácet tempo,“ vyjmenoval expert. Pořad moderoval Jiří Václavek.
před 4 hhodinami

Beskydy zasáhly extrémně silné bouřky. Jinde komplikovaly dopravu

Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) ve středu pozdě odpoledne na svém webu varoval, že v oblasti Novojičínska až Ostravska a Bohumínska se vytvořily extrémně silné bouřky s úhrny srážek kolem 40 milimetrů za půl hodiny a nárazy větru kolem 90 kilometrů v hodině. Bouřky už přes den působily problémy v dopravě i dodávkách elektřiny.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Pavel od vlády zatím nemá mandát na summit NATO, omezila i jeho delegaci

Prezident Petr Pavel nedostal od vlády mandát, který schválila pro nadcházející summit Severoatlantické aliance (NATO) v Ankaře. Je to zřejmě v očekávání, že ho nebudu na nic potřebovat, řekl Pavel v rozhovoru pro Deník.cz. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) později řekl, že prezident mandát určitě dostane. Kabinet hlavě státu také zredukoval a jmenovitě určil složení delegace, což prezident považuje za bezprecedentní chování.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 13 hhodinami

Evropský pohled