Zbrojař Smrž trvá na odškodnění. Dostihl ho však nový soudní poplatek, přijde o milion a půl

Zbrojař Michal Smrž dál požaduje od státu odškodnění 31 milionů korun za trestní stíhání v kauze údajné korupce při nákupu aut Tatra, v níž byl pravomocně zproštěn obžaloby. Podal si proto odvolání proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 2, který v březnu zamítl jeho žalobu. Podle loňské novelizace zákona musí zaplatit soudní poplatek ve výši téměř milion a půl.

„Mohu potvrdit, že si žalobce podal odvolání a případem se tak nyní bude zabývat Městský soud v Praze,“ sdělila České televizi mluvčí Obvodního soudu pro Prahu 2 Hana Wágnerová.

Případu se ovšem týká loňská novela zákona o soudních poplatcích, která zpoplatnila podávání náhradových žalob vůči státu. V případě odvolání se poplatek vypočítává z výše žalované částky. Konkrétně u Michala Smrže to znamená, že za podání odvolání musí do 15 dnů zaplatit soudní poplatek 1 401 043 korun.

Smrž v žalobě rozdělil požadované odškodné do pěti bodů. Nejvíc peněz, 22,6 milionu korun, chce vysoudit za podíl ze zisku ve společnostech, kde nemohl při trestním stíhání působit. Další finance pak požaduje za to, že nemohl působit v představenstvu některých firem, za právní služby, škody vzniklé zablokováním bankovního účtu a za nemajetkovou újmu.

Odškodnit chtěl i Barták

V kauze kromě Smrže figuroval i bývalý ministr obrany Martin Barták, který rovněž na stát podal žalobu. Později ji však stáhl. Soud oba muže pravomocně osvobodil v prosinci 2014.

Smrž v minulosti poukázal na to, že mu kvůli trestnímu stíhání vznikla v souvislosti s jeho podnikáním ve zbrojním průmyslu škoda okolo 100 milionů korun. Po pravomocném zprošťujícím verdiktu řekl, že náhradu škody nebude požadovat po státu, ale po konkrétních lidech, kteří mu ublížili. Smrž podle ministerstva spravedlnosti poté žádal zadostiučinění přes 31 milionů korun. Barták pouze 200 tisíc korun. Úřad jim oběma v březnu 2016 přiznal za zhruba čtyřleté stíhání písemnou omluvu a 180 tisíc korun.

Obžaloba původně tvrdila, že Barták se Smržem chtěli od představitelů Tatry úplatky za vyřešení problémů se zatěžkávacími zkouškami, které firma měla při dodávce několika stovek terénních aut. Tehdejší první náměstek ministryně obrany Barták prý při návštěvě amerického Centreville, kam odjel v únoru 2008 jako člen delegace premiéra Mirka Topolánka (ODS), neúspěšně požadoval po předsedovi dozorčí rady automobilky Tatra Williamu Cabanissovi úplatek ve výši přes 80 milionů korun. Penězi si firma měla zajistit hladký průběh zakázek vypisovaných ministerstvem.

Bartákův známý Smrž se podle obžaloby snažil vylákat z představitelů Tatry peníze tím, že před nimi předstíral vliv na představitele českého ministerstva obrany i vlády. Podle názoru pražského vrchního soudu ale měli zájem na korupčním jednání spíše představitelé Tatry.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Nová pravidla umožní spotřebitelům požadovat opravu výrobků

Od 31. července letošního roku budou muset členské státy Evropské unie uplatňovat ve svých vnitrostátních předpisech nová unijní pravidla na podporu oprav zboží. Cílem těchto opatření je především vytvořit systém, který upřednostňuje opravu výrobku před nákupem nového. Předčasná likvidace opravitelného zboží totiž každoročně vede k obrovskému množství odpadu a spotřebě zdrojů. Spotřebitelé by tak nově měli mít právo požadovat, aby prodejci opravili výrobky, které jsou dle práva EU technicky opravitelné.
před 57 mminutami

Kongres ODS rozhodne, kdo doplní Kupku a Portlíka v novém vedení

Po sobotním zvolení Martina Kupky předsedou Občanské demokratické strany a Tomáše Portlíka jeho statutárním zástupcem bude v neděli v Praze pokračovat kongres ODS volbou řadových místopředsedů. Nominace na regionálních sněmech získalo osm kandidátů včetně Portlíka, který již kandidovat nebude. Ve večerní diskusi v sobotu zazněl návrh vyslat do souboje i poslankyni a expertku občanských demokratů na školství Renátu Zajíčkovou. Stát se tak ale může až dopoledne.
před 1 hhodinou

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 11 hhodinami

Novým šéfem ODS je Kupka. Prvním místopředsedou se stal Portlík

Občanští demokraté v sobotu na kongresu v Praze zvolili novým lídrem strany dosavadního místopředsedu Martina Kupku, po dvanácti letech vystřídal v čele strany expremiéra Petra Fialu. Neuspěl Kupkův protikandidát, kterým byl místostarosta městského obvodu Ostrava-Jih Radim Ivan. Strana si v sobotu zvolila také prvního místopředsedu, kterým se stal starosta Prahy 9 Tomáš Portlík.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Post šéfa Pirátů obhájil Hřib. „Míříme do příští vlády,“ řekl po zvolení

Funkci předsedy opozičních Pirátů obhájil na celostátním fóru strany v Prachaticích poslanec Zdeněk Hřib. Jeho vyzyvatelem byl místostarosta městského obvodu Moravská Ostrava a Přívoz David Witosz. Hřib v projevu po zvolení prohlásil, že Piráti míří do příští vlády. Místopředsedy strany byli zvoleni poslanec Martin Šmída, místopředsedkyně poslaneckého klubu Kateřina Stojanová, podnikatel Jiří Hlavenka a šéfka poslaneckého klubu strany Olga Richterová.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Vondráček kritizuje Hrad za „kádrovací materiál“ k Turkovi. Lipavský mluví o šedé zóně v ústavě

Šéf sněmovního zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) a exministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS) debatovali v Událostech, komentářích o situaci okolo vládního zmocněnce pro klimatickou politiku Filipa Turka (za Motoristy) a jeho nejmenování ministrem. Podle Vondráčka je odůvodnění Hradu k nejmenování Turka ministrem „kádrovací materiál“. „Měli bychom ctít, že ústava v tomto případě ten prostor nejmenovat prezidentovi nedává, i když je přímo volený občany,“ vyzval. Lipavský se kloní k tomu, že by měl prezident premiérovi v případě jmenování ministrů vyhovět, ale ta určitá šedá zóna v ústavě podle něj dává prostor k politickým jednáním. „Andrej Babiš (ANO) v tomto případě nečiní další kroky a netrvá na tom, aby byl Turek jmenován ministrem,“ podotknul. Debatu, v níž probrali také návštěvu prezidenta Petra Pavla na Ukrajině či nezvolení předsedy STAN Víta Rakušana místopředsedou sněmovny, moderovala Tereza Řezníčková.
před 18 hhodinami

Volodymyr Zelenskyj předal Petru Pavlovi řád za zásluhy o Ukrajinu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po pátečním jednání v Kyjevě předal českému prezidentovi Petru Pavlovi Řád knížete Jaroslava Moudrého nejvyššího stupně za osobní přínos ke spolupráci a za obhajobu územní celistvosti země. Ukrajina udělila Pavlovi tento řád již loni v srpnu, ale oficiálně si ho převzal až nyní. Český prezident pokračuje druhým dnem v návštěvě země. Podle něj česká iniciativa zajišťuje polovinu dodávek munice pro ukrajinskou armádu.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Čech vězněný ve Venezuele Jan Darmovzal byl propuštěn

Po několika týdnech intenzivního vyjednávání se podařilo propustit Čecha Jana Darmovzala vězněného ve Venezuele. Na mimořádném brífinku to ve sněmovně oznámili ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a premiér Andrej Babiš (ANO). Český občan byl dle Macinky propuštěn v pátek okolo 04:00 SEČ a je v docela uspokojivém zdravotním stavu v Caracasu. Česko pro něj do země posílá letadlo. Macinka později Radiožurnálu sdělil, že letoun do Prahy přepraví i dalších šest propuštěných jiných národností.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026
Načítání...