Téměř tři čtvrtiny Čechů hodnotí kladně sametovou revoluci z listopadu 1989. Událost je tak vnímaná nejlépe ze všech významných dějinných zvratů a období za posledních sto let. Nejnegativněji lidé v průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM) z března reagovali na obsazení Československa vojsky Varšavské smlouvy v srpnu 1968. Záporně ho hodnotí 76 procent dotazovaných.
Z průzkumu vyplývá, že v povědomí Čechů jsou dvě nejlepší období moderních dějin. Vede pád komunismu v podobě sametové revoluce, kterou více či méně kladně hodnotí dvaasedmdesát procent dotázaných. Následuje doba první republiky (1918–1938), která je pro dvě třetiny Čechů (66 %) vzorem demokracie a vyspělosti.
Více než polovina respondentů se také kladně vyjádřila o čtyřech událostech či etapách české historie. První je rozdělení Československa prezentované v průzkumu jako vznik samostatné České republiky (55 % pro), druhým vstup země do NATO (v 52 % převládá kladný pohled).
Následují devadesátá léta (v 51 % případech pozitivní hodonocení), čtvrtý je vznik a činnost disidentské organizace Charta 77 upozorňující na porušování lidských práv komunistickým režimem – kladně ji hodnotí polovina národa. Vstup Česka do EU v roce 2004 hodnotí kladně 49 % a záporně 22 % respondentů.
Nejkritizovanějšími událostmi v očích Čechů jsou kromě invaze z roku 1968 podpis Mnichovské dohody v roce 1938 a puč, který v únoru 1948 vynesl k moci komunisty. Tyto události negativně hodnotí přes dvě třetiny respondentů. S nelibostí lidé vzpomínají také na období druhé světové války v podobě protektorátu Čechy a Morava i Slovenského státu i na nejtvrdší dekádu komunistické diktatury v 50. letech 20. století.
CVVM se v průzkumu ptala také na hodnocení některých osobností. Nejlépe dopadl první československý prezident Tomáš Garrigue Masaryk s 84 % pozitivních odpovědí. Za ním skončil student Jan Palach (67 %), který se upálil, aby varoval před normalizačním režimem chápajícím se moci po invazi v roce 1968. Následuje první postkomunistický prezident Václav Havel (66 %), válečný ministr zahraničí Jan Masaryk (57 %) a prezidenti Edvard Beneš (50 %) a Miloš Zeman (46 %).
Nejhůř hodnocenými osobnostmi, které ovlivnily chod moderních českých dějin, jsou nacističtí funkcionáři Konrád Henlein a Karl Hermann Frank a komunističtí prezidenti Klement Gottwald a Gustáv Husák.
Vinu za problémy rádi svalujeme na jiné
Z dat vyplývá, že Češi mají tendenci hledat příčiny nezdarů spíš v zahraničí než u sebe. Třeba Mnichovská dohoda v roce 1938 byla podle dvou třetin respondentů především důsledkem selhání našich západních spojenců. Nastolení komunistického režimu v únoru 1948 bylo podle 64 % Čechů důsledkem velmocenského rozhodnutí. A jen 26 % lidí si myslí, že po srpnu 1968 měli českoslovenští politici možnost odmítnout požadavky sovětského vedení.
Také nacistická okupace je vnímána hlavně jako útlak. Pouze 18 % lidí si myslí, že by se většina Čechů měla stydět ze své jednání v tomto období. Těsně nadpoloviční většina respondentů pak schvaluje poválečný odsun německého a maďarského obyvatelstva.
Průzkum také ukázal, že pro čtvrtinu Čechů bylo chybou rozbíjet Rakousko-Uhersko. Dvě třetiny lidí si naopak myslí, že díky vzniku samostatného státu se Čechům podařilo přežít jako národu.
