Plošné zvyšování všem státním zaměstnancům už premiér v demisi neplánuje. Andrej Babiš chce, aby se výdělky zvedaly jen vybraným skupinám, třeba učitelům nebo pracovníkům v sociálních službách. Babiš argumentuje tím, že třeba úředníci teď berou víc než pracovníci soukromých firem. Resort financí má proto spočítat, kolik je průměrný plat ve státní správě včetně všech odměn a prémií. Jenže odborům se tento záměr nelíbí a hrozí protesty, pokud nedostanou plošně přidáno všichni.
Babiš už nechce přidávat všem státním zaměstnancům, ale jen vybraným skupinám. Odbory hrozí protesty
Babiš počítá se zvýšením platů pro učitele nebo zdravotní sestry (zdroj: ČT24)
„Chceme to udělat cíleně, tam kde je to skutečně potřeba. Ne, že zase plošně a dostanou všichni,“ uvedl premiér v demisi. Poukazuje přitom na to, že těm zaměstnancům, kteří už vysoké platy měli, plošné zvýšení přidá ještě víc, kdežto zaměstnancům s nižšími příjmy by plošné zvýšení přineslo menší zvýšení platu.
Do vybrané skupiny zaměstnanců, kterým by měl stát přidat, patří jednak pracovníci v kultuře, kde se výdělky dlouhodobě pohybují velmi nízko. A pak také učitelé, k 15% růstu jejich platů vyzvala kabinet v demisi sněmovna a Babiš s nimi počítá.
Stejně jako se zaměstnanci v sociálních službách či s vybranými profesemi ve zdravotnictví. „Hlavně zdravotní sestry, které jsou na lůžkových odděleních,“ upřesňuje předseda hnutí ANO.
Babiš: Je tady strašně moc neobsazených míst, na která se čerpají peníze
Další skupiny státních zaměstnanců ovšem mají tentokrát zůstat na svém. Premiér už zadal ministryni financí úkol zjistit, kolik je průměrný plat včetně odměn, které zaměstnanci dostávají za neobsazená místa.
„Tady je neobsazených strašně moc míst, na která jsou čerpány peníze. A my nemáme objektivní obraz, toto chceme řešit, a než se to spočítá, to chvilku potrvá, a my nejsme připravení na jednání,“ dodává Babiš.
Celkem nedokázaly úřady a státní instituce loni naplnit skoro 14 tisíc tabulkových míst. Což je sice o zhruba 1500 méně než v roce 2016, na druhou stranu je to pořád skoro o devět tisíc míst více než v roce 2015. Na tato místa přitom ministerstva nebo úřady čerpají peníze, jako by obsazené byly – tyto finance pak většinou slouží na odměny či odstupné pro stávající zaměstnance.
Ministryně financí v demisi Alena Schillerová (za ANO) sice dostala od premiéra už loni v prosinci úkol, aby počet neobsazených míst ve státní správě seškrtala, ministryně to ale stihne nejdřív v roce 2019. „To je můj úkol v rámci jednání o rozpočtu na rok 2019 – s těmi resorty řešit zejména ta dlouhodobě neobsazená místa.“
Odbory chtějí plošné zvýšení platů už od letošního září
Odborům se plán nelíbí – žádají plošné zvyšování, a to od letošního září. Chtějí o tom s vládou mluvit na nejbližším jednání tripartity ve středu. „Pokud by to mělo být tímto směrem, tak se dají očekávat protesty z naší strany, ale počkám si na jednání s premiérem osobně,“ dodává šéf odborového svazu Josef Středula.
Zatímco TOP 09 tvrdí, že by bylo dostatek peněz na plošné přidání, pokud by vláda nenabírala nové úředníky na spoustu agend, které vymýšlí, Piráti varují před odchodem kvalitních zaměstnanců do soukromého sektoru, pokud by stát zakonzervoval platy.
- Rostoucí platy znamenají větší nároky na státní rozpočet. Jen vloni se náklady zvedly o 15 miliard na celkových skoro 167 miliard korun. Pro letošní rok mají výdaje na výdělky policistů, učitelů, úředníků a dalších vyrůst o dalších 20 miliard.
- Průměrný plat ve státní správě bez zmíněných odměn vloni stoupl o dva tisíce na 30 tisíc 627 korun hrubého měsíčně. Letos to má být o další dva tisíce víc.
- Průměrný státní zaměstnanec si tak vydělá o jedenáct set korun víc, než je průměr v celé populaci. Vloni byla průměrná mzda v Česku 29 a půl tisíce korun.
- Ovšem i mezi samotnými pracovníky státu jsou ale podstatné rozdíly. Třeba v regionálním školství byl vloni průměrný výdělek 26 a půl tisíce korun. Oproti tomu například státní zástupci brali v průměru čtyřikrát víc.