Babiš už nechce přidávat všem státním zaměstnancům, ale jen vybraným skupinám. Odbory hrozí protesty

4 minuty
Babiš počítá se zvýšením platů pro učitele nebo zdravotní sestry
Zdroj: ČT24

Plošné zvyšování všem státním zaměstnancům už premiér v demisi neplánuje. Andrej Babiš chce, aby se výdělky zvedaly jen vybraným skupinám, třeba učitelům nebo pracovníkům v sociálních službách. Babiš argumentuje tím, že třeba úředníci teď berou víc než pracovníci soukromých firem. Resort financí má proto spočítat, kolik je průměrný plat ve státní správě včetně všech odměn a prémií. Jenže odborům se tento záměr nelíbí a hrozí protesty, pokud nedostanou plošně přidáno všichni.

„Chceme to udělat cíleně, tam kde je to skutečně potřeba. Ne, že zase plošně a dostanou všichni,“ uvedl premiér v demisi. Poukazuje přitom na to, že těm zaměstnancům, kteří už vysoké platy měli, plošné zvýšení přidá ještě víc, kdežto zaměstnancům s nižšími příjmy by plošné zvýšení přineslo menší zvýšení platu.

Do vybrané skupiny zaměstnanců, kterým by měl stát přidat, patří jednak pracovníci v kultuře, kde se výdělky dlouhodobě pohybují velmi nízko. A pak také učitelé, k 15% růstu jejich platů vyzvala kabinet v demisi sněmovna a Babiš s nimi počítá.

Stejně jako se zaměstnanci v sociálních službách či s vybranými profesemi ve zdravotnictví. „Hlavně zdravotní sestry, které jsou na lůžkových odděleních,“ upřesňuje předseda hnutí ANO.

Babiš: Je tady strašně moc neobsazených míst, na která se čerpají peníze

Další skupiny státních zaměstnanců ovšem mají tentokrát zůstat na svém. Premiér už zadal ministryni financí úkol zjistit, kolik je průměrný plat včetně odměn, které zaměstnanci dostávají za neobsazená místa.

„Tady je neobsazených strašně moc míst, na která jsou čerpány peníze. A my nemáme objektivní obraz, toto chceme řešit, a než se to spočítá, to chvilku potrvá, a my nejsme připravení na jednání,“ dodává Babiš. 

Celkem nedokázaly úřady a státní instituce loni naplnit skoro 14 tisíc tabulkových míst. Což je sice o zhruba 1500 méně než v roce 2016, na druhou stranu je to pořád skoro o devět tisíc míst více než v roce 2015. Na tato místa přitom ministerstva nebo úřady čerpají peníze, jako by obsazené byly – tyto finance pak většinou slouží na odměny či odstupné pro stávající zaměstnance. 

Ministryně financí v demisi Alena Schillerová (za ANO) sice dostala od premiéra už loni v prosinci úkol, aby počet neobsazených míst ve státní správě seškrtala, ministryně to ale stihne nejdřív v roce 2019. „To je můj úkol v rámci jednání o rozpočtu na rok 2019 – s těmi resorty řešit zejména ta dlouhodobě neobsazená místa.“ 

Odbory chtějí plošné zvýšení platů už od letošního září

Odborům se plán nelíbí – žádají plošné zvyšování, a to od letošního září. Chtějí o tom s vládou mluvit na nejbližším jednání tripartity ve středu. „Pokud by to mělo být tímto směrem, tak se dají očekávat protesty z naší strany, ale počkám si na jednání s premiérem osobně,“ dodává šéf odborového svazu Josef Středula.

Zatímco TOP 09 tvrdí, že by bylo dostatek peněz na plošné přidání, pokud by vláda nenabírala nové úředníky na spoustu agend, které vymýšlí, Piráti varují před odchodem kvalitních zaměstnanců do soukromého sektoru, pokud by stát zakonzervoval platy. 

  • Rostoucí platy znamenají větší nároky na státní rozpočet. Jen vloni se náklady zvedly o 15 miliard na celkových skoro 167 miliard korun. Pro letošní rok mají výdaje na výdělky policistů, učitelů, úředníků a dalších vyrůst o dalších 20 miliard.
  • Průměrný plat ve státní správě bez zmíněných odměn vloni stoupl o dva tisíce na 30 tisíc 627 korun hrubého měsíčně. Letos to má být o další dva tisíce víc.
  • Průměrný státní zaměstnanec si tak vydělá o jedenáct set korun víc, než je průměr v celé populaci. Vloni byla průměrná mzda v Česku 29 a půl tisíce korun.
  • Ovšem i mezi samotnými pracovníky státu jsou ale podstatné rozdíly. Třeba v regionálním školství byl vloni průměrný výdělek 26 a půl tisíce korun. Oproti tomu například státní zástupci brali v průměru čtyřikrát víc.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Retribuční soudy před 80 lety hledaly kolaboranty. Odsoudily i nevinné

Téměř osm set trestů smrti – takový byl finální účet působení Mimořádných lidových soudů, které měly před 80 lety po druhé světové válce v českých zemích trestat zrádce, kolaboranty a udavače. Spravedlnosti tehdy neušli někteří vrcholní představitelé nacistického aparátu. Před soud se ale občas dostali i nevinní lidé, kteří s blížícím se rokem 1948 začali být komunistům nepohodlní. Nezasloužené tresty jim mnohdy zničily život a na rehabilitaci čekají dodnes.
před 14 mminutami

Objem hypoték v červnu stoupl meziměsíčně o devět procent

Banky a stavební spořitelny v Česku poskytly v červnu hypotéky za 37,5 miliardy korun, což je proti květnu nárůst o devět procent. Nové úvěry bez refinancování vzrostly o sedm procent na 29,4 miliardy korun. Úrokové sazby nových úvěrů v červnu pokračovaly v mírném poklesu a snížily se v průměru ze 4,6 procenta na 4,56 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a spořitelny poskytující hypotéky na českém trhu.
před 51 mminutami

Koalice zřejmě nestihne zakotvit rozpočtovou odpovědnost do ústavy

Vládní koalice chce zakotvit rozpočtovou odpovědnost přímo do ústavy. Ve středu projedná kabinet návrh ústavního zákona, podle kterého by stát, obce i kraje musely dbát o zdravé a udržitelné veřejné finance. Sněmovní opozice považuje návrh ministerstva financí za zbytečný – mimo jiné i proto, že ho už poslanci prakticky nemají šanci do říjnových parlamentních voleb schválit.
před 1 hhodinou

Z Trumpových výhrůžek málokterá dopadla, říká ekonom Bartoň

Prezident USA Donald Trump v pondělí varoval Rusko, že pokud do padesáti dnů nebude uzavřena dohoda o ukončení války s Ukrajinou, přijdou velmi vysoká cla. Podle bývalého guvernéra České národní banky Jiřího Rusnoka by opatření mohlo představovat „silný kalibr“, pokud by skutečně platila sekundární cla na obchodní partnery Moskvy ve výši stovek procent. Podle datového ekonoma Anglo-American University v Praze Petra Bartoně však „zatím z těch jeho (Trumpových) výhrůžek málokterá dopadla“. Debatu moderovala Tereza Řezníčková.
před 7 hhodinami

Respektujte slovenský zájem, reagoval Fico na Fialův dopis

Slovenský premiér Robert Fico (Smer) vyzval svého českého kolegu Petra Fialu (ODS), aby respektoval slovenský zájem na zajištění budoucích dodávek zemního plynu pro Slovensko za rozumné ceny. Fico tak reagoval na dopis, kterým jej Fiala požádal, aby Bratislava neblokovala nový soubor sankcí EU vůči Moskvě. Už dříve podobnou výzvu Ficovi adresoval německý kancléř Friedrich Merz. Fico také Fialovi navrhl co nejrychlejší uspořádání společného jednání vlád obou zemí v Bratislavě. Fiala to odmítl.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Dvě třetiny kontrol autobazarů odhalily problémy

Při koupi auta z autobazaru by zákazníci měli trvat na úplných a neměnných informacích o ceně, technickém stavu i historii vozu. Česká obchodní inspekce loni zjistila pochybení ve dvou třetinách kontrol, včetně nepravdivých údajů o stavu vozidla nebo počtu najetých kilometrů. Prodejci by měli poskytnout konečnou cenu a doložit servisní knížku.
před 10 hhodinami

Zvlněná vozovka na D1 vytvořila nebezpečný skok

Na nájezdu na jeden z mostů na D1 u Ostravy ve směru na Brno se vytvořil nebezpečný skok. I při snížené rychlosti tam řidiči často škrtnou podvozkem o povrch silnice a vystavují se tak velmi nebezpečné situaci. „(Skok) může (automobil) nadnést a opravdu letí vzduchem. Málokterý řidič má v praxi natrénováno, aby takovýto manévr zvládl,“ upozorňuje koordinátor BESIP Petr Blahut. Opravy podle Ředitelství silnic a dálnic začnou ještě během léta – nebudou ovšem definitivní, ale pouze provizorní. Čeká se totiž na výsledek soudního sporu týkajícího se materiálu použitého v podloží.
před 10 hhodinami

Třicetiprocentní cla mohou učinit evropský export nekonkurenceschopným, tvrdí analytik

Pokud by americký prezident skutečně od 1. srpna uvalil na zboží z Evropské unie třicetiprocentní cla, učinilo by to evropský export „v podstatě nekonkurenceschopným,“ říká zástupce ředitele institutu Europeum Viktor Daněk. Podle ekonomky Jany Matesové Trump nedosáhne kýženého přesunu výroby do USA, protože jeho oznámení provází nepředvídatelnost. Evropská unie podle svých představitelů dlouhodobě usiluje o obchodní dohodu se Spojenými státy.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...