V Česku přibývá seniorů nad 60 let, kteří využívají takzvanou zpětnou hypotéku: tedy půjčku, kterou získají oproti zástavě svého bytu nebo domu. Tento typ úvěru se v Česku objevil asi před 2,5 lety. Teď ale dostala jedna z nebankovních společností, která ho nabízí, licenci od České národní banky.
Mezi důchodci roste zájem o zpětnou hypotéku. Často by pro ně ale bylo výhodnější svou nemovitost prodat
Senior si může vybrat, zda půjčku vyčerpá najednou, nebo si nechá vyplácet peníze měsíčně (zdroj: ČT24)
Zpětná hypotéka cílí zejména na seniory, kteří nemají dost našetřeno, ale vlastní byt nebo dům. Úvěr tak čerpají proti zástavě bydlení. Senior si může vybrat, zda bude půjčku čerpat hned celou, nebo si nechá pravidelně vyplácet peníze každý měsíc na přilepšenou.
Výše úvěru se pak určí podle hodnoty nemovitosti a věku klienta. Výpočet pracuje i s průměrnou délkou dožití.
Celková výše dluhu za jednorázovou půjčku nebo pravidelně vyplácenou rentu se ovšem může vyšplhat i na celou hodnotu nemovitosti. Tento typ tedy není vhodný pro ty, kteří chtějí svým potomkům zanechat nějaké dědictví.
Senior za svého života nemusí splácet nic, dluh se umoří až po jeho smrti. Buď ho splatí dědicové a dům či byt jim zůstane, nebo se nemovitost prodá. „Když zemře po dvou letech, tak vlastně zbude o to více na dědice, protože nám se platí úroky jenom za ty dva roky. Zbytek i případný nárůst hodnoty nemovitosti jde dědicům,“ uvedl poskytovatel zpětné hypotéky společnosti Finemo Jiří Vránek.
Příklad výpočtu zpětné hypotéky
Ovšem čím vyššího věku se klient dožije, tím víc se půjčka prodraží. Například 71letý senior s bytem v hodnotě tří milionů korun může dostat jednorázovou půjčku necelý milion korun. Za osm let bude dluh činit 1,8 milionu korun, za 14 let pak dosáhne do výše původní ceny nemovitosti.
Co se stane, pokud senior žije déle, než je předpokládaná doba ve smlouvě, a svou nemovitost nechce prodat, není jasné. „Z dostupných informací není zřejmé, zda u úvěru stále naskakují úroky z vyplacené částky. Dlužná částka tedy může být ve finále vyšší než cena nemovitosti, což by mělo samozřejmě důsledky i pro dědice,“ upozorňuje nezisková organizace dTest. Dědicové jsou totiž po smrti seniora, který půjčku uzavře, povinni v rámci dědického řízení vyplatit společnosti dlužnou částku.
Zpětná půjčka přináší rizika nejen pro dědice
„Je třeba vždy zvážit, zda by nebylo výhodnější nemovitost třeba v hodnotě dvou milionů korun prodat, najít si nové bydlení, třeba v hodnotě milionu korun, nějaký byt,“ upozornil vedoucí právního oddělení dTest Lukáš Zelený.
I podle mluvčí České národní banky Denisy Všetíčkové může být riziko spojené s půjčkou v praxi podceňováno: „Mimo jiné dopad na dědice, ale také to může být riziko předčasného splácení v případě úpadku poskytovatele úvěru.“
Česká národní banka už dříve varovala, že u některých variant zpětných hypoték přestává být senior majitelem zastavěné nemovitosti. V případě úpadku společnosti by tak přišel o své peníze i nemovitost.
Pokud se úvěr rozhodne dřív splatit senior nebo jeho dědicové, musí navíc počítat se sankcí. Odborníci proto doporučují poradit se před podpisem smlouvy na takovou půjčku s právníkem nebo s rodinou.