Pylem trpí i jinde v Evropě. Daleko větší potíže má ale Japonsko, říká odborník na dřeviny

„Obrovské pylové návaly jsou pravidelně v Japonsku. Po válce se obrovské plochy zalesnily kryptomerií japonskou, což je jehličnan z čeledi cypřišovitých. Když produkuje kryptomerie pyl, jsou zejména kolem velkých měst žlutá mračna,“ popsal Bažant.

Kryptomerie v Japonsku původně tolik nerostla, ale je rychle rostoucí důležitou hospodářskou dřevinou, doplnil.

„Japonci v aglomeracích jsou přitom asi z 20 procent hodně alergičtí. I když si nevybírají dovolenou, v největších pylových návalech jezdí na ostrov Hokkaidó, kde moc pylu není, nebo na Okinawu,“ dodal s tím, že v Japonsku jsou tak problémy daleko větší než v Česku.

Problém pro alergiky v Japonsku i v Česku ale nemusí znamenat potíž pro přírodu. „Ta se s tím dokáže vyrovnat,“ poznamenal Bažant. „Pyl je to nejlepší, co rostliny vytváří. Má v sobě vitaminy, proteiny, spoustu stopových prvků. Pro ostatní organismy je to důležitý prvek,“ přiblížil.

Borovice a smrky mají silnou sezonu

Hlavním zdrojem současné pylové záplavy v Česku jsou jehličnaté dřeviny. Borovice a smrky kvetou ve tří- až pětiletých intervalech a právě letos přišla jejich silná sezona. Jehličnaté porosty navíc v tuzemsku převažují. Víc než polovinu tuzemských lesů tvoří právě smrky a borovice.

„Oproti krytosemenným dřevinám, které jsou vývojově mladší čili v podstatě dokonalejší, mají jinou strategii rozmnožování. Dávají daleko větší množství pylu, protože jsou to dřeviny větrosnubné,“ vysvětlil Bažant s tím, že nemohou počítat s hmyzem jako opylovači.

Pyl jehličnatých dřevin tak má vzdušné vaky, takže se dostane i na velké vzdálenosti. „Dokáže se dostat až na tisíce kilometrů. U nás jsou zaznamenány pyly z borovic z oblasti Středozemního moře,“ poznamenal. Ty navíc přilétají ještě před kvetením tuzemských druhů, jelikož ve Středomoří začíná sezona dřív.

Opakem pylu jehličnanů je řepka, které je kvůli žlutému zbarvení pylu současná situce dávána za vinu. Její pyl je totiž těžký a lepkavý, takže spoléhá na opylení hmyzem, poznamenal Bažant s tím, že dolet samotného pylu řepky je v řádu desítek metrů. Potíž tak znamená hlavně tehdy, když je řepkové pole v blízkosti obydlí.

Že je ale nyní tolik pylu, působí vedle jehličnanů ještě další faktory. „Je to extrémní sucho a taky nebyl déšť, takže se pyl nesmyl,“ přiblížil.

Duben byl skoro o pět stupňů teplejší, průměrný úhrn srážek byl poloviční a o polovinu déle také svítilo slunce. Březen byl naopak velmi studený, také byl poměrně suchý, takže se už prohluboval srážkový deficit.