Pravidla rozpočtové odpovědnosti obcí, měst a krajů zůstanou beze změn. Ústavní soud (ÚS) zamítl návrh 64 senátorů na sérii škrtů v několika zákonech. Žádali zrušit takzvanou dluhovou brzdu a dluhový strop. Argumentovali právem na samosprávu. Horní komora s uzákoněním pravidel nesouhlasila, sněmovna ji v minulém volebním období přehlasovala. Ministerstvo financí rozhodnutí soudu uvítalo, naopak Svaz měst a obcí s ním nesouhlasí.
„Ústavní soud přikládá obrovský význam právu na samosprávu, ale téměř žádná práva nejsou absolutní,“ řekl soudce zpravodaj Jan Musil. Podle soudců je legitimní žádat, aby obce i kraje s majetkem nakládaly hospodárně a odpovědně. Sporné zákony podle nálezu paušálně nezakazují obcím a krajům schodkové hospodaření ani vytváření dluhu, kladou pouze důraz na snižování zadlužení.
Senátor Miloš Vystrčil (ODS) vyjádřil nad nálezem zklamání. „Je to pro mě zároveň motivací, abychom zkusili v parlamentu připravit novelu, která by největší nedostatky odstranila řádnou cestou v procesu schvalování zákona,“ prohlásil Vystrčil.
Podle ministerstva financí soud potvrdil hlavní cíl zákonné úpravy, tedy zdravé a dlouhodobě udržitelné veřejné finance. Ve srovnání se zbytkem EU jsou pravidla podle ministerstva nastavená mírně. Není možné, aby se územní samosprávné celky na jedné straně domáhaly nezávislosti v kontextu suverenity dané ústavou a současně neměly odpovědnost za své dluhy, uvedl úřad.
Předseda Svazu měst a obcí ČR František Lukl uvedl, že nález respektuje, ale hluboce s ním nesouhlasí. „Jsem přesvědčen, že jde o zásah do autonomie samospráv, což může být učiněno pouze ústavním zákonem. Odůvodnění, že tak stát mohl udělat zákonem, neboť obce mají dle názoru Ústavního soudu strpět i negativa hospodaření státu neobstojí už proto, že v současné době je ekonomická situace excelentní,“ řekl Lukl.
Soud: Zákon nesmí popřít právo na samosprávu, ale to se nestalo
Právní úprava například říká, že činí-li dluh v sektoru veřejných institucí nejméně 55 procent nominálního hrubého domácího produktu, uplatní se v rozpočtové oblasti konkrétní opatření. Například územní samosprávné celky pak musí své rozpočty na následující rok schvalovat jako vyrovnané nebo přebytkové.
- Územní samosprávný celek (obec či kraj) musí hospodařit tak, aby výše jeho dluhu nepřekročila 60 procent průměru jeho příjmů za poslední čtyři rozpočtové roky.
- Překročí-li se tento dluh, vzniká povinnost ho v následujícím kalendářním roce snížit nejméně o 5 procent z rozdílu mezi výší svého dluhu a 60 procenty průměru svých příjmů za poslední 4 rozpočtové roky.
- Nesníží-li územní samosprávný celek svůj dluh, ministerstvo v následujícím kalendářním roce rozhodne podle zákona o rozpočtovém určení daní o pozastavení převodu jeho podílu na výnosu daní.
Dále předpisy stanoví, že územní samosprávné celky hospodaří v zájmu zdravých a udržitelných veřejných financí tak, aby výše jejich dluhu nepřekročila 60 procent průměru příjmů za poslední čtyři rozpočtové roky. Nerespektuje-li obec či kraj pravidla, ministerstvo financí může pozastavit převod podílu na daňových výnosech.
Senátoři zastávali názor, že pravidla rozpočtové odpovědnosti by měla být zakotvena v ústavních normách, nikoliv jen na zákonné úrovni. „ÚS námitku neakceptoval. Zásahy do práva na samosprávu lze za určitých podmínek přijímat formou normálního zákona,“ uvedl Musil. Zdůraznil, že zákon nesmí popřít podstatu práva na samosprávu, což se podle něj nestalo. Původně se počítalo i s ústavním rámcem nových pravidel, nicméně ústavní zákon nezískal dostatečnou politickou podporu.
Návrh senátorů na škrty v zákonech o pravidlech rozpočtové odpovědnosti, o rozpočtovém určení daní a o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů podepsal nebývale vysoký počet členů horní komory. Stačilo by 17 podpisů, nakonec se připojilo 64 z 81 senátorů.
Čtyři soudci zaujali odlišné stanovisko
Odlišné stanovisko k nálezu ÚS zaujali soudci Ludvík David, Kateřina Šimáčková, Jaromír Jirsa a Vojtěch Šimíček.
„Stát obyčejným zákonem nemůže zasahovat do práva územních samospráv a určovat si, zda potřebují aktuálně šetřit, investovat, půjčit si peníze atd.,“ napsali Šimáčková, Jirsa a Šimíček. „Domnívám se, že zákonodárný sbor, jenž napadená ustanovení schválil, zatáhl za dluhovou brzdu na nesprávném místě,“ uvedl soudce David.
