Tři čtvrtiny senátorů požádají Ústavní soud o zrušení částí zákona proti nadměrnému zadlužování u veřejných rozpočtů. Senát ho loni zamítl, ale sněmovna ho nakonec přehlasovala. Podle senátorů zasahuje do práva obcí a krajů samostatně hospodařit podle vlastního rozpočtu. Mohl by dokonce existenčně ohrozit stovky obcí. Ministr financí Andrej Babiš (ANO) obavy senátorů už dřív odmítl, nyní ministerstvo financí v reakci odmítlo, že by byl zákon v rozporu s ústavou.
Ohrozil by stovky obcí? Zákon o rozpočtové odpovědnosti posoudí Ústavní soud
Události ČT: Ústavní soud bude rozhodovat o pravidlech rozpočtové odpovědnosti (zdroj: ČT24)
Pro napadení zákona u Ústavního soudu je zapotřebí podpisů alespoň 17 senátorů z celkového počtu 81. Senátor Miloš Vystrčil (ODS) novinářům řekl, že se jich pod návrh zatím podepsalo 60, další přislíbili podpis.
Zákon o rozpočtové odpovědnosti se podle něj chová jinak ke státu a jinak vůči územně samosprávným celkům a je v tomto směru diskriminační. Kdyby začal fungovat, mohl by existenčně ohrozit stovky obcí.
Zákon zásadně omezuje až ohrožuje výkon ústavních práv obcí a krajů, zejména v oblasti správy majetku a hospodaření podle vlastního rozpočtu.
Návrh na zrušení částí zákona sepsal expert na ústavní právo Karlovy univerzity Aleš Gerloch. „Je to skutečně záležitost unikátní tím, že Senát byl přehlasován, a je to tedy rozhodnutí sněmovny,“ uvedl Gerloch k zákonu a počtu podpisů pod podání na zrušení jeho částí.
Vedle většiny Senátu podporují iniciativu i Sdružení místních samospráv a Svaz měst a obcí. Senátorům se hlavně nelíbí, že jde o běžný, nikoli ústavní zákon, kterým se však zasahuje do ústavního práva obcí ohledně jejich hospodaření. Senátor ČSSD Radko Martínek připomněl, že se původně počítalo i s ústavním rámcem nových pravidel. Protože ústavní zákon přijat nebyl, oba napadené zákony se ocitly podle senátorů ve vztahu k územním samosprávným celkům v ústavním vakuu.
Ministerstvo financí se nicméně domnívá, že by byl zákon o rozpočtové odpovědnosti v rozporu s Ústavou a že by diskriminoval. Stát i obce musejí být rozpočtově odpovědné, uvedl ministr financí Andrej Babiš (ANO). „Když má fyzická osoba nebo firma větší výdaje než příjmy, tak má dluhy, poté přijde exekutor nebo insolvenční správce,“ dává přirovnání.
„Když se obec dostane na strop, který je daný, tak by měla být rozpočtově odpovědný a začít ten dluh splácet,“ míní Babiš. „Je to jen směšných 5 procent,“ dodal. Vystrčil ale s ministrem financí nesouhlasí, už několik let platí zákon, který hospodaření obcí hlídá: „Máme malá rozpočtová pravidla. Už dnes existuje zákon, který hlídá obce.“
Babiše v pátek čeká další jednání s vedením Svazu měst a obcí. „Jsme připraveni speciálně pro tyto případy připravit novelu, taková byla i dohoda,“ dodal.
GALERIE
Rozpočtová odpovědnost k ÚS
Sankce pro obce, které nezačnou dluh snižovat
Další výtkou senátorů je to, že zákon údajně ohrožuje vlastní fungování obcí. Mohly by se podle nich dostat do situace, v níž nebudou moci zajistit třeba opravy vodovodů nebo škol. Jde o ustanovení, které říká, že pokud dluh územně samosprávného celku překročí 60 procent jeho průměrných příjmů za poslední čtyři roky, musí obec, město nebo kraj začít dluh snižovat.
„Nově uložené povinnosti nezohledňují dosavadní stav hospodaření jednotlivých územních samosprávných celků, takže na některé obce se nová omezení budou vztahovat, aniž by obce měly dostatečný čas k přijetí opatření, jež by nová omezení vyloučila,“ doplnil Vystrčil. „Obec může hospodařit podle vlastního rozpočtu, a pokud s tím chce někdo něco udělat, tak by to měl udělat ústavním zákonem.“
- Územní samosprávný celek (obec či kraj) musí hospodařit tak, aby výše jeho dluhu nepřekročila 60 procent průměru jeho příjmů za poslední čtyři rozpočtové roky.
- Překročí-li se tento dluh, vzniká povinnost ho v následujícím kalendářním roce snížit nejméně o 5 procent z rozdílu mezi výší svého dluhu a 60 procenty průměru svých příjmů za poslední 4 rozpočtové roky.
- Nesníží-li územní samosprávný celek svůj dluh, ministerstvo v následujícím kalendářním roce rozhodne podle zákona o rozpočtovém určení daní o pozastavení převodu jeho podílu na výnosu daní.
Zákon nejen stanoví pravidla pro hospodaření územních samosprávných celků s cílem snížit jejich zadlužení, ale také sankcionuje snížením výnosů z přerozdělování daní ty, kdo pravidla poruší. „To zakládá značnou nerovnost, neboť fakticky tato opatření dopadají zejména na ty nejmenší obce s malým rozpočtem, pro něž každá větší investiční akce vyžaduje zadlužení,“ míní Vystrčil.
Nikde se nepíše, že se obce nesmějí zadlužit nad šedesát procent, podotýká místopředseda poslaneckého rozpočtového výboru Jaroslav Klaška (KDU-ČSL). „V zákoně se pouze píše, že rozdíl skutečného zadlužení nad šedesáti procenty průměru zadlužení mají splácet tempem pět procent ročně,“ uvedl Klaška.
V případě celostátní úrovně by při zadlužení veřejných financí o více než 55 procent hrubého domácího produktu měla vláda jen navrhnout postupy pro jeho snížení. I v takové situaci má ale zákon dopad na obce, které by měly schválit svůj rozpočet na následující rok jako vyrovnaný nebo přebytkový.
Vládní většina si tam prosadila gumový paragraf, nic o tom, že se má snižovat dluh nebo že by musel být alespoň vyrovnaný státní rozpočet, kdežto obcím navrhují rovnou odebírat peníze.
„Chtít po obcích, aby odpovědně hospodařily, zákon může, vyplývá to z ústavního zmocnění,“ prohlásil ústavní právník z Právnické fakulty Univerzity Karlovy Marek Antoš. Problém však vidí právě v ustanovení, ve kterém je povinnost pro obce mít alespoň vyrovnaný rozpočet vázána na zadlužení veřejných financí, a to bez ohledu na to, jak obce samy hospodaří. „Osobně tam zásah do ústavních práv vidím,“ řekl.
Je tu vazba na směrnici EU?
Podle zastánců novely plynou povinnosti ze závazků Evropské unie, která vytvořila pravidla rozpočtové odpovědnosti pro všechny členské státy. Expert na ústavní právo ale namítá, že směrnice je obecná a nic takového Česku neukládá.
„Nikoli v této konkrétní podobě, která je napadána, to je rozhodnutí sněmovny na návrh vlády. Není to nějaká přímá závaznost ve formě nařízení EU,“ řekl Gerloch.
Andrej Babiš a Miloš Vystrčil v pořadu Události, komentáře (zdroj: ČT24)
Ústavní soud by se měl podle Gerlocha případem zabývat přednostně, tak aby se obce stihly nachystat na případnou účinnost nových pravidel. Opatření pro samosprávy mají začít platit od příštího roku.