I přesto, že do sněmovních voleb zbývají víc než tři roky, politici a odborníci už nyní debatují nad možnými změnami volebních zákonů. Ty současné podle některých stran zvýhodňují jiné – a debata se vede hlavně o procentní hranici hlasů nutné pro vstup do dolní komory.
Hlasy voličů mají v různých krajích odlišnou váhu. Část poslanců to chce změnit
Události ČT: Hlasy voličů mají v různých krajích odlišnou váhu. Poslanci to chtějí změnit (zdroj: ČT24)
Nejnáročnější je pro strany získat mandát v Karlovarském kraji, kde se jich mezi soutěžící subjekty s ohledem na lidnatost kraje rozděluje pouze pět. Vloni v říjnu na křesla za Karlovarsko dosáhla tři uskupení – hnutí ANO, SPD a Piráti. Poslední zmínění dostali 10 procent hlasů, 8,8 procenta pak už nestačily ODS. Naopak v Praze, kde se rozděluje 24 mandátů, stačilo k zisku jednoho křesla získat i pod pět procent. Konkrétně komunistům 4,6 procenta a lidovcům 4,76 procenta.
„Český sněmovní volební systém je velmi nešťastný,“ uvedl v Událostech komentářích České televize politolog Metropolitní univerzity v Praze Jakub Charvát. „Není proporční ani nevytváří akceschopné vlády,“ dodal.
V pondělí se nad možným porušením ústavního principu rovného volebního práva debatovalo i v senátu. Jednání iniciovala skupina zákonodárců, která se koncem loňského roku obrátila na Ústavní soud. Tvrdí, že nynější pravidla nejsou v souladu s principem poměrného zastoupení. Někteří politici upozorňovali na to, že zatímco v posledních volbách k zisku mandátu hnutí ANO potřebovalo přes devatenáct tisíc hlasů, Starostové už více než třiačtyřicet tisíc.
„Dochází ke kombinaci několika faktorů, které způsobují ve výsledku to, že se mandáty přerozdělí v zásadě jinak, než jaká je vůle voličů,“ uvedl europoslanec Stanislav Polčák (STAN).
„Tímto způsobem v minulých volbách připadlo vítězi voleb patnáct mandátů, které by podle zásad poměrného systému měly připadnout malým stranám na pomezí pěti a šesti procent,“ dodal Polčák.
„Strany s malým ziskem přichází o desetiny mandátu, které se jim nikam nepřipočítávají a získávají je naopak na jejich úkor velké strany,“ řekl předseda senátorského klubu ODS Miloš Vystrčil.
Někteří politici proto chtějí upravit velikost volebních obvodů a taky snížit procentuální hranici, kterou musejí překonat koalice při vstupu do sněmovny. „Už jsme v minulosti dokonce podali ústavní stížnost, která byla spojená na neplatnost voleb, právě proto, že dochází k disproporci,“ doplňuje předseda poslaneckého klubu Pirátů Jakub Michálek.
Takový postup se ale senátorovi Vystrčilovi nezamlouvá. „Pokud ústavní soud dá stížnosti za pravdu, znamenalo by to, že čtvery nebo patery volby byly v rozporu s ústavou,“ upozornil v Událostech komentářích senátor za ODS.
„Jsem opatrný v tom obracet se na ústavní soud ve zrušení části zákona. Nebráním se ale debatě, ta je na místě,“ dodal předseda Poslanecké sněmovny Radek Vondráček (ANO).
První úvaha: Nerozdělovat křesla podle krajů
Část politiků z obou parlamentních komor proto navrhuje současný počet čtrnácti obvodů odpovídající čtrnácti krajům snížit. Zastání mají i u některých odborníků. „Je dobré diskutovat, jestli mají být volební kraje nastaveny podle územních samospráv, protože nejsou skutečně stejně velké, a jedna z možností by byla, že by celá Česká republika byla jeden volební kraj,“ uvedl odborník na ústavní právo z pražské Univerzity Karlovy Aleš Gerloch. Podobný model znají voliči z volby prezidenta.
Změny volebního zákona jsou sice na papíře připravené, sehnat pro ně dostatečnou podporu v parlamentu ale nemusí být jednoduché. „Protiústavní systém v tom neshledávám, zkrátka je to kombinace nového volebního obvodu a dhotnovy metody, která přeje vítězi,“ dodal Vondráček (ANO).
„Myslím si, že by možná bylo dobré mít kraje větší, na druhé straně je tam problém s tím, že v tom případě by se mohlo stát, že některé kraje by své zastoupení ve sněmovně neměly,“ uvedl senátor za ODS Miloš Vystrčil.
Druhá úvaha: Ulevit volebním koalicím
Politici debatují a navrhují i změny pravidel pro volební koalice. Chtějí, aby při spojení dvou stran bylo potřeba méně než současných deset procent – a obava z jejího nepřekonání ostatně před posledními volbami vedla i k rozpadu volební koalice Starostů a křesťanských demokratů.
„Toto pravidlo máme nejpřísnější na světě a je otázka, proč zamezovat spolupráci mezi stranami, když všichni tušíme, že právě spolupráce je něco, o co nám jde,“ myslí si vedoucí katedry politologie a evropských studií Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci Tomáš Lebeda.
„Kvóra pro volební koalice nás moc netrápí. Přepočty na mandáty v malých volebních krajích jsou subtilní věc, chce to diskusi – tu klidně,“ je názoru Jiří Dolejš (KSČM).
Události, komentáře: Šance na změnu volebního systému (zdroj: ČT24)
S podáním zákona do sněmovny zatím politici vyčkávají – nejdřív se má vyjádřit Ústavní soud. „Obecně lze říci, že se volební věci projednávají přednostně,“ reagovala mluvčí Ústavního soudu Miroslava Sedláčková.
Debata o případných změnách volebního systému v Česku bude pokračovat. Společně by téma mohly probírat ústavní komise senátu a sněmovny. V pondělí se na tom v horní komoře shodli politici i odborníci na volební systémy.