Hnutí Starostové a nezávislí na jednání celostátního výboru odmítlo spojení kandidátek s křesťanskými demokraty. Formace vedená Petrem Gazdíkem chce jít do voleb samostatně. Původně měla s lidovci kandidovat ve volební koalici, od ní ale KDU-ČSL ustoupila v obavě, že se nepodaří překročit desetiprocentní hranici nutnou pro vstup do sněmovny.
Starostové na lidovecké kandidátky nevstoupí. Do voleb půjdou sami
Předseda Starostů Gazdík už před jednáním uvedl, že žádný z krajů se nekloní k variantě, že by Starostové na podzim do sněmovny vůbec nekandidovali. „Zůstávají dvě varianty. Buď přijmout nabídku KDU-ČSL a jít na jejich kandidátky, nebo postupovat samostatně. Momentálně se většina krajů kloní spíše k variantě postupovat samostatně, ale definitivně o tom rozhodne celostátní výbor,“ řekl.
Jeho slova se nakonec potvrdila a Starostové na celostátním výboru odmítli opakování modelu, který znali už ze své někdejší spolupráce s TOP 09 - tedy účast svých členů na kandidátních listinách jiné strany, tentokrát lidové. Pro samostatný postup ve sněmovních volbách hlasovali všichni účastníci úterního jednání, zdržel se jen jediný.
STAN: Nechceme být přívěskem, jde nám o identitu
„STAN půjde do voleb samostatně,“ oznámil po rokování Gazdík. „Jsme připraveni na samostatný postup a odmítáme být součástí byznysu s průzkumy veřejného mínění, tak abychom byli osočováni, že naše hlasy propadnou a že tím hazardujeme s hlasy voličů a přispíváme k vítězství třeba Andreje Babiše,“ uvedl.
Hlavním důvodem pro nezávislou kandidaturu je podle šéfa hnutí snaha o udržení vlastní identity. „Sedm let jsme byli poslanci TOP 09 a lidé si s námi některé úspěchy, které jsme ve sněmovně prosadili, prostě nespojují. Naše členská základna ani další kolegové starostové ani naše podporující regionální hnutí nejsou připraveni podpořit čistou kandidátku KDU-ČSL, abychom se stali poslanci KDU-ČSL, a tím upřeli vlastní identitu a dále se v průzkumech i veřejném prostoru objevovali minimálně,“ vysvětlil Gazdík.
„Nabídka od KDU-ČSL byla slušná a velice zdvořilá, ale politika není jenom o kupeckých počtech, a my jsme se rozhodovali, jestli znovu zopakujeme model spolupráce s TOP 09 a budeme přívěskem někoho jiného,“ doplnil liberecký hejtman Martin Půta. „V hnutí tento postup nenašel podporu. Kdyby na našem březnovém sněmu padla otázka, jestli půjdeme na kandidátky, delegáti by takový návrh odmítli.“
Rozpad spolupráce spustila lidovecká otočka
O výsledku jednání už Gazdík šéfa lidovců Bělobrádka informoval telefonem a tento týden se s ním chce sejít, aby se dohodli na změně koaliční smlouvy. Ta vedle sněmovní dvojkoalice počítá se společnou podporou hradního kandidáta a nastiňuje možnosti další povolební spolupráce s křesťanskou demokracií.
Na začátku rozpadu spolupráce dvou středových subjektů přitom stáli právě lidovci a jejich rozhodnutí z minulého týdne změnit formu partnerství. Nepřímou koalicí by se totiž snížil procentní práh nutný pro vstup do dolní komory z deseti na pět procent hlasů získaných ve volbách. Dosavadní volební modely dvojkoaličnímu projektu mnoho šancí na překročení potřebné hranice nedávaly.
V takovém případě by voličské hlasy pro lidovecko-starostenskou fúzi propadly ve prospěch uskupení, jež by standardní pětiprocentní hranici překročila, a čím vyšší by byl jejich zisk, tím víc propadlých hlasů by brala.
Před tím – v souvislosti s preferencemi Babišova ANO – při odstoupení od koalice varoval i předseda KDU-ČSL Pavel Bělobrádek. A se stejnou výstrahou lidovci reagovali i na rozhodnutí Starostů. „Dnešní výsledek jednání hnutí STAN podle nás znamená zbytečné tříštění sil demokratických stran a přibližuje nás hrozbě monopolu jedné strany,“ napsali v tiskovém prohlášení.
Vlivní členové účast na kandidátkách odmítli předem
Že nová forma spolupráce není rovnoprávným partnerstvím, ale mezi Starosty a nezávislými zaznívalo už od křesťanstodemokratického obratu a neochotu vstupovat na lidovecké kandidátky deklarovala řada vlivných straníků ještě před úterním zasedáním.
Místopředseda hnutí Jan Horník bezprostředně po hlášení lidovecké otočky uvedl, že bude prosazovat samostatnou kandidaturu, protože podle něj STAN na jiných kandidátkách nikdy nedosáhnou úrovně svéprávného hnutí.
Stejně jako Horník mluvil i liberecký hejtman Martin Půta („Předvolební průzkumy nemohou formovat chování stran před volbami, protože jediný předvolební průzkum jsou volby samotné.“) a druhý muž Starostů, Vít Rakušan, v pátek napřímo oznámil, že na lidoveckou kandidátku nevstoupí – ačkoliv v koaličním modelu měl původně vést obě strany ve Středočeském kraji.
Starostové chtějí čtvrt milionu hlasů
Nyní se chtějí Starostové za voličskými hlasy pustit samostatně. Kandidátní listiny je potřeba odevzdat v polovině srpna a podle Gazdíka jsou Starostové schopni je zkompletovat včas – kde se bude o hlasy voličů ucházet on sám, hodlá ohlásit ve čtvrtek. Místostarosta Suché Lozi na Zlínsku měl v dvojkoaličním projektu vést pražskou kandidátku.
Ještě před rozhodnutím stranického vedení řekl, že pokud by se Starostové rozhodli jít do voleb samostatně, chtěli by oslovit čtvrt milionů voličů, kteří jim dali hlas loni v krajských volbách, „což je oněch pět procent v celostátních volbách“.
Samostatnou kandidaturu STAN je připravena podpořit i desítka regionálních stran, které s lidovci a STAN v dubnu podepsaly smlouvu o spolupráci. „Jejich podpora platí i pro případ samostatné kandidatury hnutí STAN do voleb,“ řekl Gazdík. Problém nevidí ani v penězích, které spolu s lidovci už do společného projektu dali. Jde zhruba o 2,5 milionu korun. Podobnou částku do projektu podle něj dali i lidovci. Do voleb hodlá vložit 26 milionů, které byly připraveny pro kampaň v koalici.
Čunek je překvapený - a čelí kritice
Křesťanská demokracie v reakci na krok STAN zopakovala, že její nabídka společné kandidátky byla férová, protože zachovávala společný program obou uskupení i podobu kandidátních listin – na těch měli Starostové lídry v šesti krajích včetně metropole a druhá místa v osmi krajích.
Jiřího Čunka, který koaliční model kritizoval nejhlasitěji, rozhodnutí Gazdíkových lidí překvapilo. „Čekal jsem, že s námi půjdou. Kdybych byl na jejich místě, tak bych se takto určitě nerozhodl,“ reagoval. A právě Čunek za negativní postoj sklidil i vnitrostranickou kritiku od europoslance Tomáše Zdechovského: „Čunek a spol. si mohou gratulovat. Je to od STAN logická reakce, která pohřbí KDU-ČSL v Čechách.“
„KDU-ČSL v Čechách se nepotopí víc, než je potopená. Záleží teď na volební kampani a kandidátech, kteří tam budou kandidovat,“ kontroval zlínský hejtman.