Den boje za svobodu a demokracii připomněly desítky akcí a pochodů po celé zemi. Na Národní třídě v Praze se od rána střídali politici, aby u památníku sametové revoluce položili květiny nebo zapálili svíčku. S hlasitým odporem protestujících se tam setkali předsedové hnutí ANO Andrej Babiš a SPD Tomio Okamura. Tradiční setkání proběhlo také na Albertově. Večer se na Václavském náměstí sešly tisíce lidí na Koncertu pro budoucnost, postupně zaplnili horní polovinu náměstí.
Češi si připomněli 17. listopad. Ráno vypískali Babiše a Okamuru, večer zaplnili půl Václavského náměstí
Události: Česko si připomnělo výročí 17. listopadu 1989 a 1939 (zdroj: ČT24)
On-line přenos
17. listopad 2017
- 19:50
Online přenos nyní končí. Událostem 17. listopadu se bude věnovat další vysílání České televize: Ve 20 hodin začne na ČT2 přímý přenos z udělování Cen paměti národa, následovat bude dokument o Karlu Krylovi. Speciální program připravila také ČT24 – od 20 hodin nabídne mimořádné vydání Událostí, komentářů a poté Historii.cs.
Nepojmenovaný obrázek z online přenosu - zpráva z 2017-11-17 19:50:06 - obrázek 1 - 19:37
Václavské náměstí rozezněl pískot - jde o symbolický akt na podporu svobody a demokracie. Píšťalky mají vzkázat politikům, že občané nejsou jen voliči, ale i rozhodčí. Právě v 19:30 17. listopadu 1989 přehradil policejní kordon studentský průvod z Albertova na Národní třídě.
- 19:28
Národní třídou zní z balkonu Paláce Metro píseň Modlitba pro Martu, kterou v roce 1989 proslavila Marta Kubišová.
Babiše lidé na Národní třídě obvinili ze zneuctění pietního místa, připomínali mu jeho údajnou spolupráci s StB a jeho kauzy jako Čapí hnízdo. Lidé se ho také ptali na možnou spolupráci s komunisty.
Podle Babiše mají nárok projevit svobodu slova, což je jedním z výdobytků sametové revoluce. Společnost je dnes ale podle něj proti očekávání lidí z doby před 28 lety příliš rozdělená a polarizovaná. Uvedl, že pokud dostane šanci sestavit vládu, udělá vše pro to, aby se jím zmiňované nálady ve společnosti zlepšily. Na dotazy novinářů, zda má již vládu pohromadě, uvedl, že není kam spěchat.
Andrej Babiš se spolustraníky položil květiny k pamětní desce připomínající události 17. listopadu 1989 na Národní třídě v Praze
„Není to úplně jednoduchá situace: Máme v parlamentu extrémistickou stranu, která uspěla tím, že založila kampaň na nenávisti. Máme prezidenta, který rozděluje společnost,“ poznamenal senátor Jiří Dienstbier (ČSSD).
Předseda hnutí STAN Petr Gazdík dorazil na Národní třídu spolu se stranickými kolegy Janem Farským a Vítem Rakušanem. Připomněl, že o svobodu je nutné stále bojovat, a to zejména v situaci, kdy hrozí, že vznikne vláda s podporou komunistické strany. Ta se podle něj od revoluce změnila pouze rétoricky.
Demokracie není samozřejmost, shodli se Gazdík (STAN) a Fiala (ODS) (zdroj: ČT24)
„Není to otázka jen těchto dnů. Svoboda je ohrožena vždy a musíme se snažit abychom ji neztratili,“ podotkl předseda ODS Petr Fiala. „Za několik posledních letech se šrouby osobní svobody každého z nás, ať už je to svoboda podnikání, svoboda slova, svoboda soukromí, které je nám omezováno, silně utáhly,“ uvedl šéf TOP 09 Miroslav Kalousek.
Po zapálení svíčky reagoval na slova Andreje Babiše o tom, že společnost je rozdělená. Podle Kalouska není síla společnosti v jednotě, ale v uznání různosti. Jestli je společnost rozdělená, tak podle něj jen na ty, kteří přijímají nebo odmítají život ve svobodě.
Karel Schwarzenberg a Miroslav Kalousek u pamětní desky na Národní třídě v Praze
Uctít památku 17. listopadu přišel i předseda Pirátů Ivan Bartoš. „Potřeba postavit se aktivně proti fašismu a rasismu je stále živá i v dnešní době,“ uvedl s tím, že je důležité připomínat také protesty studentů proti nacistické okupaci v roce 1939. Za hrozbu považuje autoritářský způsob vládnutí i nezdravý nacionalismus.
Předseda KDU-ČSL Pavel Bělobrádek si už tradičně události 17. listopadu připomínal mimo Prahu. Bez přítomnosti kamer a s rodinou.
Nepříliš přívětivého přijetí se na Národní třídě dočkal předseda hnutí Svoboda a přímá demokracie Tomio Okamura, který dorazil k památníku spolu s místopředsedou hnutí Radimem Fialou. Část přítomných ho uvítala pískotem a voláním „Hanba!“, k památníku nechtěli Okamuru pustit. Výkřiky a pískot se ozývaly po celou dobu přítomnosti šéfa SPD na místě. Ten se snažil s lidmi debatovat a vysvětlovat jim své postoje. „Určitá skupina občanů si uzurpuje to jediné právo na jediný správný názor,“ reagoval Okamura.
Tomio Okamura za pískotu a křiku: Projevy nesouhlasu jsou v pořádku. Jen je třeba respektovat jiný názor (zdroj: ČT24)
Přišel také bývalý prezident Václav Klaus v doprovodu syna. „Bylo by neštěstím, aby se toto výročí stalo příležitostí k souboji s dnešním prezidentem z jedné strany a k souboji s dnešními vítězi voleb z druhé strany,“ poznamenal Klaus.
Večer uctil výročí premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD), který se vrátil z neformálního summitu v Göteborgu. „Jsme zemí, která je stabilní a bezpečná ve srovnání s velkou částí okolního světa. A především jsme využili možnosti, abychom se vrátili do Evropy, abychom zajistili bezpečnost a stabilitu tím, že jsme se stali členy Severoatlantické aliance a Evropské unie,“ řekl.
Poté, co položil květinu u památníku na Národní třídě, ještě dodal, že demokracie a svoboda se nehájí jen tím, že jednou za čtyři roky se chodí volit. Podle něj je třeba si vážit a mít úctu k ústavě a svobodě projevu a shromaždování.
Přišli i kandidáti na prezidenta. Zeman se nezúčastnil
Ovacemi lidé u památníku přivítali prezidentského kandidáta Jiřího Drahoše. Ten zavzpomínal, že v době pražských událostí 17. listopadu byl s komorním sborem, ve kterém zpívá, na festivalu v Jihlavě, takže se do událostí zapojil až o den později. Doplnil, že o svobodu a demokracii přijdeme tehdy, když si ji necháme vzít. Ocenil také roli bývalého prezidenta Václava Havla.
Další z kandidátů Mirek Topolánek u pamětní desky 17. listopadu 1989 řekl, že spravedlnost je natolik klíčová, že stojí za to nést listopadový odkaz dál. Za nositele tohoto odkazu považuje například Václava Havla. „Je to člověk, který je v zahraniční vnímán víc pozitivně než u nás, byl to nejlepší exportní produkt, který jsme za posledních x dekád vyprodukovali,“ uvedl Topolánek.
Také podle Michala Horáčka je Havel pro Česko možná důležitější, než si samo uvědomuje. „Právě jeho busta je v Kongresu v Americe a jeho myšlenky pořád žijí,“ uvedl. Marek Hilšer řekl, že 17. listopad pro něj symbolizuje sebevědomé občany. „Měli bychom se brát za to, aby si politici nemohli dělat co chtějí, ukazovat jim nějakou reflexi.“
Všichni prezidentští kandidáti dostali od iniciativy Volit je cool prostor prezentovat se na Národní třídě u stánku nazvaného Volíme hlavu státu. Stávající prezident Miloš Zeman se žádné akce neúčastnil. Podle svého mluvčího věnuje 17. listopadu 1989 tichou vzpomínku. Prezident se oslav neúčastnil ani loni.
O svobodu je třeba neustále pečovat, zaznělo na Albertově
Druhým místem, kde si lidé tradičně připomínají 17. listopad, je pražský Albertov. Řečníci tam mluvili hlavně o svobodě a demokracii, o níž je potřeba neustále pečovat a nebát se o ně bojovat. Rektor brněnské Masarykovy univerzity Mikuláš Bek podotkl, že svobodomyslná část společnosti v posledních letech utrpěla několik porážek - zařadil mezi ně třeba výsledek prezidentských voleb. Bek dodal, že to však není důvod k panice a věří, že vzdělání změní českou společnost k lepšímu.
„Svobodomyslná část české společnosti za posledních pět let utrpěla řadu neúspěchů či proher. Nepodařila se volba prezidenta, nedopadly dobře ty či ony volby,“ řekl Bek na shromáždění na Albertově, kam v dešti dorazily desítky převážně studentů. Podle Beka však v Česku dál fungují silné instituce jako soudy nebo univerzity, které jsou schopny vyvažovat myšlenky, které by nabourávaly demokratické uspořádání státu.
Rektor Masarykovy univerzity varoval například před diktaturou referend nebo snahami řídit stát jako firmu. „Vzdělání mění českou společnost k lepšímu. V příštích letech se nám bude dařit lépe,“ doplnil.
Na shromáždění na Albertově promluvili rektoři Masarykovy a Karlovy univerzity Mikuláš Bek a Tomáš Zima
O významu boje za svobodu a demokracii hovořil rektor Karlovy univerzity Tomáš Zima. Ve svém projevu připomněl odvahu studentů, kteří se postavili proti nacismu a komunismu během listopadu 1939 a 1989. Obě data v českých dějinách podle něj spojuje statečnost lidí a odpovědnost vůči společnosti. „Nebojím se, že kdyby svoboda a demokracie byly ohroženy dnes, sejdeme se zde znovu,“ dodal Zima.
Zástupce studentů Marcel Ladka uvedl, že méně známá oběť událostí z roku 1939, dnes několikrát připomínaný učeň Václav Sedláček, je podle něj důkazem toho, že odmítání nesvobody nenáleží jen vysokoškolským studentům, ale všem. „Avšak studenti vždy byli hlavní hybnou silou pozitivní změny v Československu i v České republice. Věděli, že za demokracii se musí bojovat, věděli to v roce 1939, v roce 1948, v roce 1968 i v roce 1989. Musíme si to uvědomit i my,“ uvedl.
U Hlávkovy koleje promluvil i pamětník událostí roku 1939
Události ze 17. listopadu 1939, na které navazovala studentská demonstrace o 50 let později, si desítky lidí připomněly také u Hlávkovy koleje v Praze. Byli mezi nimi vedle politiků také zástupci vysokých škol, studentů, akademické sféry i církví.
Pietní akt u Hlávkovy koleje (zdroj: ČT24)
Na své tehdejší spolužáky vzpomněl i pamětník, student z roku 1939 Vojmír Srdečný, jemuž je 98 let: „Většině z nás bylo 20 let. Německé vojsko a gestapo vniklo do vysokoškolských kolejí v Praze, Brně a Příbrami. Nákladními auty nás odvezli do kasáren v Ruzyni. V těchto místech bez soudu bylo zavražděno devět představitelů studentského hnutí. Nejmladší byl Václav Šafránek, kterému v době vraždy ještě nebylo 19 let,“ řekl.
Satirický průvod i protesty
Odpoledne prošel Prahou satirický průvod masek, upozorňujících na různé společenské problémy. Pochodu se účastní více než deset iniciativ, které upozorňují na otázky, jako je nedostatečná ochrana poválečné architektury, sexuální násilí, plýtvání potravinami nebo bezdomovectví.
Satirický karnevalový průvod Sametové posvícení prošel centrem Prahy
Heslem šestého ročníku akce je slogan „Toto není kachna“, upozorňující na problém takzvaných fake news, tedy nepravdivých či zkreslených zpráv v médiích. Kromě toho přihlášené iniciativy formou hry a nadsázky kriticky poukazují na řadu dalších rozporuplných otázek.
Na náměstí Republiky se konala demonstrace, kterou pod heslem „Žít, ne dřít“ pořádali Mladí zelení, antikapitalistická Socialistická solidarita a křesťansko-feministické ekumenické uskupení RFK. Pod zelenými a rudými prapory se sešlo přibližně 150 účastníků. „Chceme více volného času a více peněz za práci,“ uvedl mluvčí akce Tomáš Křemen.
Akce DSSS v dolní části Václavského náměstí se účastnila asi stovka lidí. Po projevech organizátoři akci ukončili a zrušili tak plánovaný pochod na Staroměstské náměstí. Část lidí se ale vydala ulicí Na Příkopech a na Senovážném náměstí se dostali do menší potyčky s těžkooděnci. „Dva lidi jsme zadrželi, byli převezeni na policejní stanici,“ řekl policejní mluvčí Tomáš Hulan.
Účastníci průvodu DSSS v pražské Hybernské ulici, kam vyrazili z dolní části Václavského náměstí. Policie v ulici zastavila provoz a společně s antikonfliktním týmem bránila účastníkům pochodu opustit původně plánovanou trasu pochodu.
Pravda nemá alternativu, znělo na Újezdu
Na Újezdě u Pomníku obětem komunismu se konalo shromáždění s názvem Pravda nemá alternativu. Řečníci varovali hlavně před manipulací s informacemi. Člen KDU-ČSL a tlumočník Hayato Okamura, starší bratr lídra SPD Tomia Okamury, prohlásil, že svoboda a demokracie mají pravidla jako fotbal a hokej a lidé se je musí naučit. „Potřebujeme aktivní a horlivé hráče, abychom mohli hrát,“ řekl.
Aktivista Jan Vrobel upozornil mimo jiné na zneužívání digitálních technologií k ovlivňování veřejnosti a šíření nenávisti vůči jednotlivým skupinám obyvatel. Literární historik Martin C. Putna prohlásil, že nedávné volby do sněmovny nevyhrálo hnutí ANO a jeho předseda Andrej Babiš, ale „fake news“. „Zápas, který nyní probíhá, je zápas o pravdu,“ uvedl Putna.
Demonstrace s názvem Pravda nemá alternativu u Pomníku obětem komunismu na pražském Újezdě
Proslovy řečníků poslouchalo u pomníku obětem komunismu na Újezdě několik desítek lidí, kteří měli nad hlavami české vlajky a na kabátech trikolory, které nosili účastníci listopadových událostí roku 1989. Na nedalekém trávníku lidé rozvinuli i velkou vlajku Evropské unie a ukrajinskou vlajku.
Demonstrace Pravda nemá alternativu chce připomenout odvahu těch, kteří v letech 1939 a 1989 měli odvahu říci, že pravda zůstane pravdou a lež lží. V době „alternativních médií“ a předvolebních kampaní chce podle organizátorů zdůraznit, že se veřejnost setkává s překrucováním faktů.
V Brně akci komplikuje déšť
Stovky lidí přišly na vzpomínkovou akci studentů na náměstí Svobody v Brně, kterou v počátku provázel slabý déšť. Organizátor Michal Hořínek řekl, že pořadatelé vydali přes tisíc trikolor a během dopoledne i večera se na několikahodinové akci prostřídalo odhadem až 2000 lidí.
Na akci vystoupili v muzikálu a poté v divadelním představení studenti Janáčkovy akademie múzických umění. Ke slovu se dostali řečníci včetně pamětníků a později zazněly i písně Karla Kryla, jedna například v podání zpěváka Davida Kollera.
Stovky lidí přišly na náměstí Svobody v Brně
V 18 hodin vyšel z náměstí lampionový průvod na Kraví horu. Studenti udělali po cestě několik zastávek s proslovy na místech, kde se staly významné události. Položili také věnce u Kounicových kolejí, které se za druhé světové války staly vězením i popravištěm.
Akci uspořádali společně studenti Masarykovy univerzity, Vysokého učení technického, Mendelovy univerzity, Janáčkovy akademie múzických umění a Veterinární a farmaceutické univerzity Brno. „Cílem bylo připomenout mladší i starší generaci, co se dělo v listopadu v letech 1939 a 1989. Důležitá je pro nás svoboda a je potřeba se zamyslet nad tím, co dělat, abychom si ji udrželi,“ uvedl Hořínek.
Podle něj měla akce upozornit i na současné problémy společnosti. „Vadí nám, že stále někdo popírá holokaust. Vzpomněli jsme i na Kounicovy koleje a fakt, že řada lidí z nich byla odvezena do koncentračních táborů. Přesto se stále najde někdo, kdo to stále zpochybňuje stejně jako politické procesy v padesátých letech minulého století,“ řekl Hořínek.
U památníku 17. listopadu v Jihlavě si lidé připomněli události roku 1989. Vpravo je senátor Miloš Vystrčil
Události roku 1939 a 1989 si lidé připomněli i na jiných místech. Třeba v Plzni koncertem v kulturním centru Zastávka. V Liberci se lidé sešli u Památníku obětem komunismu a před radnicí. V Jihlavě bylo na programu satirické představení divadelníků. V Českých Budějovicích napsali zástupci několika institucí na dlažbu náměstí velký nápis „Demokracie“ a Zlínem pochodovali studenti na náměstí Míru.