Cenu Paměti národa, kterou obecně prospěšná společnost Post Bellum oceňuje pamětníky zlomových momentů minulého století, letos dostane i František Lízna. Duchovní, který byl pětkrát vězněn za protikomunistickou činnost. Známý je svými poutěmi, po svých došel až na Krym a ušel tisíce kilometrů. V roce 2001 mu byl propůjčen Řád Tomáše Garrigua Masaryka za vynikající zásluhy o demokracii a lidská práva, o dva roky později mu Nadace Charty 77 za jeho práci vězeňského duchovního na Mírově udělila Cenu Františka Kriegla.
Poprvé Františka Líznu zavřeli, protože roztrhal sovětskou vlajku. Tehdy mu bylo 19 let a udělal to ze vzteku. Komunisté totiž označili rodiče jeho spolužačky za kulaky a vyhnali je z rodného statku. Lízna byl tehdy odsouzen na sedm měsíců. Vězněn pak byl ještě čtyřikrát – za opuštění republiky, šíření samizdatů a tisk letáků o politických vězních.
Mezitím se živil jako dělník v dolech a na Velehradě pečoval o nemocné. Právě tady objevil svou touhu sloužit bližním a Bohu a roku 1968 vstoupil do Tovaryšstva Ježíšova – tedy jezuitského řádu. Jenomže mu komunisté odebrali povolení ke kněžské službě hned po primiční mši.
Pouť na Krym měla propojit Východ a Západ
Pracoval tedy dál jako sociální pracovník a svobodu nacházel kromě jiného v pěších poutích. Na tu první se vydal v roce 1984 napříč Československem. Jeho cílem tenkrát byla hora Kremenec na slovensko-ukrajinsko-polském pomezí.
Nejvýznamnější ovšem byla až pouť do města Chersonésos na Krymu, tedy místa, kde svatí Cyril a Metoděj údajně našli ostatky svatého Klementa I., a zároveň místa křtu svatého Vladimíra. Podle vlastních slov chtěl František Lízna tímto činem propojit křesťanský Východ a Západ.
Na dlouhý pochod se vydal i přesto, že tehdy trpěl rakovinou prostaty v pokročilém stadiu. Každý den se modlil za jednoho ze svých vybraných přátel nebo lidí, kteří mu ublížili. Dohromady tehdy ušel několik tisíc kilometrů. Po návratu z pouti lékaři zjistili, že se během cesty uzdravil a nádor i metastázy zmizely.
Lízna působil i ve věznici na Mírově
Od té doby František Lízna ušel na svých poutích téměř osm tisíc kilometrů a stále se snaží pomáhat bližním. Působil jako vězeňský duchovní na Mírově a farář ve Vyšehorkách, v roce 2000 se stal členem vládní Rady pro lidská práva.
V roce 2001 mu byl propůjčen Řád Tomáše Garrigua Masaryka za vynikající zásluhy o demokracii a lidská práva, o dva roky později mu Nadace Charty 77 za jeho práci ve vězení udělila Cenu Františka Kriegla. Za péči o nemocné a potřebné mu před pěti lety řád milosrdných bratří udělil Cenu Celestýna Opitze.
