Blížící se zima znamená velké starosti pro obyvatele některých domů v Litvínově, nejčastěji ve vyloučených lokalitách. Domy jsou zadlužené, část z nich před bankrotem. Jen v litvínovském Janově hrozí kvůli dluhům na energiích třem domům odpojení od tepla nebo teplé vody. Jedná se o bloky, kde část bytů vlastní investoři ze zahraničí.
Majitelé bytů sice od nájemníků inkasují peníze, ale správcům bytových jednotek neodvádějí nic do domovních fondů na opravy nebo energie. „Tito vlastníci byty nikdy ani neviděli, nikdy v nich nebudou bydlet a je jim úplně jedno, jestli z těch bytů někdo platí poplatky SVJ,“ vysvětluje František Ryba, ředitel Stavebního bytového družstva Krušnohor.
Jedním z poškozených nájemníků je třeba Zdeněk Karchňák. Teplá voda mu sice zatím teče, topení je ale studené. V bytě je vlhko, po stěnách se plazí plíseň. Nájem za byt o dvou místnostech dosahuje 7,5 tisíce korun, peníze však podle smlouvy jdou přímo majiteli.
„Sociálka nám platí nájem, ale majitelé neodvádějí to, co mají, oni si to nechávají pro sebe,“ říká k tomu Zdeněk Karchňák.
Novela zákona o pomoci v hmotné nouzi nepomáhá
Situaci měla zlepšit novela zákona o hmotné nouzi, podle které mohou úřady práce část peněz z doplatku na bydlení posílat rovnou na účet společenství vlastníků bytových jednotek nebo bytového družstva, a to i bez souhlasu klientů. Podmínkou však je, aby bylo evidentní, kdo v bytě skutečně bydlí, což často není zřejmé.
„Majitelé bytů v SVJ tlačí na nájemníky, aby vůbec nekomunikovali s SVJ a správci domů, a zástupci SVJ vlastně neví, kdo jim v tom bytě vůbec bydlí, kolik lidí a podobně. Čili obávám se, že to, co jsme od toho očekávali, se úplně nenaplní,“ říká Radek Štejnar (ČSSD), starosta Jirkova, který řeší stejné problémy jako nedaleký Litvínov.
Chybí evidence
„Hlavní problém je v tom, že osobní vlastnictví má v tuhle chvíli moc vysokou ochranu proti tomu společenskému. Apeloval bych na politiky a legislativce, aby se do této problematiky trochu zanořili a našli řešení, protože do budoucna tu čeká velký problém,“ pokračuje Radek Štejnar.
V první řadě je podle něj potřeba evidence, tedy povinnost majitele bytu nahlásit na správu bytového družstva, kdo přesně v bytě bydlí. Následně je možno s nájemníkem domluvit, aby část peněz odcházela přímo na platby SVJ. „To se neděje. Vzniká to silně anonymně a zástupci SVJ nemají jedinou šanci, jak to vyřešit,“ zdůrazňuje starosta Jirkova.
