Lidé si připomněli 49 let od invaze vojsk Varšavské smlouvy

Vojska pěti zemí Varšavské smlouvy překročila československé státní hranice v noci z 20. na 21. srpna. Násilně tím skončil pokus o reformu tehdejšího socialistického Československa. Do konce roku 1968 si invaze vyžádala podle nových poznatků historiků 137 mrtvých, další stovky lidí byly zraněny.

Hrdinství lidí, kteří se postavili okupantům, se připomínalo před budovou Českého rozhlasu. Při jeho obraně zemřelo několik lidí. Věnce u vchodu do rozhlasu položili například předseda sněmovny Jan Hamáček, místopředsedkyně Senátu Miluše Horská nebo zástupci pražského magistrátu.

„Připomínáme si hrdinství prostých občanů tváří v tvář okupační armádě. Připomínáme si, že svoboda není samozřejmá a může se rychle ztratit,“ řekl Hamáček. Události roku 1968 podle něj ukázaly to nejlepší, co v lidech bylo. Zároveň se ale staly obžalobou zrady a zbabělosti tehdejších elit, které stály v čele Československa.

Šéf sněmovny také podotkl, že krize může přijít náhle a Česko poté bude potřebovat ve svém čele lidi, kteří dohlédnou dále než jen za svůj zájem. Za tehdejší problém označil chybějící spojence a vyzdvihl proto členství ČR v Severoatlantické alianci. Připomněl citát, že kdo spí v demokracii, probudí se v diktatuře. „Proto, prosím, nespěme,“ dodal.

Také zástupkyně horní komory Miluše Horská mluvila o boji za svobodu. Mimo jiné řekla, že v ČR bytostně chybí zákon, který by posiloval nezávislost veřejnoprávních médií na politických stranách. „Nezastírám, že mě velmi znepokojuje, že je zde mocenský nátlak politických a byznysových skupin na oslabení nebo přímo likvidaci nezávislosti médií veřejné služby.“

Památku obětí si lidé připomněli i na nedalekém Václavském náměstí, kde byla před polednem předčítána jména všech obětí, které si okupace vyžádala v roce 1968 a při připomínce prvního výročí vpádu v roce 1969. Odpoledne se pak v dolní části náměstí konal hudební happening, na kterém vystoupil třeba Vladimír Merta nebo Blues Band Luboše Andršta.

Na Václavské náměstí přišel i Jiří Línek, předseda Sdružení bývalých politických vězňů. Vzpomínal, jak po Václavském náměstí projížděly tanky a lidé se jim snažili prorazit nádrže na naftu. Když se pokusil dojít před budovu rozhlasu, ruští vojáci začali střílet ze samopalů. Střelba tehdy poničila i fasádu Národního muzea. Stopy po kulkách zůstaly patrné i po následné opravě ze 70. let. Zachovány zůstanou i po dokončení aktuální rekonstrukce, uvedl dnes náměstek generálního ředitele Národního muzea Milan Plaček.

V Brně si představitelé města i kraje dopoledne připomněli brněnské oběti 21. srpna 1968 a 1969: postupně kladli květiny či věnce u pamětních desek Danuše Muzikářové, Stanislava Valehracha, Josefa Žemličky a Viliama Debnára.

Okupaci vojsky Varšavské smlouvy si připomněli také na Slovensku. Pietní vzpomínka se uskutečnila v centru metropole u pamětní desky připomínající tři zastřelené na začátku vojenské invaze v srpnu roku 1968. Akce ovšem proběhla bez účasti politických špiček. Premiér Robert Fico na jiné akci řekl, že Slovensko zaplatilo velkou daň v podobě normalizace a že hodlá podporovat rozvoj svobody a demokracie na Slovensku.