Unijní vlajka v srdci Prahy. Nad Hradem vlaje dvanáct žlutých hvězd

Praha – Prezident Miloš Zeman spolu s předsedou Evropské komise Josém Manuelem Barrosem vyvěsil nad Pražským hradem vlajku Evropské unie. Slavnostní akt má demonstrovat změnu kurzu hradní politiky po odchodu euroskeptického prezidenta Václava Klause. Při příležitosti Barrosovy návštěvy Zeman podepíše také dodatek k Lisabonské smlouvě, který Klaus blokoval.

Vlajky zavlály krátce po jedenácté na prvním nádvoří Pražského hradu, umístěny byly na stožáry před Matyášovou branou, které zde za první republiky instaloval Masarykův dvorní architekt Josip Plečnik. Zeman nejprve na levý stožár vztyčil českou vlajku, následovala česká státní hymna. Společně s Barrosem poté na pravém stožáru vztyčil evropskou vlajku, ceremonii zakončila hymna Evropské unie – část Beethowenovy Deváté známá jako Óda na radost.

„Je běžné, že i v prezidentském sídle je vztyčována vlajka Evropské unie, ať je to v Římě nebo v Elysejském paláci. Pokud vím, vlajka Evropské unie není v Buckinghamském paláci, ale já nejsem anglická královna,“ řekl po vyvěšení vlajky prezident Zeman. „Je to symbol našeho přihlášení se k hlavnímu proudu evropské integrace.“

Zeman Barrosa pozval do Prahy krátce po svém zvolení hlavou státu, dnes jej osobně uvítal na Hradě. Předseda Evropské komise do české metropole zavítal necelý měsíc po inauguraci historicky prvního prezidenta zvoleného v přímé volbě občany země. Pozvánka od Zemana přišla Barrosovi jako jednomu z prvních, prezident tím dal najevo, že chce být vůči EU vstřícnější než jeho předchůdce Václav Klaus.

Na Hradčanském náměstí se proti vyvěšení protestovalo

Hradčanské náměstí bylo během ceremonie pro veřejnost zcela uzavřené, lidé mohli vyvěšení vlajek sledovat pouze zpoza zátaras. Zatímco během vyvěšování české vlajky byl klid, při vyvěšování té unijní se ozýval nesouhlasný pískot. Před Pražským hradem se totiž sešli odpůrci Evropské unie, mj. představitelé strany Svobodní Petra Macha. Současně s vyvěšením evropské vlajky na vlastním stožáru vyvěsili vlajku českou.

„Sbíráme podpisy za referendum o vystoupení ČR z EU. Je mi líto, že kancelář prezidenta sundala české vlajky, aby zde mohla být vyvěšena ta evropská,“ uvedl Mach. Politolog CEVRO Institutu Petr Sokol upozornil na to, že stejně jako vlajka EU mohla na Pražském hradě viset vlajka NATO, v krajním případě Evropské poštovní unie.

Za zájmem o evropskou vlajku stojí Klausův odpor

Analytik Institutu pro evropskou politiku EUROPEUM Vladimír Bartovič upozornil na to, že v žádné jiné unijní zemi není modrožlutá vlajka v sídle hlavy státu takovým tématem jako v Česku. „Řešilo se to kvůli vztahu bývalého prezidenta k Evropské unii. V jiných zemích nad prezidentskými paláci a nad paláci panovníků evropská vlajka nevlaje a nikdo to neřeší, protože jejich vztah nebyl tak vyhraněný. U Klause se jednalo o jednoznačně symbolický důvod,“ podotknul Bartovič.

Česká republika vstoupila do Evropské unie v květnu 2004, od počátku však bylo zřejmé, že tehdy rok působící prezident Václav Klaus na Pražském hradě unijní vlajku nevyvěsí. „Pražský hrad byl vždy symbolem české státnosti, a já myslím, že evropská vlajka má být vyvěšována někde jinde než tady,“ uvedl prezident Klaus v červenci 2004.

Na Hradě se pak neobjevila po celou dobu, kdy na něm Klaus úřadoval, její vyvěšení odmítl i v době, kdy Česká republika předsedala Evropské unii. „Samozřejmě nemám nic proti tomu, když si kdokoliv vyvěšuje vlajku, jak uzná za vhodné. Já rozvažuju, co mám vyvěsit já - a to je něco úplně jiného,“ řekl ještě před zahájením předsednictví. Během něj se o ilegální vyvěšení evropské vlajky neúspěšně pokusili ekologičtí aktivisté.

Jak vznikla vlajka EU?

Autorem evropské vlajky je heraldik Arsene Heitz. Rada Evropy její podobu schválila 8. ledna 1955, symbolem Evropského společenství, později EU, se stala 26. května 1986. Podle vexikologa Romana Klimeše odkazuje ke křesťanské tradici Evropy, prstenec hvězd souvisí s mariánskou tematikou a jako svatozář zdobí např. barokní sochy Panny Marie. Sám Heitz, tehdejší zaměstnanec poštovní služby Rady Evropy, uvádí, že při jejím návrhu se inspiroval mj. textem biblické knihy Zjevení, která zobrazuje ženu s dvanácti hvězdami kolem hlavy.

Počet hvězd na vlajce je neměnný a odkazuje podle stránek RE například ke 12 apoštolům, 12 měsícům v roce či 12 znamením zvěrokruhu. Naopak nemá nic společného s původním počtem členských zemí ES. Rada Evropy měla tehdy 15 členů. Hvězdy symbolizují evropské národy a kruh jejich společný svazek.

Bod druhý: podpis eurovalu

Barrosův pražský program není soustředěný pouze na vyvěšení evropské vlajky. Spolu s prezidentem Zemanem probral hlavně ekonomiku EU, ale i čerpání peněz z evropských fondů v letech 2014 až 2020. Už při včerejší večeři spolu hovořili o finanční krizi na Kypru. Prezident také podepsal dodatek Lisabonské smlouvy. Česko bylo dosud poslední zemí EU, která ratifikaci tzv. eurovalu zatím nedokončila. Víc čtěte zde.

Odpoledne přijme předsedu Evropské komise premiér Petr Nečas (ODS). Na Pražský hrad Barroso dorazil již včera večer, dvoudenní návštěvu České republiky zahájil večeří s hlavou státu. Po Barrosovi se do Prahy chystá i prezident Evropské unie Herman Van Rompuy. Zatím je v plánu termín 25. dubna. Zemana tento týden čeká i první zahraniční cesta, a to na Slovensko.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Samosprávám zůstává dost peněz. Schillerová je chce motivovat k investicím

Hospodaření obcí a krajů loni skončilo v přebytku 13,5 miliardy korun, vyplývá z dat, která získala ČT. Jde o pokračování trendu, kdy samosprávy kumulují poslední roky rekordní úspory. Finanční zůstatky na účtech obcí se za posledních čtrnáct let více než zčtyřnásobily, investice ale za tu dobu vzrostly pouze dvaapůlkrát. Kraje včetně příspěvkových organizací tak měly na konci loňského roku úspory přes 104 miliard korun, Praha 183 miliard a ostatní obce celkem 250 miliard.
před 51 mminutami

VideoVycházka Prahou připomněla první Wintonovu záchranu židovských dětí

K výročí první záchrany dětí organizované Nicholasem Wintonem se symbolicky konala první procházka po jeho stopách Prahou. Prohlídky bude Muzeum paměti XX. století pořádat i v budoucnu. Vlak s prvními dvaceti dětmi opustil Prahu přesně před 87 lety. Winton a jeho spolupracovníci zachránili nakonec 669 dětí, a to převážně židovského původu.
před 2 hhodinami

VideoSdílená dálniční známka není priorita, říká ministr dopravy

Vládní koalice se pře kvůli zavádění takzvané flotilové, tedy sdílené, dálniční známky, kterou kabinet slíbil v programovém prohlášení. Ministr dopravy Ivan Bednárik (za SPD) uvedl, že to teď nejde kvůli legislativě a technickým možnostem. „Já si myslím, že tady to není absolutní priorita,“ řekl v rozhovoru pro Týden v politice moderovaném Martinem Šnajdrem. Zástupci hnutí ANO by ale sdílení chtěli zavést už od příštího roku. Opozice takovou možnost kritizuje.
před 9 hhodinami

Na stres z válek pomůže mediální dieta, radí psycholožka

Změny klimatu, dopady nástupu umělé inteligence, rusko-ukrajinská válka a teď i konflikt s Íránem. Lidé v současném světě čelí enormní vlně negativních zpráv. Psycholožka Alena Slezáčková radí nasadit mediální dietu, tedy vybalancovat míru informací a nenechat se jimi zahltit. Naopak varuje před permanentním scrollováním na mobilu. Před malými dětmi by se situace neměla bagatelizovat, míní rovněž psycholožka.
před 11 hhodinami

Registr zahraničních vazeb není šikana, řekl Vondráček. Richterová mluví o klacku na nepohodlné

Poslanci vládní koalice připravují návrh zákona, dle kterého by se měly organizace se zahraničními vazbami povinně registrovat. Návrh zákona budí kontroverze. Opozice se plánuje obrátit na Ústavní soud, pokud zákon bude implementován. Debaty v Událostech, komentářích se zúčastnili místopředseda hnutí ANO Radek Vondráček a místopředsedkyně Pirátů Olga Richterová. Podle Vondráčka se nejedná o šikanu občanů, avšak přiznává, že první verze zákona je napsaná příliš vágně. Richterová oponovala, že účelem zákona je mít „klacek na nepohodlné“. Diskuzi moderoval Daniel Takáč.
před 13 hhodinami

UHN1JEDU nebo PIV0TEKA. Značek na přání výrazně přibylo

Obce loni vydaly rekordních téměř sedm tisíc registračních značek na přání. Podle dat ministerstva dopravy je to o tisíc více než v roce 2024. Za deset let, kdy řidiči mají možnost o značku na přání požádat, se jich do provozu dostalo zhruba 46 tisíc. Na silnicích tak jezdí vozidla například se značkou CHC1KAFE nebo MAMHLAD1.
před 13 hhodinami

VideoKlíšťata jsou velmi aktivní, experti nabádají k očkování

Konec zimy ve znamení slunečných a teplých dnů probudil klíšťata. Podle parazitologů jsou aktivní od konce února. Ve městech jsou přitom infekční častěji než v přírodě. Lymské boreliózy je letos už 916 případů – oproti loňsku trojnásobek. Experti radí nechat se očkovat proti encefalitidě, u boreliózy vakcína neexistuje. Klíčové je proto klíště odhalit co nejdřív a bezpečně ho odstranit.
před 14 hhodinami

VideoPropagace jádra se změní, řekl nástupce Drábové Kochánek

Propagace jaderné energetiky se změní a komunikace už nebude vázána na jednu osobu. V Interview ČT24 to uvedl nový ředitel Státního úřadu pro jadernou bezpečnost (SÚJB) Štěpán Kochánek. Zasadit se chce o to, aby udržel dosavadní dobrou globální pověst této instituce. Moderátor Jiří Václavek s Kochánkem hovořil také o odkazu jeho zesnulé předchůdkyně Dany Drábové, změně přístupu Evropské komise k jádru či dostavbě Dukovan.
před 15 hhodinami
Načítání...