Snaží se senátoři ČSSD paralyzovat ÚSTR?

Praha - Premiér Petr Nečas (ODS) má „důvodnou obavu“, že úplná paralyzace Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) ještě před parlamentními volbami je podmínkou, kterou si dala komunistická strana před případnou povolební spoluprací s ČSSD. Premiér to uvedl poté, co senátoři ve středu nezvolili do rady ÚSTR kandidáta Poslanecké sněmovny Jiřího Lišku (ODS). Právě Liškovo nezvolení Nečas označil za „další nehoráznou demonstraci síly senátorského klubu ČSSD pod taktovkou Jiřího Dienstbiera“.

„Senát přestává být pojistkou demokracie a stále více se stává prostředkem nadbíhání ČSSD svým komunistickým spojencům,“ míní premiér. Zřetelnými signály snah o paralyzaci práce ÚSTR jsou podle předsedy vlády také stále otevřenější příprava na odvolání dosavadního ředitele Daniela Hermana, stejně jako reorganizační plány na převedení digitalizace z ÚSTR na archiv a jejího následného utlumení, což je podle premiéra v rozporu se zákonem. 

Sílí obavy o budoucnost, chce Senát skrz radu ÚSTR zrušit? 

Senát ve středu do rady ÚSTR vybral historika Jana Bureše z ČSSD. Jediný sněmovní kandidát, bývalý místopředseda Senátu Liška dostatek hlasů nezískal. Místo v radě, které má obsadit adept poslanců, tak zůstane i nadále prázdné. Výsledek voleb tak nahrává spekulacím pravicových senátorů o tom, že se sociální demokraté, kteří ovládají Senát, budou snažit ÚSTR pomocí jeho rady zrušit. Stejné obavy jsou slyšet i od zaměstnanců ÚSTR. 

Loni senátoři do rady zvolili politologa Lukáše Jelínka, spřízněného se sociální demokracií, antropologa Michala Uhla a Emilii Benešovou z Národního archivu. Kroky této nové rady vnesly mezi zaměstnance a lidi kolem šéfa ústavu Daniela Hermana nervozitu. A obava, že konečným cílem členů rady je ústav zrušit, sílí. 

Rada si podle informací Českého rozhlasu například měla zadat studii o proveditelnosti převodu digitalizace archivů z ústavu do Archivu bezpečnostních složek, který je správním úřadem přímo řízeným Ústavem pro studium totalitních režimů. Rada se ovšem hájí, chce práci ústavu jen zlepšovat. „Pokud jde o digitalizaci archiválií, byly digitalizovány miliony stránek, ale zájemcům je z nich na webových stránkách ústavu nebo Archivu bezpečnostních složek přístupný jen nepatrný zlomek,“ vysvětlila pro Český rozhlas předsedkyně rady Petruška Šustrová. Ani Lukáš Jelínek, místopředseda rady, se nedomnívá, že by se měl ÚSTR v budoucnu zrušit. 

Členka Hermanova poradního kolegia Monika Pajerová má však strach: „Je to součást strategie, že současné vedení sociální demokracie chce za rok spolupracovat s komunisty. Je to kamínek v mozaice toho, že komunisté byli žádáni o podporu pro prezidentského kandidáta Jiřího Dienstbiera ze sociální demokracie. Je to součást toho, co se děje v regionech, kde sociální demokracie šla do koalice s komunisty, ačkoliv nemusela. A je to třeba součást toho, jak nám pan Grebeníček vysvětluje, že Jan Palach se neupálil na protest proti okupaci Československa v roce 1968,“ řekla v rozhovoru pro ČRo. 

  • Ústav, o jehož vznik svedli souboj pravicoví zákonodárci s levicovou opozicí, má za úkol shromažďovat, analyzovat a zpřístupňovat dokumenty o období komunismu a nacistické okupace. Jeho rada má na starosti plán činnosti ústavu nebo jmenování a odvolávání ředitele. Funkční období členů rady je pětileté, nikdo nemůže být zvolen více než dvakrát za sebou.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

O poplatkové weby ČT a ČRo byl tento týden enormní zájem

Poplatkový web České televize měl tento týden vyšší návštěvnost než za celý loňský rok. Podobně jako ten rozhlasový. Enormní zájem vyvolaly i nepřesné informace, které se v souvislosti s poplatky objevily ve veřejném prostoru.
před 6 hhodinami

Nová CHKO Soutok přilákala tisíce turistů

První víkend po vyhlášení chráněné krajinné oblasti Soutok se na místo přijely podívat tisíce turistů. Láká je mimo jiné největší komplex lužních lesů ve střední Evropě. Starostové, ochranáři i místní teď přemýšlejí, jak se na takový nápor nových návštěvníků připravit. Inspirovat se mohou dalšími dvaceti šesti chráněnými krajinnými oblastmi vyhlášenými na území Česka.
před 7 hhodinami

Česko po výpadku. Hasiči měli přes tři sta výjezdů

Velkou část Česka v pátek na několik hodin postihl masivní výpadek elektrického proudu, který způsobila technická závada na kabelu. Bez elektřiny se po poledni ocitl podle ministra průmyslu a obchodu Lukáše Vlčka (STAN) asi milion odběratelů. Společnost ČEPS pak pozdě večer dokončila opravu vedení vysokého napětí V411. Stav nouze skončil k půlnoci z pátku na sobotu. Vyšetřování by podle Vlčka mělo být hotové v řádu týdnů.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Před 35 lety si Češi a Slováci zvolili posledního společného prezidenta

Před pětatřiceti lety, tedy 5. července 1990, byl Václav Havel zvolen prezidentem České a Slovenské federativní republiky a zároveň poslední hlavou společného státu. Ve funkci skončil předčasně o dva roky později. V den, kdy Slováci přijali deklaraci o nezávislosti.
před 7 hhodinami

Výpadek proudu způsobil rozsáhlé škody průmyslovým podnikům i restauracím

Podle Hospodářské komory evidují firmy po pátečním výpadku elektrického proudu ztráty v řádu minimálně stovek milionů korun. Nejvíc k tomu přispěly velké průmyslové provozy. Situace se ale dotkla i obchodů a restaurací.
před 7 hhodinami

Dny lidí dobré vůle završila národní pouť na Velehradě

Dvoudenní Dny lidí dobré vůle v sobotu zakončila poutní mše před bazilikou na Velehradě. Sobotní národní pouť i páteční program jednoho z nejvýznamnějších církevních svátků v zemi přilákaly na padesát tisíc lidí z Česka i zahraničí.
před 13 hhodinami

Na Moravě a ve Slezsku bude v neděli až přes 31 stupňů

Meteorologové varují před vysokými teplotami na Moravě a ve Slezsku, v neděli tam místy překročí 31 stupňů Celsia. Varování s nízkým stupněm nebezpečí platí v neděli od poledne do 18:00. Zvýšené riziko vzniku požárů hrozí nově i na severozápadě Plzeňského kraje.
před 15 hhodinami

Dálničních známek se letos prodalo víc, už pět milionů

Téměř pět milionů dálničních známek ke konci června koupili řidiči. To je o skoro 400 tisíc víc než vloni ve stejném období. Největší nárůst zájmu je o jednodenní známky, které jsou v prodeji teprve od loňského března. Vyplývá to z dat Centra dopravních informačních systémů ministerstva dopravy (CENDIS). Nejvíc dálničních známek si řidiči kupují s přicházejícím létem, vrchol prodeje se proto i letos očekává v červenci a srpnu.
před 19 hhodinami
Načítání...