Ústavní soud odmítl návrh městského soudu na zrušení amnestie

Brno - Ústavní soud odmítl návrh Městského soudu v Praze na zrušení celé novoroční amnestie prezidenta Václava Klause. Podle ÚS neměl městský soud oprávnění návrh podat. Ústavní soudci se ale nadále zabývají dříve doručeným návrhem skupiny senátorů. Tato stížnost směřuje proti části amnestie, která zastavila dlouhá trestní stíhání. Soudci také stále řeší to, zda vůbec mají právo posuzovat amnestii, případně ji rušit. Podle generálního sekretáře Tomáše Langáška o tom budou jednat ještě řádově týdny.

Návrh městského soudu byl odmítnut ze dvou důvodů. Část návrhu je totožná se stížností senátorů, kterou se ÚS již zabývá, neboť byla podaná dříve. „To je takzvaná překážka litispendence. Nemohou běžet před Ústavním soudem dvě řízení o tomtéž,“ řekl ČT Langášek. Soudce městského soudu Kamil Kydalka má ale právo se jako předkladatel návrhu účastnit řízení o návrhu skupiny senátorů. 

Druhým důvodem pro odmítnutí stížnosti bylo podle Langáška to, že městský soud předkládal návrh na zrušení amnestie v řízení, kdy měl rozhodnout o zastavení trestního stíhání. Soud tak mohl napadnout pouze druhý článek amnestie, který zastavil dlouhá trestní stíhání. „Pokud jde o zbývající části amnestie, tedy zmírnění nebo odpuštění trestu či rehabilitace, to Městský soud v Praze vůbec neřešil. Proto ani nebyl oprávněn se obracet na Ústavní soud s návrhem na zrušení těchto ustanovení,“ dodal Langášek. Podle místopředsedy městského soudu Libora Vávry se dalo čekat, že návrh nemusí uspět: „Ty argumenty byly hraniční, byly novátorské.“

Odůvodnění Ústavního soudu

  1. Ke dni zahájení řízení v této věci již Ústavní soud začal jednat o zrušení napadeného článku II amnestijního rozhodnutí, a to ve věci návrhu podaného skupinou třiceti senátorů. Návrh Městského soudu v Praze je tedy nepřípustný, neboť jeho projednání brání překážka litispendence.
  2. Alternativním petitem navrhoval Městský soud v Praze zrušení celého amnestijního rozhodnutí. V trestní věci, kterou Městský soud v Praze projednává, přichází v úvahu pouze aplikace článku II amnestijního rozhodnutí, ostatní jeho části se v dané trestní věci vůbec neuplatní. Podmínkou pro podání návrhu Ústavnímu soudu je však reálná aplikace napadeného právního předpisu. Tato podmínka splněna nebyla, a proto byl návrh odmítnut i v této části jako návrh podaný osobou k tomu zjevně neoprávněnou.

Městský soud v Praze napadl prezidentskou amnestii proto, že ji neprojednala vláda, ačkoli za ni kvůli premiérovu podpisu nese zodpovědnost. „Jestliže premiér svým podpisem pod amnestii prezidenta zavazuje vládu jako celek, měla by vláda být předem informována, čím ji premiér zavázal. Jestliže to neví, tak jak za to může zodpovídat? Koneckonců to premiér podepsat nemusel, není to jeho povinnost,“ uvedl už dříve soudce Kamil Kydalka, který návrh k ÚS sepsal.

Vedle premiéra Nečase, který amnestii kontrasignoval, věděl o záměru prezidenta pouze ministr spravedlnosti Pavel Blažek. Oba shodně argumentovali tím, že v zájmu zachování klidu ve věznicích bylo potřeba chystanou amnestii maximálně utajit. Skutečnost, že o chystaném omilostnění valná část vlády nevěděla, byla ale podle stížnosti pražského městského soudu v rozporu s ústavou. „Podpis premiéra zavazuje celou vládu a je tedy namístě požadovat projednání takové věci na zasedání vlády, byť informace o takovém jednání z pochopitelných důvodů nemusí být před vyhlášením amnestie veřejná,“ stálo v návrhu.

Původně se hovořilo o tom, že městský soud napadne pouze druhý článek amnestie. Ten zastavil vybraná trestní stíhání trvající déle než osm let a v případě kauz městského soudu se vztahoval na případ někdejšího šéfa Českomoravského fotbalového svazu Františka Chvalovského. Toho obžaloba vinila z úvěrových podvodů se škodou v řádu stovek milionů korun. Pražská instance ale nakonec vedle zrušení kontroverzního bodu usilovala i o plošné zrušení celé amnestie.

Na Ústavní soud se v souvislosti s amnestií obrátilo i 30 senátorů. Požadují zrušit tu část amnestie, která se týká zastavování trestních stíhání. Bod projedná plénum, protože jde o závažnou věc spojenou s hlavou státu a Senátem.