Návrh na jmenování Pilného je na Hradě. Sobotka očekává Zemanův krok

Nahrávám video

Návrh na jmenování Ivana Pilného ministrem financí byl doručen na Hrad. Uvedl to na svém twitterovém účtu premiér Bohuslav Sobotka. Požaduje, aby nyní prezident Miloš Zeman jednal podle ústavy. Prezident se v noci vrátil z Číny. Jeho mluvčí Jiří Ovčáček uvedl, že Andrej Babiš požádal o schůzku se Zemanem, ta se podle něj má uskutečnit v příštích dnech.

„Návrh na jmenování Ivana Pilného ministrem financí doručen na Hrad. Od 5. května tam leží odvolání Andreje Babiše. Je nezbytné, aby prezident konal dle ústavy,“ napsal Sobotka.

Ovčáček neupřesnil, kdy se Zeman vyjádří ke svému postupu ohledně Babišova odvolání. „Andrej Babiš se již vyjádřil v tom smyslu, že chce požádat o odvolání ke konci května. Časový rámec je tedy zřejmý,“ vyjádřil se prezidentův mluvčí.

obrázek
Zdroj: ČT24

Zeman dosud návrhu na odvolání Babiše z čela ministerstva financí nevyhověl. Prezident to zdůvodňoval tím, že čeká na souhlas hnutí ANO a také na návrh kandidáta, který Babiše v úřadu nahradí. Zemanův mluvčí Jiří Ovčáček později během návštěvy Číny uvedl, že prezidentův postoj k záležitosti zveřejní příští týden v úterý na své tiskové konferenci.

Premiér hrozí kompetenční žalobou

Babiš ve středu po dohodě se Sobotkou, že úřad převezme Pilný, oznámil, že prezidenta požádá, aby návrhům na jeho odvolání a jmenování Pilného vyhověl. Řekl rovněž, že předpokládá, že sám odejde z ministerstva do konce měsíce.

Sobotka v úterý uvedl, že považuje za nezbytné, aby prezident vyhověl návrhům na personální změny ve vládě ihned po svém návratu z Číny. Pokud by Zeman jeho návrhy nerespektoval, je premiér připraven podat kompetenční žalobu k Ústavnímu soudu. V pondělí situaci konzultoval s ústavními právníky.

  • Obecnou zásadou právního státu je, že moc lze uplatňovat pouze v případech, v mezích a způsoby, které stanoví zákon. Jednotlivé státní orgány, především úřady a soudy, mají proto přesně vymezené pravomoci vykonávat určitá rozhodnutí. Může se však stát, že mezi nimi dojde ke konfliktu – buďto chtějí o téže věci rozhodovat dva různé orgány, nebo naopak všechny orgány popírají, že mají pravomoc ve věci rozhodnout. V takových případech se hovoří o kompetenčním sporu či konfliktu.
  • K vyřešení kompetenčního sporu je určený buďto Nejvyšší správní soud, zvláštní senát Ústavního soudu anebo Ústavní soud. Že se jedná o náplň jeho činnosti, výslovně uvádí i ústava, základní zákon České republiky. Rozhodovat by měl ze své podstaty pouze takové spory, které mají ústavněprávní rozměr. Může se jednat například o situaci, kdy by byl výkon jednoho ze státních orgánů, například vlády a jejího předsedy, dotčen nebo omezen jiným státním orgánem, kupříkladu úřadem prezidenta.
  • V případě sporu s prezidentem republiky o odvolání ministra se může premiér k Ústavnímu soudu obrátit kdykoliv, a tím zahájit kompetenční spor. Stačí, když bude mít podezření, že prezident nejedná v souladu se svými povinnostmi. Krom právní argumentace by patřičná žaloba především musela obsahovat správně formulovaný petit, tedy tu část, v níž se píše, co stěžovatel požaduje a jak si představuje, že má soud ve věci rozhodnout.
  • Kompetenční spor by řešilo plénum Ústavního soudu, rozhodovalo by o něm tedy vícero soudců. Výsledkem by mohlo být, že by Ústavní soud prezidentovi nařídil, aby konal a člena vlády na návrh premiéra odvolal. V případě, že by se tak stalo, prezident by rozhodnutí musel uposlechnout, protože verdikty Ústavního soudu jsou závazné a proti jeho závěrům se v tomto případě není možné nijak bránit. Rozhodnutí by ale také mohlo být opačné ‒ tedy že prezident konat nemusí.
  • Podobný kompetenční spor už v České republice nastal. Došlo k němu v letech 2000 a 2001 mezi vládou Miloše Zemana a prezidentem Václavem Havlem. První český prezident tehdy jmenoval guvernéra a viceguvernéra České národní banky (ČNB), aniž by k tomu premiér dal souhlas, s čímž Zeman nesouhlasil. Argumentaci kabinetu označil Hrad za „potenciálně dysfunkční“ a obsahující „schizoidní prvky“. Ústavní soud mu dal za pravdu, návrh zrušil a rozhodl, že ke jmenování šéfa ČNB kontrasignace premiéra není zapotřebí.
  • Zdroje: Ústava České republiky, Lidovky.cz, ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoČeští pacienti se k inovativním lékům dostávají pomaleji než dřív

O půl roku se v průběhu posledních dvou let prodloužilo čekání pacientů na inovativní lék, ukázala analýza Evropské federace farmaceutického průmyslu. Přístup k němu nemají všichni, a ti, kteří ano, musí pojišťovnu pravidelně žádat o úhradu. „Včasný přístup k inovativní léčbě zabraňuje vyšším nákladům v průběhu rozvinutí nemoci,“ říká ekonom Aleš Rod. Zástupci výrobců teď s ministerstvem jednají o reformě takzvané centrové léčby – aby se moderní přípravky dostaly včas k co největšímu množství pacientů.
před 7 hhodinami

Zdražování zrychluje. ČNB inflaci připustit nechce, kabinet to kritizuje

Renomované instituce opouštějí optimistické scénáře a upravují své prognózy. Bankovní asociace i ministerstvo financí nově očekávají letošní inflaci dvě a půl procenta. Důvodem jsou dopady války na Blízkém východě, kvůli které mají navíc příští rok spotřebitelské ceny růst ještě razantněji, a to až nad tři procenta, tedy za hranici tolerančního pásma centrální banky. Její guvernér Aleš Michl růst inflace odmítl připustit i za cenu ekonomických škod, což premiér Andrej Babiš (ANO) kritizuje.
před 8 hhodinami

VideoPolitické spektrum: Moravské zemské hnutí, Česká párty, Mourek

Česká televize pořádá před komunálními volbami sérii debat se zástupci politických uskupení, která nejsou zastoupena ve sněmovně. Pozvání do Politického spektra v sobotu 23. května přijali Pavel Trčala (Moravské zemské hnutí), Václav Musílek (Česká párty) a Petr Špringr (Mourek). Debatu moderoval Bohumil Klepetko.
před 14 hhodinami

VideoPlaga s Pospíšilem probrali chystané změny v zákoně o vysokých školách

Rada vysokých škol odmítá návrh na změnu systému řízení. Navrhovaný model – včetně zavedení nové univerzitní rady – podle ní prakticky likviduje nezávislou akademickou samosprávu a je krokem k politizaci vysokých škol. Podle ministra školství Roberta Plagy (za ANO) ale návrh dává pojistky v tom, že nebude přímá politická možnost ovlivňovat vysoké školy. Zdůraznil ale, že podle něj není akademická svoboda absolutní moc akademických senátů, jak ji prý chápe Rada vysokých škol. Předseda České konference rektorů a rektor VŠCHT v Praze Milan Pospíšil připustil, že nějaká změna nastat musí, neboť zákon je prý přežitý. Poznamenal, že současné návrhy nejsou konečné. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 14 hhodinami

Učitelů byl nedostatek, poslali nás všechny učit, vzpomíná vědkyně

Hydrobioložka Zdeňka Žáková prožila dětství poznamenané druhou světovou válkou. Ještě než se po studiích na brněnské přírodovědecké fakultě mohla věnovat vědecké práci, musela nastoupit na místo učitelky ve Zdounkách u Kroměříže. Později našla zaměstnání v brněnském výzkumném ústavu vodohospodářském, kde se věnovala přírodnímu čištění odpadních vod. Své vzpomínky zachytila v rodinné kronice.
před 15 hhodinami

Mladík obviněný z vraždy dívky v Pardubicích je ve vazbě

Soud v Ústí nad Orlicí v sobotu poslal do vazby mladíka, který je obviněný z vraždy dívky u střední školy v Pardubicích. Hrozí mu až deset let vězení, řekl soudce Jiří Procházka. Obviněný u soudu vypovídal, ale jeho vyjádření není veřejné, dodal. Na vazební jednání dohlíželi i těžkooděnci se samopaly.
před 15 hhodinami

NATO by mělo po ruských provokacích dle Pavla „vycenit zuby“

Severoatlantická aliance by měla tvrději a rozhodněji reagovat na provokace, kterých se dopouští Rusko na východním křídle Aliance, uvedl podle britského listu The Guardian prezident Petr Pavel. Moskva je činí opakovaně, NATO by proto mělo „vycenit zuby“, cituje hlavu státu list. Drony se v tomto týdnu ve vzdušných prostorech pobaltských států objevily hned několikrát.
před 15 hhodinami

Pouť do Brna připomněla odsun Němců. Někteří smíření nechtějí, řekl Vystrčil

Lidé na Brněnsku se v sobotu vydali z Pohořelic do Brna na pochod dlouhý asi třicet kilometrů, zvaný Pouť smíření. Letos byla připomínka pochodu smrti Němců vyhnaných z Brna na konci května 1945 mimořádná tím, že se v tomto druhém největším českém městě souběžně konají Sudetoněmecké dny. V jejich 76leté tradici je to poprvé, kdy se nepořádají v Německu, ale v Česku. Účastníci se však setkali i s odporem, který na akci nepřímo kritizoval předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS). Památník pochodu smrti dokonce někdo pomaloval hákovými kříži.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami
Načítání...