Poslanci budou příští týden řešit novelu stavebního zákona, která má podle představ ministerstva pro místní rozvoj zjednodušit a zrychlit stavební řízení třeba při stavbě železničních koridorů. K zákonu se ale před třetím čtením sešlo asi 300 pozměňovacích návrhů, část z nich i od vládních stran. Ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová (za ANO) v Otázkách Václava Moravce kritizovala hlavně ministra zemědělství Mariana Jurečku (KDU-ČSL), který chce ze zákona vyjmout vodní díla. Pokud to sněmovna schválí, pak se podle Šlechtové stane z novely paskvil.
Koaliční spory kvůli stavebnímu zákonu: Podle ministryně Šlechtové hrozí, že sněmovna přijme paskvil
Novela stavebního zákona umožňuje sloučit nyní oddělené územní řízení, stavební řízení a také posuzování vlivu na životní prostředí (tzv. EIA) do jednoho povolovacího řízení.
„Náš cíl byl: jeden úřad, jedno povolení, jedno odvolání, jedna žaloba,“ prohlásila v Otázkách ministryně Šlechtová. Ve vládě prý ale narazila na ostatní ministry, kteří se báli, že by přišli o své kompetence.
Ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL) na poslední koaliční radě namítal, že by mělo být do tohoto jednoho řízení sloučeno i vodoprávní řízení. „Pan ministr zemědělství sdělil, že pokud budou vodní díla, o kterých se vede diskuze 2,5 roku, součástí společného řízení, pak bude debatovat na poslaneckém klubu, zda lidovci novelu podpoří,“ kritizovala ministryně Šlechtová s tím, že ji to velice nepříjemně překvapilo. Zákon už totiž prošel druhým čtením ve sněmovně.
Klacky pod nohy nám házelo ministerstvo dopravy, ministerstvo životního prostředí, ministerstvo průmyslu či ministerstvo zemědělství. Ale kde byli tito ministři, když jsem měla ve sněmovně druhé čtení? Já jsem tam seděla sama.
„Už před druhým čtením ve sněmovně jsem hrozila tím, že novelu stáhnu, pokud z ní bude paskvil. Teď z ní paskvil není, tak jak ji mám na stole. Pokud budou vyňata vodní díla ze společného řízení, pak to bude paskvil a celá novela nemá smysl.“
Podle Šlechtové by si lidovci měli řádně rozmyslet, jestli jsou členy koalice a chtějí pro stavební zákon hlasovat: „Protože upřímně, vodní díla jsou pouze jednou věcí z těch 2500 připomínek, které jsme vypořádali napříč resorty, napříč kraji a napříč obcemi,“ doplnila Karla Šlechtová.
Ministr zemědělství Marian Jurečka si ale stojí za svým. Argumentuje tím, že vláda se loni shodla právě na jeho variantě. Voda podle něj krajinu mění, a vodohospodáři proto musí mít šanci do stavebního řízení opakovaně zasáhnout. Ne jen na začátku řízení formou stanoviska.
Ministryni Šlechtové zároveň Marian Jurečka vzkázal, že si musí rozmyslet, jestli chce klíčovou normu skutečně prosadit.
Podle premiéra by byla škoda, kdyby zákon spadl pod stůl
Premiér Bohuslav Sobotka podle svých slov přijetí novely stavebního zákona podporuje: „Rozhodně bych si nepřál, aby ta novela neměla dostatečnou podporu a nakonec padla pod stůl. Myslím si, že na ní byl odveden velký kus práce a teď jde o to, abychom to dotáhli do konce.“
Karla Šlechtová prý ale od premiéra po vystoupení ministra zemědělství slyšela, že si má zjistit, zda má novela ve sněmovně šanci. „Tímto výrokem jsem byla celkem překvapená, protože je to návrh vládní, ale asi budu obíhat poslance, jestli to chtějí, nebo nechtějí.“
Udženija: Novela neodstraňuje nepřehlednost ani blokaci různých občanských iniciativ
První místopředsedkyně opoziční ODS Alexandra Udženija se v Otázkách podivovala spolupráci ve vládní koalici: „Nejvíce pozměňovacích návrhů dá ministerstvo dopravy a životního prostředí, tedy vaši straničtí kolegové, to je pro mě naprosto nepochopitelné.“
Podle ní ale poslanci ODS novelu jako celek zřejmě nepodpoří, protože podle názorů občanských demokratů neodstraňuje ty největší chyby ani nezjednodušuje řízení. „Tam měl být systém jedněch dveří: že by stavebník či investor přišel na jedno místo a podal žádost, to v tom zákoně není.“
Také Udženija ale upozorňovala, že to není chyba ministerstva pro místní rozvoj: „Ten resortismus, který z toho paní ministryně chtěla dát pryč, tak to se bohužel nepovedlo.“
Vzhledem k vysokému počtu pozměňovacích návrhů z toho může vzniknout další paskvil. Už to samo o sobě cosi říká o kvalitě této novely. Navíc se teď ve sněmovně řeší novela stavebního zákona, ale ministerstvo už píše nový zákon, to vůbec nepovažujeme za koncepční.
V zákoně podle ní zůstaly i další chyby: „Tato novela neodstraňuje nepřehlednost a nejistotu, v každému stupni řízení se může kdokoliv odvolávat, zůstává tam 46 dotčených orgánů, takže co to je za zjednodušení. Neodstraňuje blokace různých iniciativ nebo občanských sdružení, která někdy vznikají jen proto, aby mohla něco blokovat,“ kritizovala Udženija s tím, že navíc v novele zůstalo dvoustupňové řízení, které už se podle ní v západních zemích vůbec nepoužívá.
Ministryně Šlechtová však v Otázkách odmítla, že by novela nepřinesla zjednodušení staveb: „V oblasti územních plánů dáváme do zákona velké zjednodušení: když máte obchvat měst, a chcete stavět koridor, tak nejdřív musíte změnit územní plán. Podle naší novely se plán nebude muset měnit, ale bude to právě na výjimku ve stavebním zákoně, což zkrátí řízení zhruba o dva roky,“ upozorňuje Šlechtová.
Alexandra Udženija ale v této souvislosti kritizovala, že se přezkum přesouvá na obce s rozšířenou působností, což podle ní přinese jen další papírování.
Novela má zrychlit stavební řízení
Novela stavebního zákona má podle představ ministerstva pro místní rozvoj výrazně urychlit povolování staveb. Taková stavba bude jedním úředním rozhodnutím současně umístěna i povolena. Sloučené řízení však nebude povinné; investor si bude moci vybrat, zda ho chce využít, nebo zda bude postupovat podle dosavadní právní úpravy.
Do takzvaného koordinovaného povolovacího řízení by se mělo sloučit nyní oddělené územní řízení, stavební řízení i posuzování vlivu na životní prostředí (EIA).
Novela stavebního zákona
Sloučení stavebního řízení bude možné především u staveb drah, silnic, dálnic, místních komunikací nebo vodních děl a také u staveb souvisejících s úložišti radioaktivních odpadů, ropovodů, produktovodů, u přenosových sítí elektřiny nebo u elektráren s instalovaným výkonem 100 megawatt a výše.
Hospodářský výbor a výbor pro veřejnou správu doporučily mimo jiné vložit do zákona institut oprávněného investora, což má být vlastník, správce nebo provozovatel veřejné dopravní nebo technické infrastruktury. Ten bude oprávněn požadovat, aby ho příslušný úřad informoval o projednávání návrhů zásad územního rozvoje, územního plánu nebo regulačního plánu.