Ministerstvo zdravotnictví hledá možnosti, jak leteckým záchranářům proplatit akutní zásahy mimo smluvně stanovenou provozní dobu. Na případy bude nahlížet individuálně. Reaguje tak na kontroverze, které vzbudilo rozhodnutí úřadu neplatit vzlety vrtulníků společnosti DSA mimo čas pohotovosti.
Soukromá společnost DSA zajišťuje leteckou záchrannou službu v Královéhradeckém, Libereckém a provizorně i v Ústeckém kraji. Její pohotovostní režim časově vymezují smlouvy, které ministerstvo uzavřelo koncem loňského roku.
Od začátku letošního roku ovšem zároveň přestalo proplácet zásahy, které proběhly mimo sjednanou pohotovostní dobu. Ta začíná vždy v 07:00 a končí mezi 16:00 a 21:00 v závislosti na ročním období (a denním světle). V této době může krajská záchranná služba vrtulníky požádat o vzlet.
DSA: Jde o záchranu života
Na krok ministerstva v minulých dnech upozornil místopředseda DSA Daniel Tuček s tím, že momentálně se jedná o devět neproplacených letů, mimo jiné cestu ke sraženému dítěti, kdy vrtulník startoval minutu před zahájením provozní doby, nebo vzlet k zástavě srdce v krkonošském Medvědíně.
„Od chvíle nahlášení byl vrtulník za patnáct minut u pacienta. A díky tomu přežil,“ upozorňuje Tuček s tím, že neproplacená částka cirka 150 tisíc je v celkovém objemu desítek milionů zanedbatelná - zásah ministerstva podle něj hlavně blokuje cestu k záchraně života.
„Není na místě koukat na hodinky, uvažovat nad provozní dobou, ale je potřeba konat a zachraňovat,“ podotkl.
Místo peněz za zásah, který zachránil lidský život, však poslalo ministerstvo zdravotnictví DSA i dalším provozovatelům letecké záchranky dopis, ve kterém je vyzvalo, aby mimo dobu pohotovosti nevzlétaly. Krajské záchranné služby, které mezi zásahem sanitky nebo vrtulníku volí, pak dostaly doporučení, aby o vzlety mimo stanovenou lhůtu nežádaly.
Je zde možnost lhůtu rozšířit, připouští ministerstvo
„Primární důvod je, že smlouvy, které byly podepsány v listopadu minulého roku, jsou v tomto případě nevýhodné, protože je v nich jasně definovaná doba,“ hájí kroky ministerstva náměstek Roman Prymula – a zároveň dodává, že se resort bude snažit možnosti napnout.
„V rámci stávajících kontraktů je určitá možnost rozšířit tuto službu. Budeme přesně kontrolovat, kdy bude možno toto proplatit i před časem, který je deklarován. Budeme se to snažit řešit velmi operativně,“ uvedl ve vysílání ČT24; o trochu něco konkrétnější pak bylo ministerstvo ve svém prohlášení.
Doby pohotovosti sice považuje za dostatečné, „… přesto však může docházet k případům, na které je nutné nahlížet individuálně a které mnohdy souvisí se záchranou lidského života. Ministerstvo zdravotnictví v současné době hledá možnosti, jak na tyto konkrétní případy reagovat a zohlednit je tak do plateb poskytovatelům letecké záchranné služby, aniž by byly porušeny platné smlouvy.“
- Po celém Česku je rozmístěno deset územních středisek, ze kterých vrtulníky startují: Praha, Ústí nad Labem, Plzeň, České Budějovice, Hradec Králové, Liberec, Jihlava, Olomouc, Brno a Ostrava.
- Ve čtyřech střediscích (Praha, Brno, Ostrava, Plzeň) je provoz čtyřiadvacetihodinový. Z těchto středisek mohou vrtulníky letět v noci i k případům mimo jejich oblast.
- Do nejvzdálenějšího místa oblasti, kterou mají na starost, by se měli záchranáři dostat přibližně do dvaceti minut.
- Provozovatelé se v krajích liší, vybírá je ministerstvo zdravotnictví a helikoptéry pak využívají místní záchranáři. Mezi provozovateli je i armáda nebo policie.
- Pozemní záchranná služba má na odjezd dvě minuty, pro leteckou norma tak striktně neplatí. Když přijde hlášení a vzlet je bezpečný, u vrtulníku jsou záchranáři za dvě minuty a do vzduchu se po startu dostanou cirka za čtyři. Určující je slovo pilota (ve špatném počasí vzletět nemusí).
- V průměru se na jednom středisku uskuteční asi 550 startů ročně. Počet vzletů se liší podle ročního období, zimní povětrnostní podmínky možnosti využití vrtulníků omezují. Například v Praze jde v zimě o dvacet a v létě o devadesát vzletů měsíčně.
KSČM: Vracíme se o patnáct let zpátky
Poslanec za Úsvit Jiří Štětina považuje neproplacené zásahy za zástupný problém. Soukromý provozovatel tak podle něj chce, aby s ním stát obnovil původní smlouvu, a zabránilo se změnám.
„Ministerstvo zdravotnictví a hlavně ministerstvo financí se postavily k této smlouvě, která byla vlastně uzavřena s platností od 1. ledna 2017 tak, jak se měly postavit už v minulosti všechny vlády, to znamená vlády ODS a vlády sociální demokracie,“ říká.
Výhrady k současnému stavu vznášejí i komunisté. „Byli jsme srovnatelní s Německem, s Rakouskem, se Švýcarskem, a teď se dostáváme o deset, patnáct let zpátky,“ řekl k časové důslednosti ministerstva poslanec Stanislav Mackovník.
